Jan Potůček 
Poslední dobou se na mně obrací stále více lidí, kteří si chtějí domů pořídit papouška jako domácího mazlíčka a ptají se, na co si mají dát při jeho koupi pozor. Stále častěji se také na sociálních sítích objevují „roztomilé“ fotografie a videa ještě ne zcela opeřených papoušků, které si noví majitelé koupili ještě neodstavené a bez předchozích zkušeností si je musí sami dokrmit. Jde o neuvěřitelný hazard se zdravím a životem mláďat. O tom ale v jiném, samostatném článku. Smyslem tohoto textu je poradit laikům, co všechno by měli o papouškovi vědět, než si ho doopravdy koupí. Zabrání tak případným problémům a tahanicím s prodejci, kteří často odmítají řešit jakékoli komplikace, i kdyby to mohlo papouška stát život.
Vizuální kontrola zdravotního stavu
Papouška byste neměli kupovat na „první dobrou“. Navštivte chovatele nebo dokrmovače a nechte si mládě ukázat. Slušní prodejci vám umožní vybrat si z několika mláďat, pokud jich mají více. Využijte příležitosti a pořádně si papouška prohlédněte. Má v pořádku peří? Není oškubaný? Nevypadá „rozcuchaně“ a nemá peří slepené nečistotami? Má v pořádku ocas a křídelní letky? Je jeho zobák rovný a nemá viditelné nečistoty v okolí nozder? Má v pořádku oči? Zkontrolujte nožky, zda má všechny prsty a drápky, případně zda nejsou prsty nějak netypicky ohnuté a drápky zatržené. Nemá papoušek znečištěné peří od trusu?
Testy na nejčastější infekční nemoci
Zejména u velkých a dražších druhů papoušků (žako, amazoňan, kakadu, ara) se vyplatí trvat na tom, aby vám prodejce zajistil testy na základní infekční nemoci: cirkovir (PBFD), polyomaviry (APV) a chlamydie. Právě mláďata papoušků jsou nejrizikovější skupinou a na tyto nemoci (zejména PBFD) často hynou. Nemluvě o tom, že jde o infekční nemoci, které jsou velmi nakažlivé a mohou zničit celý chov nebo zabít další domácí mazlíčky. Chlamydie jsou přenosné i na člověka. Počítejte však s tím, že vám prodejce může testy na tyto nemoci naúčtovat k ceně za papouška. Cena se pohybuje v řádu několika set až do tisíce korun.
Kontrola trusu
Možná se vám to bude zdát směšné, ale z podoby a konzistence trusu často poznáte, zda je papoušek zdravotně v pořádku či nikoli. Zdravý pták má kašovitý trus zelenohnědé barvy s bílou částí (moč). Viditelně vodnatý nebo zcela tekutý trus znamená zdravotní problémy. Není od věci požádat prodejce, aby nechal udělat koprologický rozbor trusu u veterináře, z něhož lze zjistit, zda je střevní mikroflóra papouška v pořádku, případně zda je třeba ho odčervit nebo mu poskytnout doplněk krmiva pro stabilizaci střevní mikroflóry.
Samostatnost mláděte: musí umět samo žrát
Nejzásadnější podmínka při koupi mláděte papouška: musí být odstavené, to znamená, že musí umět samostatně žrát a pít. Spousta dokrmovačů nabízí mláďata ještě neodstavená s tím, že kupce naučí, jak takové mládě dokrmovat speciální kaší. To je sice hezké, ale odstav mláděte papouška, zvláště pak větších druhů, je nesmírně komplikovaný a může skončit špatně. Navíc jde o období, které je pro mládě velmi stresující a pokud v této době změní prostředí, majitele i způsob krmení, stres u něj může rozjet zdravotní problémy. Kupování neodstavených mláďat papoušků by tedy mělo být tabu a žádný slušný milovník exotických ptáků by na něj neměl přistoupit.
Schopnost létání
Papoušek bez schopnosti létat je poloviční papoušek. A vystresovaný papoušek. Proto si dobře zkontrolujte letky mláděte a nechte si předvést, jak umí létat. Mláďata velkých papoušků, pokud jsou v menších prostorách pohromadě, si často navzájem okusují ocasní pera a letky. Takovému ptákovi může trvat i půl roku, než přepeří a bude moci létat. Pokud si ho koupíte v takovémto stavu, v podstatě se bude učit létat až u vás.
Prostředí, ve kterém papoušek vyrůstal
Není od věci podívat se, z jakého prostředí si papouška odvezete. Pokud ho kupujete od „dokrmovače“, patrně nebudete mít šanci vidět jeho rodiče, protože takoví prodejci u sebe mají mláďata od různých chovatelů a sami chovné páry papoušků nemají. Ale pokud ta šance je, nechte si ukázat rodiče mláděte i chovné zařízení, kde se nachází a kde bylo mládě předtím, než si ho odvezete. Je dobré znát podmínky, z nichž odchází a na které je zvyklé. U vás by mělo mít stejné nebo lepší – zejména co se týká prostoru v kleci nebo voliéře.
Holandsko se chystá zakázat ruční dokrmování papoušků. Bylo by první na světě
Denní režim papouška u prodejce
Mládě je od prodejce zvyklé na nějaký denní režim a ten byste měli alespoň zpočátku dodržovat, aby si lépe zvyklo na nové prostředí. Zeptejte se prodejce, v jakou denní hodinu mláďata krmí, jak často je sprchuje, co tvoří denní krmnou dávku. Poté můžete postupně vše upravovat podle vlastních představ, ale ne skokově. Mládě si musí na novou situaci zvyknout. To se týká i nočního režimu – mládě by mělo mít klidné místo, kde bude moci odpočívat a nikdo ho nebude večer vyrušovat.
Kroužek nebo čip a původ zvířete
Prakticky všichni papoušci kromě andulek, korel, agapornisů růžohrdlých, škraboškových a alexandrů malých, spadají do první nebo druhé přílohy CITES, mezinárodní úmluvy o obchodování s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin. Pokud si tedy kupujete takového papouška, měli byste si nechat vystavit doklad – kupní smlouvu nebo alespoň fakturu nebo paragon. U druhů spadajících do CITES I (jejich seznam naleznete zde) vám prodávající musí předat registrační list CITES a tzv. eurocites, tedy výjimku ze zákazu obchodování s ohroženými druhy zvířat. Zkontrolujte si, zda číslo kroužku nebo čipu v těchto dokumentech souhlasí s údaji na kroužku nebo čipu zvířete. Rozdíl byť jen v jediné číslici může mát fatální následky – takového papouška by vám mohla Česká inspekce životního prostředí zabavit.
Úvodní foto: archiv Ararauna.cz
