Nebývale krutá zima, která po Novém roce postihla prakticky celé Spojené státy, nijak neuškodila mníškům šedým žijícím ve většině amerických měst. Papoušci původem z Jižní Ameriky si jako jediní na světě staví vlastní hnízda a nevyužívají hnízdní dutiny. Právě to jim umožňuje přežít i arktické mrazy, například v Chicagu, kde teplota přes den začátkem ledna nevystoupala nad -15 °C. Právě zde byli mníšci spatřeni i v silně mrazivých dnech, aniž by jim nízká teplota způsobovala jakékoli problémy. Ptáci zavítali do areálu chicagské univerzity a často bývají vidět i u svých velkých hnízd ve Washingtonově parku, upozornil web Medill Reports.
Chrání je jejich rozsáhlá hnízda
Mníšci se poprvé v Chicagu objevili ke konci 60. let minulého století, podobně jako v New Yorku a dalších velkých amerických městech. Ať už šlo o ptáky uniklé ze zajetí, nebo schválně vypuštěné domácí mazlíčky, v městských podmínkách se jim začalo velmi dobře dařit. Založili kolonii ve čtvrti Hyde Park a postupně se rozšířili do dalších částí Chicaga. Letošní silné mrazy nejsou první, s nimiž se museli zdivočelí mníšci v Chicagu potýkat. V roce 1970 čelili teplotě -17 °C a v roce 1980 dokonce mrazům -27 °C, a přesto přežili. Naopak, jejich městská populace se násobí.
K TÉMATU: New Jersey kácí stromy s hnízdy mníšků šedých. Postaví jim náhradní plošiny
Podle profesora biologie Christophera Appelta z Univerzity Svatého Xaviera se na území Chicaga nacházelo v roce 2012 celkem 249 obsazených hnízd mníšků šedých a v celé aglomeraci žilo přibližně 778 těchto ptáků. Jde však jen o spodní hranici odhadu skutečné populace mníšků v Chicagu, takže ve městě žije asi tisíc papoušků tohoto druhu. Appelt se nediví, že mníšci dokáží přežít tak kruté mrazy. „Nikdy jsem nezaznamenal žádné zprávy o nálezech mrtvých ptáků, které by zaskočily silné mrazy,“ říká. Jeho kolega Stephen Pruett-Jones z Chicagské univerzity míní, že základním předpokladem pro přežití těchto mrazů je fakt, že si mníšci staví svoje vlastní hnízda.
Bez přikrmování lidmi by nepřežili
„Mníšek šedý je jediným druhem papouška, který si staví vlastní hnízda. Pokud je nestavěl, nebyl by v Chicagu schopen přežít,“ věří Pruett-Jones. Hnízda mníšků jsou totiž krytá a velice rozsáhlá, využívá je hned několik párů najednou. Ovšem jen samotná hnízda, v nichž mníšci udržují potřebnou teplotu a chrání je před poryvy mrazivého větru, by jim v zimě nepomohla. Jejich hlavní záchranou je člověk – bez zimního přikrmování v městských parcích by mníšci uhynuli hlady. Právě proto se drží ve městech a nerozšiřují se do divoké přírody. V divočině mimo svoje původné teritorium v Jižní Americe nejsou schopni přežít, tedy alespoň ne v těch zeměpisných šířkách, kde bývá po část roku zima.
ČTĚTE TAKÉ: Americké dráhy musely odstranit hnízdo mníšků přímo ve vedení vysokého napětí
„Pokud mají zdroj potravy a mohou se schovat před větrem, přežijí i tak extrémní teploty pod bodem mrazu,“ vysvětluje Stephen Pruett-Jones. Podobně mníšci přežívají i v řadě evropských velkoměst, například v Londýně, Bruselu, Amsterodamu, Madridu či Barceloně. Ve Španělsku už byl prohlášen za invazní druh a tamní parlament zákonem zakázal jeho rozmnožování v zajetí a převoz ptáků chovaných v zajetí. Stejný osud postihnul i alexandry malé, dalších osm druhů papoušků je španělským parlamentem považováno za potenciálně invazní druhy.
Úvodní foto: Schmidleysscribblins.com