Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Říkají mu Obi-Wan Kenobi podle jednoho z hrdinů Hvězdných válek, ve skutečnosti však ochočeného papoušíčka ze Standfordské univerzity s postavou slavné sci-fi pojí jen bizarní laserová „show“. Zatímco Obi-Wan Kenobi používal laserový meč, opeřený Obi prolétá laserovým světlem, aby vědcům pomohl odhalit tajemství ptačího letu. Na hlavě má přitom speciální brýle, aby mu laserové paprsky neohrozily zrak. Vzduch v laboratoři je naplněn aerosolovými částicemi, jejichž vlnění při průletu papoušíčka umožňuje vědcům sledovat změny proudu vzduchu.
Pokus přepsal vědeckou literaturu
Průlet laserovými paprsky už vědcům vyvrátil dosavadní teorie o vztlaku, který v různých situacích vytváří létající živočichové. Test má pomoci při vývoji citlivějších a kvalitnějších dronů a bezpilotních letounů. Předcházely mu měsíce těžkého drilu: papoušíček se musel naučit na povel přelétnout z jednoho bidla na druhé, poté si zvyknout na speciální brýle uchycené silným popruhem a nakonec to vše provést na povel – světelný signál – který přichází ve ztemnělé místnosti osvícené pouze několika lasery. Pro papoušíčka Obiho jsou ale tyto pokusy už denní rutinou. Vědci tak mají šanci při desítkách opakovaných pokusů zaznamenávat spousty dat o změně vzdušných vírů při průletu ptáka.
K TÉMATU: Ptačí mozek se počtem neuronů vyrovná primátům. Ara ararauna jich má více než makak
„Cílem naší studie bylo porovnat velmi běžně používané modely vztlaků popisované v literatuře a zjistit, jaký vztlak generuje pták nebo jiné létající zvíře,“ uvedla Diana Chin, postgraduální studentka Stanfordské univerzity a spoluautorka studie, na univerzitním webu. „Zjistili jsme, že všechny tři dříve popsané modely, které jsme ověřovali v praxi, byly velmi nepřesné, protože vycházely z předpokladů, které nemusí být nutně pravdivé.“ Vědci spoléhali na tyto modely při interpretaci proudění vzduchu generovaného létajícími živočichy, jež jim pomáhala pochopit, jak zvířata podporují přemisťováním váhy svůj let.
Vzdušný vír za ptáky rychle zaniká
Vedoucí vědeckého týmu Eric Gutierrez vyrobil pro papoušíčka pomocí 3D tiskárny velké brýle v čoček určených pro člověka a veterinární pásky. Po stranách umístil reflexní značky, které vědcům umožnily zaznamenávat rychlost papouškova letu. Samotné pokusy s létáním prokázaly, že vzdušné víry generované létajícím zvířetem nezůstávají relativně dlouhou dobu „zmrazeny“, než se rozpustí, jak se dosud předpokládalo, ale zanikají velmi náhle a dramatickým způsobem. „Zatímco u letadla zůstává vzdušný vír poměrně daleko za letícím strojem, třeba i víc než kilometr, u ptáků zaniká během dvou až tří mávnutí křídel,“ uvedl Eric Gutierrez.
ČTĚTE TAKÉ: Papoušíčci jsou chytřejší než arové a kakaduové, zjistili vědci z Univerzity v Hamburku
„Mnoho lidí studuje modely létání zvířat popisované v literatuře, aby se inspirovali, jak navrhnout co nejlepší robotická křídla,“ říká další člen vědeckého týmu Stanfordské univerzity David Lentink. „Podařilo se nám prokázat, že rovnice, které přitom lidé používají, nejsou tak spolehlivé, jak se tato komunita domnívala. Potřebujeme nové studie a nové modely, které věrněji popíší tento proces a budou mnohem spolehlivějším rádcem při sestrojování létajících strojů.“ Ihned po zveřejnění závěru vědecké studie se informace o úspěšném testu objevila prakticky na všech důležitých vědeckých serverech, ale také v britském deníku Daily Mail či magazínu Wired.
Úvodní foto: Stanfordská univerzita
