Australští genetici prověřili poddruhy kakadua havraního. Navrhují jeden zrušit a jiný zavést

22.5.2020

No Comments

4 min. čtení

Taxonomické změny u poddruhů kakadua havraního navrhuje vědecký tým složený ze zástupců Australského institutu pro výzkum muzejních sbírek (AMRI), Univerzity Edinburg a Institutu pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIRO) Spojeného království. Genetici provedli rozsáhlou analýzu ptačích kožek a vycpaných papoušků z řady australských muzeí, přičemž některé vzorky byly více než 100 let staré. Záměrem týmu bylo prověřit dosavadní taxonomické rozdělení kakadua havraního na pět poddruhů: Calyptorhynchus banksii banksii, Calyptorhynchus banksii graptogyne, Calyptorhynchus banksii macrorhynchus, Calyptorhynchus banksii naso a Calyptorhynchus banksii samueli. O výsledcích analýzy informovalo Australské národní muzeum.

Poddruh „macrorhynchus“ neexistuje, tvrdí vědci

Mezi těmito pěti poddruhy jsou jasné fyziologické rozdíly jak ve zbarvení peří, tak i velikosti těla, tvaru a velikosti zobáku, což odpovídá rozdílným stanovištím, které obývají, a také rozdílné potravě. Například ptáci žijící na severu Austrálie jsou větší než jižní poddruhy, v jejichž jídelníčku převažuje ovoce a semena. Ve vědecké komunitě se ale již delší dobu diskutovalo o tom, zda pět poddruhů skutečně odráží evoluční vývoj kakadua havraního. Sběr vzorků od divokých ptáků by zabral léta, vědecký tým se proto rozhodl využít stovky exponátů z australských muzeí, jež byly nasbírány za mnoho desítek let. Z těchto vzorků bylo možné extrahovat velké množství genetických dat a prozkoumat všechny poddruhy do detailu.

Vědci odhadli, že předek kakadua havraního se objevil zhruba před 1,28 miliony let. Identifikovali pět poddruhů, ovšem ty neodpovídaly současnému taxonomickému rozdělení. Analýza mimo jiné prokázala, nejmenší genetickou rozmanitost má poddruh graptogyne v západní Victorii a jihovýchodní části Jižní Austrálie. V těchto regionech patrně dochází u kakaduů havraních k imbreedingu, tedy příbuzenskému křížení. Nejzajímavějším výsledkem celé studie ale bylo přehodnocení stávajícího rozdělení pěti poddruhů kakadua havraního. Vědci totiž nenašli žádné genetické rozdíly mezi severními poddruhy banksii a macrorhynchus a došli k závěru, že tyto poddruhy by měly být sloučeny do jednoho s názvem banksii.

Mapa rozšíření poddruhů kakadua havraního podle současné taxonomie (Zdroj: Kyle Ewart, Australské národní muzeum)

Zcela nový poddruh „escondidus“

Druhým překvapením byla genetická odlišnost západoaustralské populace poddruhu samueli, která se blížila spíše poddruhu naso než jiným populacím samueli. Vědci proto navrhují tuto populaci vyčlenit jako samostatný poddruh s názvem escondidus (ve španělštině a portugalštině toto slovo znamená „skrytý“, čímž vědci chtěli naznačit, že tento poddruh zůstal taxonomům skryt jako součást poddruhu samueli). Bez možnosti prozkoumat muzejní vzorky nasbírané za poslední století by totiž nebyl vůbec odhalen. Zjevná fyzická podoba mezi poddruhy escondidus a samueli je podle vědců pravděpodobně výsledkem procesu známého jako konvergentní evoluce. Oba se vyvíjely podobně, protože sbírají potravu na zemi a žijí v podobných suchých a polosuchých stanovištích.

Navzdory těmto podobnostem dospěl ptačí morfolog Richard Schodde, spoluautor studie o novém taxonomickém rozdělení poddruhů kakadua havraního, k tomu, že jde opravdu o rozdílné poddruhy. Našel specifické rysy, které lze použít pro odlišení poddruhu escondidus a samueli. Jako základní vzorek nového poddruhu, tzv. „holotyp“, byl použit exemplář ze sbírek Australského národního muzea přírodního bohatství (ANWC) evidovaný pod číslem ANWC B37847 (viz titulní foto tohoto článku). Při analýze jednotlivých poddruhů kakadua havraního byly použity vzorky z Australského národního muzea, Australské národní sbírky volně žijících živočichů, Muzea Západní Austrálie a Muzea Victorie. Návrh na nové taxonomické rozdělení druhu ještě musí projít schvalovacím procesem u mezinárodní organizace ITIS.