Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Naprosto rekordní hnízdní sezónu arů škraboškových má letos německé Sdružení na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP). Podařilo se mu odchovat přes 40 mláďat, což odpovídá zhruba pětině celosvětové populace těchto kriticky ohrožených a v přírodě vyhubených ptáků. Takových počtů nedosahovala ani katarská záchranná stanice Al Wabra, která kdysi ary škraboškové zachránila před naprostou záhubou a jejíž ptáky ACTP před několika lety převzalo. „Tak úspěšná chovatelská sezóna je fantastickou odměnou za veškerou naši snahu a práci v posledních několika letech. Vracíme aru škraboškového domů do přírody!“ oznámilo ACTP prostřednictvím svojí oficiální stránky na Facebooku. Zatím však není jasné, kolik letošních mláďat poputuje do brazilského chovného a reintrodukčního centra.
Podle dřívějších dohod mezi ACTP a brazilskou stranou by měla většina mláďat arů škraboškových odchovaných v Německu přejít do Brazílie a posílit tamní záložní populaci v chovném zařízení u města Curaçá ve státě Bahia. Loni v březnu převezlo ACTP do Brazílie prvních 52 ptáků, z nichž někteří letos již zahnízdili a uměle se podařilo odchovat první mláďata vylíhnutá v Bahii. Právě ptáci odchovaní přímo v Brazílii mají být postupně vypouštěni do přírody v lokalitě, kde se do roku 2000 zdržoval poslední známý divoce žijící ara škraboškový. Ten vytvořil pár se samicí ary marakány a společně se pokoušeli i hnízdit. Právě ary marakány mají sehrát při návratu arů škraboškových do přírody klíčovou roli.
ACTP meziročně zdvojnásobilo odchovy
Protože v přírodě už nežijí žádní arové škraboškoví, ale v rezervaci, kam je budou ochránci vypouštět, se vyskytují arové marakány, měl by to být právě tento papoušek, od kterého se budou vzácní ptáci učit, kde sehnat potravu a jak se ubránit před predátory. V chovném centru u Curaçá proto mají i skupinku arů marakán, která bude vypuštěna společně s ary škraboškovými. Zároveň probíhá intenzivní vzdělávací program pro obyvatele regionu, aby se zabránilo nelegálnímu odchytu vzácných ptáků. Ara škraboškový nikdy nebyl moc početný, proto lákal zájemce o vzácné druhy a byl lákavým cílem pytláků. To by se mohlo s jeho znovuzavedením do přírody opakovat. Otázkou zůstává, zda se část arů škraboškových nebude moci legálně dostat mezi chovatele.
ACTP totiž nemusí všechny ary škraboškové, které odchová, vracet do Brazílie. Letošní rekordní sezóna je mimochodem výrazně lepší než loňská, která byla sama o sobě také rekordní: německému sdružení se podařilo odchovat 21 mláďat, z toho 11 samců a 10 samic. Část ptáků ACTP již v minulosti deponovala například do belgické zoologické zahrady Pairi Daiza nebo do singapurského ptačího parku Jurong Bird Park. Neoficiálně se hovoří také o deponacích soukromým chovatelům v Evropě. Kromě arů škraboškových letos ACTP odchovalo také šest arů kobaltových, z toto pět uměle a jedno mládě pod rodiči. Na rozdíl od ary škraboškového, u ary kobaltového není ACTP součástí záchranného programu tohoto druhu v Brazílii.
Úvodní foto: ACTP
