Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Brazilská záchranná stanice arů škraboškových v Sao Paulu posílila o dva další exempláře tohoto v přírodě vyhubeného papouška. Z německého Sdružení pro ochranu ohrožených papoušků (ACTP) tam doputovala loňská mláďata Carla a Tiago, papoušci odchovaní přímo v berlínské chovné stanici ACTP. V pondělí se s nimi na berlínské letiště Tegel přišla rozloučit i německá spolková ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová. „Carla a Tiago jsou dva z méně než stovky papoušků svého druhu na celém světě. Naší společnou vizí je, aby ara škraboškový v nepříliš vzdálené budoucnosti žil nejen v klecích a voliérách v lidské péči, ale reprodukoval se také ve volné přírodě,“ prohlásila ministryně.
Utajované záchranné centrum v Sao Paulu dosud chovalo 12 arů škraboškových, příchodem dvou nových jedinců se stane druhým největším chovem těchto papoušků na světě po katarské Al Wabře, kde jich je přes 70. Právě z Al Wabry v minulosti zamířili někteří mladí ptáci také do Sao Paula a katarská stanice se společně s brazilskou vládou a ACTP podílí na projektu vybudování zcela nového centra pro reprodukci a reintrodukci arů škraboškových do volné přírody přímo v jejich původním biotopu na severovýchodu Brazílie v regionu Bahia. Chovná stanice v Sao Paulu je jakousi „přestupní stanicí“, do níž v minulosti přišlo nejvíce ptáků z Loro Parque na Tenerife, odkud brazilská vláda stáhla prakticky všechny chovné ptáky.
Do volné přírody nejdřív v roce 2021
Loňská mláďata arů škraboškových, která v pondělí zamířila z Německa do Brazílie, byla doslova miláčky německých médií. Pozornost na sebe strhla během loňské premiéry animovaného filmu Rio 2, který vznikl na motivy skutečného osudu arů škraboškových, ale i během brazilského mistrovství světa ve fotbale, kdy ACTP pořídila několik stylizovaných snímků s odstavovanými mláďaty, jak si hrají s míčkem v německých národních barvách. „Carla a Tiago patří do Brazílie, skutečného domova arů škraboškových. My všichni chceme, aby oni sami nebo jejich potomci mohli být za pár let vypuštěni do volné přírody,“ uvedla ministryně Barbara Hendricksová. Projekt brazilské vlády počítá s tím, že by se tak mohlo stát již v roce 2021.
K TÉMATU: Úspěšný začátek chovné sezóny v berlínském ACTP: tři nová mláďata ary škraboškového
K vypouštění vzácných arů ale nedojde dříve, než jejich počet v zajetí nepřekročí číslo 150. Z toho polovina by měla žít přímo v Brazílii. To znamená, že jejich současný počet v chovném středisku v Sao Paoulu musí stoupnout šestinásobně. Nedá se přitom očekávat, že by brazilské chovné páry dokázaly během následujících šesti let odchovat skoro 60 mláďat, proto budou následovat další dovozy odchovaných ptáků z Německa i Kataru. Brazilci předpokládají, že do volné přírody vypustí až ary odchované přímo v novém centru v regionu Bahia, kteří budou od narození zvyklí na prostředí, v němž se poté budou pohybovat zcela volně – za neustálého dozoru vědců z Brazílie, Kataru i Německa.
ACTP získala jednoho aru z Brazílie
Arové škraboškoví ale neputovali pouze z Německa do Brazílie. V rámci celosvětového chovného programu došlo k výměně dvou v Německu odchovaných mláďat za jednoho ptáka, kterého naopak získala ACTP od brazilské vlády pro oživení vlastního chovu. Při tak malém počtu zbytkové populace v zajetí je třeba zajistit co největší variabilitu ptáků, aby nedocházelo k příbuzenskému křížení. Na projektu spolupracují i vlády obou zemí, které zajišťují „hladké schvalování dovozu a vývozu“ ptáků, kteří spadají do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES o omezení a zákazu obchodování s ohroženými druhy zvířat a rostlin. „Všichni doufáme, že budoucí generace budou znát ary škraboškové nejen z animovaných filmů o vyhubených druzích, ale jako skutečné živé ptáky, kteří žijí na svobodě,“ přeje si německá ministryně Barbara Hendricksová.
ČTĚTE TAKÉ: Druhý rok umělé reprodukce arů škraboškových v Al Wabře: Dvě z pěti loňských mláďat byla ze „zkumavky“
ACTP se s chovem arů škraboškových daří, od začátku letošního roku se v jeho chovné stanici vylíhla další tři mláďata. Aby zvýšilo šanci na úspěch, využívá sdružení možnosti umělého oplodňování samic, s nímž má dobré zkušenosti i katarská Al Wabra. V Německu je nyní 11 arů škraboškových (včetně jednoho jedince dovezeného z Brazílie), v Brazílii 13, v Kataru přes 70, jeden chovný pár vlastní soukromý chovatel ve Švýcarsku a jednu samici Loro Parque na Tenerife. Kromě soukromého chovatele všechny instituce úzce spolupracují s brazilskou vládou a uznávají její nárok na vlastnictví všech ptáků chovaných v zajetí. Naopak soukromý chovatel ze Švýcarska se do záchranného projektu nezapojil.
Úvodní foto: Spolkové ministerstvo životního prostředí
