Vertikální bidla papoušci milují. Nebojte se jim je nabídnout

Jak vypadá standardní vybavení voliéry pro papoušky? Pokud se bavíme o venkovním výletu, zpravidla jsou v něm alespoň dvě bidla: jedno u výletového okna ze zázemí a jedno na opačném konci voliéry, aby ptáci museli pokud možno létat a neztráceli kondici. V některých voliérách bývají i celé rozkošatělé kmeny stromů. Zkoušeli jste ale papouškům nabídnout bidlo, které by bylo kolmo zapíchnuté do země, tedy v podstatě, aby to byl kůl? Možná to bude znít překvapivě, ale tato vertikální bidla papoušci doslova milují. Dokonce o ně mezi sebou občas zápasí, protože si nechtějí nechat obsadit oblíbené místo pro vysedávání. A je jedno, zda jde o malé, střední nebo velké papoušky.

Oblíbenost vertikálních bidel může souviset s tím, že papoušci mají rádi přehled a pokud si mohou vybrat, rádi vysedávají na co nejvyšším místě. Vertikální bidlo obvykle skýtá nejvyšší možný bod k sezení – jeho vršek je výš než standardní horizontálně umístěná bidla. Například velké druhy arů obecně potřebují k tomu, aby byly psychicky v pohodě, bidla umístěná výš, než kam dosahují hlava (oči) chovatele. Výšky voliér se u nás prakticky moc neřeší, ale také hrají důležitou roli pro pohodu ptáků. Velcí papoušci potřebují voliéru alespoň přes dva metry vysokou, aby se cítili v klidu. Není to tedy jenom o tom, aby mohli roztáhnout křídla a přes venkovní výlet v pohodě přelétnout, ale aby se také necítili stísněně v příliš nízké voliéře.

Aby se vaši papoušci nenudili: houpačka z vánočního stromku a jednoduché závěsné hračky

Stejné „pozorovatelny“ vyhledávají papoušci i v přírodě

Pokud občas sledujete videa a fotografie z Amazonie a dalších přirozených lokalit jihoamerických a středoamerických papoušků, uvidíte na nich ary, jak posedávají na vrcholcích suchých palem, kde také obvykle rádi hnízdí. Nebo využívají sloupky, které tvoří ohrady výběhů dobytka, jako to dělávají arové hyacintoví v Pantanalu. Na vertikální bidlo si papoušek rád sedne i ve chvíli, kdy ukořistí nějakou potravu a nechce se o ni přetahovat s partnerem nebo jiným papouškem. Na malý prostor špičky kůlu se zkrátka dva ptáci nevejdou, a tak jediný papoušek může spokojeně posedávat a hodovat. Papoušci také rádi okusují kůru a dřevo na horní části kůlu a často po bidle šplhají dolů a různě ho zobáky opracovávají. Je to pro ně zkrátka zábava.

Svým papouškům rád dávám do voliér pokácené ovocné stromy, u kterých ponechávám kmen i s vyrůstajícími větvemi. Od jisté doby upřednostňuji takové kmeny, jejichž větve směřují ostře nahoru podél kmenu, takže vytváří zajímavé přírodní kůly a je jich více najednou. Chovné páry se pak nemusí hašteřit, každý papoušek si může sednout na svůj kůl (i když obvykle je zájem jen o ten nejvyšší). Loni jsem dokonce přivezl totemový kmen ze skautského tábora (ještě nezpracovaný), který udělal obrovskou radost araraunám. Podobný totemový kmen mají k dispozici i o poznání menší arové horští a také ho rádi využívají. Obdobnou zkušenost mají i další chovatelé v mém okolí, specialisté na kakaduy a další papoušky.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..