Jan Potůček 
Otřepané téma, které aktuálně rezonuje diskusím na sociálních sítích. Není se ani čemu divit: letos na podzim se vyrojilo až příliš mnoho případů papoušků, kteří ulétli svým majitelům během „venčení“ při teplotách, které rozhodně nejsou vhodné pro exotické ptáky zvyklé na život v domácnosti. Zároveň se jako bumerang vrací otázky, zda a na kolik přitápět papouškům chovaným ve voliérách se zimovištěm. Univerzální návod neexistuje, ale každý by si měl nejprve nastudovat, odkud jeho chované druhy papoušků pochází a zda se ve své domovině mohou setkat s reálnou zimou. Domestikace sice vedla k tomu, že se řada papouščích druhů „otrkala“, ale to neznamená, že by měli snášet naše mrazy.
Teplé počasí láká k riskování
Mírné zimy posledních let svádí k různým experimentům. Počasí však není stálé, stále častěji jsme svědky obrovských výkyvů teplot a náhlých změn. A tak i když v některý prosincový den vystoupají odpolední teploty nad 10 stupňů a na slunci může být i mnohem víc, během jediného dne se počasí může natolik zkazit, že ulétlý papoušek bude mít co dělat, aby v přírodě nezmrzl. Nemluvě o tom, že zimní období je asi nejrizikovější z hlediska možného útoku dravců: kořisti není moc a pokud se vyskytne, predátor neváhá ani na okamžik. „Venčení“ ochočených papoušků během zimního období je tedy velmi riskantní podnik a hazardování se zdravím a životy exotů.
K TÉMATU: Aby se vaši papoušci nenudili: houpačka z vánočního stromku a jednoduché závěsné hračky
Hodně se diskutuje o tom, při jaké teplotě je ještě možné s ochočeným papouškem chodit ven, aniž by neonemocněl. Jednoduchá odpověď neexistuje. Při mrazivém slunečném dni, kdy panuje bezvětří, krátká procházka papouškovi neuškodí, naopak při teplotách nad nulou, ale silném studeném větru to je skutečně o zdraví. Papoušci chovaní v domácnostech jsou zvyklí na pokojovou teplotu, která se nezřídka pohybuje vysoko nad 20 stupni. Teplotní šok způsobený náhlým přechodem na mráz nebo do teploty okolo nuly ptákům rozhodně nesvědčí. Něco jiného jsou případy, kdy mají papoušci vlastní ptačí pokoj, ve kterém se přes zimu pouze temperuje – ale takových „mazlíkářů“ bude asi jen zlomek, pokud vůbec nějací.
Volný let v zimě? Ideálně v tělocvičně
Pokud už mají majitelé ochočených papoušků potřebu během zimy praktikovat volné létání, vyplatí se domluvit si pronájem tělocvičny nebo nafukovací haly, jako se to už děje pravidelně v Praze a nově také v Ostravě. Papoušek nemá kam ulétnout a teplota je v tomto prostředí uspokojivá. Ptáci nejsou nervózní z toho, že se nemohou přes zimu prolétnout a zároveň do jara nezapomenou to, co se naučili během předchozí sezóny. Riziko, že by se papouškovi mohlo v tělocvičně něco stát, je minimální. Vlastně asi jediné: pokud se takto schází více majitelů papoušků, může dojít k přenosu nějaké nemoci. Ale to hrozí i na letních srazech „volnoletců“.
ČTĚTE TAKÉ: Účinné topení do voliér, které příliš nevysušuje vzduch, ani nevíří prach? Zkuste sálavé panely
Mnohem delší dobu se mezi chovateli debatuje o způsobu zimování papoušků ve voliérových chovech. Je jasné, že tropické druhy se neobejdou bez zimoviště, ale mnoho chovatelů takovým papouškům přes zimu vůbec nepřitápí. Dalo by se to chápat třeba u australských druhů kakaduů, kteří musí ve své domovině také čelit klasické zimě, ale tropičtí papoušci by neměli být dlouhodobě vystaveni mrazu a nízkým teplotám. To však neznamená, že by je chovatelé neměli přes zimu pouštět ze zimoviště do venkovních voliér. I v mrazivých dnech je dobré papoušky na chvíli pustit ven na čerstvý vzduch a zimoviště pořádně vyvětrat. Papoušci by měli mít možnost se vrátit do vytápěného zázemí.
Papoušci na mrazu vydrží, ale nesmí to trvat dlouho
Z vlastní zkušenosti vím, že i velcí arové dokáží na mrazu vydržet klidně i přes hodinu a nezanechá to na nich žádné negativní stopy. Pokud uklízím zázemí, nechávám totiž ptáky zavřené ve venkovních voliérách. V zimě se občas stane, že úklid připadne na dobu, kdy i přes den mrzne. Pokud si dobře pamatuji, největší extrém byl osm stupňů pod nulou, během nichž arové ararauny trpělivě čekali půldruhé hodiny, než jim vnitřní voliéry vysmejčím. Když je lehce pod nulou, pouštím ary každý den do venkovních voliér, ale zpravidla až okolo poledne. Kdykoli se mohou vrátit dovnitř do tepla a průletová okénka jim zavírám až po setmění. Jediným rizikem je v tomto případě průvan, který papouškům vadí. Jinak převládají samá pozitiva: čerstvý vzduch, přímý přístup slunce, možnost čerstvého okusu a řady podnětů, které rozptýlí ptačí pozornost během dne…
NAPSALI JSME: Volné létání papoušků není vždy jen radost. Příběh ararauny, která doplatila na svoji smělost
Jakmile mrazy přes den klesnou pod mínus deset stupňů, nechávám papoušky po celý den zavřené v zimovišti. Pokud má studená fronta trvat delší dobu, třeba týden, snažím se papouškům do zázemí nanosit větve a stromky jehličnanů, abych je nějak zabavil. Ne vždy se to ale daří: mladý pár arů zelených si místo husté jedličky všímal raději vnitřního pletiva, které se mu podařilo začít rozebírat, až ho bylo třeba vyměnit za nové, nerezové. Nuda se zkrátka největší riziko zimní sezóny u papoušků chovaných ve voliérách. Když už ale papoušky pouštíte i přes zimu do venkovních voliér, pořádně se přesvědčte, zda se večer vrátili do zázemí, protože noční mrazy v kombinaci s namrzlým pletivem mohou napáchat pořádnou neplechu. Nikomu by se nechtělo sundávat z pletiva přimrzlého papouška…
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
