Ptačí mozek se počtem neuronů vyrovná primátům. Ara ararauna jich má více než makak

Ara ararauna ve voliéřeKognitivní schopnosti některých ptáků, například velkých papoušků a krkavcovitých ptáků, jsou srovnatelné se schopnostmi primátů či kytovců. Ptačí mozky jsou však ve srovnání s těmi savčími malé a i jejich struktura je odlišná. Týmu Pavla Němce z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se však nedávno podařilo ukázat, že ptačí mozek lze považovat za velmi efektivní, miniaturizovaný počítač, který na jednotku hmoty poskytuje podstatně lepší výkon než mozek savců.




Ptačí mozek byl dlouhou dobu považován za poměrně primitivní. Předpokládalo se, že je téměř celý složen z tzv. bazálních ganglií, o kterých se soudilo, že jsou vývojově staré a zprostředkovávají instinktivní chování. Tento pohled však vzal v posledních dekádách zcela za své. Dnes již víme, že princip organizace ptačího mozku je dost podobný organizaci mozku savčího, a to i přes to, že na něm není patrná vrstevnatost (laminace), která je jinak typickým znakem mozkové kůry savců.

Je malý, ale mnohem výkonnější

Stejně tak se kumulují důkazy i pro to, že mnozí ptáci jsou schopní vysoce komplexních kognitivních funkcí, které byly dříve přisuzovány jen některým zvláště rozvinutým savcům, především pak lidem. Jde například o schopnost využívání a výroby nástrojů, rozpoznávání sebe sama v zrcadle, řešení problémů prostřednictvím vhledu, plánování budoucího jednání atd.

K TÉMATU: Papoušci používají stejně jako lidé různé dialekty. Potvrdil to výzkum amazoňanů žlutokrkých

Problém je v tom, že mozky ptáků, ač v relativních měřítkách poměrně velké (encefalizační index je srovnatelný s primáty), jsou v měřítkách absolutních velmi malé. Podle dnes široce přijímaného předpokladu, že výpočetní kapacita mozku je úměrná počtu jeho neuronů a spojů mezi nimi, by tedy rozhodně neměly být příliš výkonné.

ČTĚTE TAKÉ: Papoušci se naučili používat oblázky, aby jimi nadrtili z mušlí minerální prášek

“Než jsme se pustili do zkoumání tohoto problému, existovala jakási povšechná znalost, že ptáci mají velmi malé neurony, které jsou navíc velmi hustě uspořádány. Přesná čísla však známa nebyla,” vysvětluje Mgr. Pavel Němec, Ph.D., z katedry zoologie PřF UK. Jeho tým nedávno v časopise PNAS publikoval článek, v němž výzkumníci přesně kvantifikovali počet neuronů v mozcích 28 druhů ptáků. Větší část z nich tvořili pěvci (včetně několika zástupců krkavcovitých) a papoušci. Obě tyto skupiny jsou jednak obecně považovány za velmi “chytré”, jednak jde o zástupce “korunové skupiny” ptáků. Pro srovnání zařadili mezi zkoumané organismy také sovu pálenou, zdivočelého holuba domácího, kura bankivského a emu hnědého jakožto zástupce méně příbuzných skupin.

Na výzkumu spolupracovali brazilští vědci

Ke kvantifikaci počtu neuronů využili metodu izotropní frakcionace, kterou zavedla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzel. Metoda spočívá v tom, že se mozek či jeho části, které je třeba analyzovat, zhomogenizují tak, že se zničí cytoplazmatické membrány neuronů, ale jaderné membrány zůstanou zachovány. “V suspenzi jader se pak mohou jádra označit různými jaderně specifickými markery. Snadno pak odlišíme neurony od non-neuronů (většinou gliových buněk) a jejich počty můžeme přesně kvantifikovat,” popisuje Pavel Němec.

NAPSALI JSME: Nový výzkum přirovnává úroveň sociálních vztahů papoušků k primátům a delfínům

Výsledky výzkumu byly velmi jednoznačné. Ptáci mají vysoké neuronální hustoty, podstatně vyšší než savci. “Je to způsobeno tím, že buňky jsou jednak menší, jednak jsou více “natěsnány” na sebe,” vysvětluje Pavel Němec. Výzkum několika hlavních částí mozku navíc ukázal, že neurony jsou v ptačích mozcích také jinak distribuovány. “U savců, včetně lidí, je většina neuronů v mozečku. U člověka například mozková kůra tvoří přibližně 80 % hmotnosti mozku, ale obsahuje méně než 20 % všech neuronů. Naopak mozeček tvoří přibližně 10 % hmotnosti mozku, ale soustřeďuje se v něm 80 % všech neuronů. Poměr rozložení neuronů mezi oběma částmi je víceméně konstantní i při mezidruhovém srovnání.“

K VĚCI: Vědci naučili hrát kakaduy goffin „skořápky“. Prostorovou paměť mají jako čtyřleté děti

„Situace u ptáků je jiná. Většina jejich neuronů se nalézá v koncovém mozku, který je zodpovědný za pokročilejší nervové funkce. Navíc se zvětšováním mozku přibývají neurony v koncovém mozku rychleji než v ostatních částech. U některých papoušků je v koncovém mozku více než 80 % všech neuronů. Důsledkem toho je, že v absolutních číslech se ptáci dostávají na takové počty neuronů v koncovém mozku, jichž jinak dosahují savci s mozky podstatně většími. Například ara ararauna má v koncovém mozku více neuronů než makak rhesus nebo žirafa,” shrnuje výsledky studie Pavel Němec.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




1 komentář

  1. Jindřich Knobloch napsal:

    Dobrý den,na tento výzkum zabito cca 100 druhů ptáku,raději nechci vědět kolik kusů.Analýzu počtu neuronů v mozku je potřeba dělat z čerstvého mozku právě zabitých ptáků.I papoušků.Napustí ho roztokem a pak rozmixují.Nemusím zabít ptáky abych poznal jestli jsou inteligentní,mě stačí je sledovat živé.Je to jako zalévat uši voskem a vypichovat oči netopýrům, aby zjistili jak se orientují ve tmě.To jsme moc nepostoupili od 17tého století.Moc mě zajímá jak nás tento výzkum ptáčích mozků posune v našem vývoji.
    S pozdravem Knobloch Jindřich

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..