Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Černý scénář vývoje populace kriticky ohroženého latama vlaštovčího ve volné přírodě, který před pěti lety předestřeli australští ochránci přírody, se naplňuje. Tým ornitologů pod vedením Dejana Stojanovice tehdy varoval, že latamům hrozí do 15 let úplně vyhubení, pokud tasmánská vláda nepodnikne zásadní kroky proti nelegální těžbě dřeva a likvidaci hnízdních biotopů těchto papoušků. V roce 2015 vědci odhadovali, že divokou populaci stěhovaných papoušků latamů vlaštovčích tvořila poslední tisícovka jedinců. Letošní studie již hovoří o pouhých třech stech papoušcích. To by odpovídalo pesimistické variantě dalšího vývoje podle analýzy z roku 2015, která předvídala, že v letech 2027 až 2033 zbude v přírodě už jen 53 až 133 jedinců.
Situace je to o to absurdnější, že v zajetí jsou latamové vlaštovčí poměrně často chovaným druhem a jenom v České republice jich jsou mezi chovateli stovky, ne-li tisíce. Ve volné přírodě však latamové čelí mnoha nebezpečím: jde o nejrychlejší papoušky světa, kteří dokáží létat rychlostí přes 100 km/h a často tak hynou u velkých prosklených zastávek veřejné dopravy či kancelářských objektů. Latam je také jedním z dvou druhů papoušků na světě, který migruje z hnízdišť do zimovišť a zpět. Hnízdí v Tasmánii a na zimu se přesouvá přes Bassovu úžinu do jižní Austrálie. Řada ptáků ale každoroční náročnou migraci nepřežije. Zásadním problémem je ale nelegální těžba dřeva, která vede k likvidaci hnízdních stromů i zdroje potravy pro latamy, kteří se specializují na pyl eukalyptovníků.
Dřívější odhady byly příliš optimistické
Populaci latamů také výrazně snižují vakoveverky, které dokáží zlikvidovat až 83 procent všech hnízd. Dokáží zabít a sežrat samici i s vejci nebo mláďaty. I když se ochránci snaží latamům poskytovat umělé hnízdní budky s ochranou proti vakoveverkám, nevyužívá je tolik ptáků, aby se to pozitivně projevilo na početnosti celkové populace papoušků. Proto jejich počet v přírodě neustále klesá. „Naše genetická data bohužel podporují výsledky našeho dřívějšího výzkumu,“ řekl Dejan Stojanovic časopisu Australian Geogprahic. Proč genetická data? Vědci totiž letos poprvé využili pro výpočet velikosti populace latamů analýzu vzorků DNA z peří v hnízdních dutinách a budkách.
„Na rozdíl od názorů odborníků z posledního desetiletí se ukázalo, že velikost populace latamů vlaštovčích je při hodnocení pomocí objektivních technik genetické analýzy mnohem menší,“ konstatuje Stojanovic. „Nadměrné spoléhání na odhady odborníků představuje jasné riziko, protože tito odborníci mohou pracovat s neobjektivními dojmy.“ Není to poprvé, co Dejan Stojanovic poukazuje na nepřesné odhady početnosti divoké populace latamů vlaštovčích. V roce 2013 žádal vědce, aby nesčítali hnízdní dutiny ze země, ale lezli přímo a stromy a vyvarovali se tak chyb. „Když vylezete na strom, uvědomíte si, že z těch 20 otvorů dutin, které jste viděli ze země, je pět skvrn na kůře, tři dutiny jsou zaplavené a zbytek obsadila jiná zvířata,“ varoval tehdy.
Budky pro kriticky ohrožené latamy vlaštovčí nebylo kam vyvěsit, lesníci jejich hnízdiště vykáceli
Vlády nechaly těžařům příliš volné ruce. To se musí změnit
Podle Stojanovice tyto chyby ve sčítání hnízd vedou ke špatným rozhodnutím o ochraně druhů závislých na stromových dutinách. Nejnovější data by měla vést k urychlenému zastavení odlesňování v hnízdních biotopech latamů. „Mizivá čísla populace těchto ptáků naznačují, že druh je už na cestě k vyhynutí, takže pokud vlády a dřevařský průmysl nepřijmou okamžitá a smysluplná opatření k zastavení úbytku latamů, mohli bychom o tento ptačí druh během našeho života přijít,“ říká Dejan Stojanovic, jehož výzkum z roku 2018, na kterém pracoval společně s Matthewem Webbem, potvrdil, že hnízdiště latamů ubývají díky nečinnosti tasmánské vlády, která nemá žádný adekvátní plán řízení těžby dřeva v tomto ostrovním státě.
„V současnosti je stále naprosto legální kácet stromy v hnízdištích latamů a výsledkem desetiletí špatných postupů při obhospodařování lesů je kriticky malá populace, již odhalila naše studie,“ podotýká Stojanovic. „Stále však věří, že latamy můžeme zachránit, ale bude to vyžadovat politickou odvahu od vlád, které umožnily dřevařským společnostem špatně spravovat státní lesy,“ míní. Je také pravděpodobné, že výsledek aktuální studie bude mít dopad i na další kriticky ohrožené druhy zvířat, u nichž je odhad velikosti divoké populace založen spíše na odborných posudcích než na genetické analýze. Dejan Stojanovic proto navrhuje použít analýzu vzorků DNA jako spolehlivější metodu pro určování velikosti populací i u dalších druhů.
Úvodní foto: Australian National University
