Podařilo se mi odchovat ary hyacintové, prozradil Čestmír Drozdek na přednášce pro chovatele na východu Čech

Odchov dvou mláďat arů hyacintových se letos podařil chovateli Čestmíru Drozdkovi, který se specializuje na vzácné a těžce dostupné druhy exotického ptactva. Prozradil to účastníkům 9. setkání chovatelů Severovýchodních Čech, které uplynulou sobotu 9. října pořádala ZO ČSCH Exotáři Východní Čechy v hospůdce U vlčice ve Vlčí Hrabřině na Pardubicku. „Dva páry arů hyacintových jsem si pořídil loni od Josefa Černého a letos se mi podařil první odchov,“ pochlubil se Čestmír Drozdek, který nyní buduje nové voliéry pro kolekci velkých arů, jež momentálně čítá pět druhů. Kromě arů hyacintových jde také o ary zelené, zelenokřídlé, arakangy a červenouché. Ruční odchov arů hyacintových Čestmír Drozdek průběžně konzultoval s Josefem Černým, kterému se daří tento druh rozmnožovat pravidelně.

Nepříjemná zkušenost s vlhami

Přednáška Čestmíra Drozdka přilákala do Vlčí Habřiny takřka stovku chovatelů papoušků a dalších exotických ptáků z celé republiky. Nechyběl na ní ani vydavatel časopisu Nová EXOTA Jan Sojka z Olomouce nebo ošetřovatel ptáků plzeňské zoologické zahrady Milan Hřebík. Čestmír Drozdek svoje vyprávění doplnil celou řadou fotografií ze svého rozsáhlého chovu a podělil se i o několik negativních zkušeností. Například z chovu tří druhů vlh, který se před časem rozhodl doplnit o desítku nových ptáků dovezenou z Německa. „Ukázalo se, že tyto vlhy byly nemocné a postupně mi uhynulo všech 45 vlh ve společné voliéře,“ popsal Čestmír Drozdek, který vlhám do voliéry postavil dokonce včelí úl, aby se ptáci, kteří se specializují na lov blanokřídlého hmyzu, měli čím živit.

Velkou specializací Čestmíra Drozdka jsou zoborožci. Pravděpodobně jako prvnímu na světě se mu podařilo v zajetí rozmnožit zoborožce přilbové, které vystavoval na EXOTĚ Olomouc i EXOTICE v Lysé nad Labem, a chovatelské úspěchy slaví i u dvojzoborožců hnědavých a dalších vzácných druhů. „Rád bych sehnal dvojzoborožce indické, ale bude to velmi těžké. Chovali jsme už samici tohoto druhu, ale nedařilo se ji dopárovat. Samce měli v pražské zoo, tak jsme se pokoušeli tyto ptáky spojit. Samice ale neustále útočila na samce, málem ho zmasakrovala. Po třech letech a několika pokusech jsme to vzdali a já jsem samici prodal,“ zavzpomínal Čestmír Drozdek s tím, že pořízení tohoto druhu je komplikované, protože je v zajetí velmi vzácný, a navíc spadá pod CITES I. Letos se ale tyto dvojzoborožce podařilo rozmnožit zlínské zoologické zahradě.

Čestmír Drozdek na pódiu ve Vlčí Habřině (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pohled do zaplněného společenského sálu ve Vlčí Habřině (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Nevěřte všemu, co se píše v knížkách

Základní podmínkou úspěšného chovu zoborožců je podle Čestmíra Drozdka vytvoření takového prostředí, v němž se ptáci cítí komfortně a nestresují se. Důležité je také zajistit pestrou krmnou dávku. „Zoborožcům podáváme ovoce, hmyz, myší holata a spoustu dalšího. Například mají rádi sarančata, ta jim vypouštíme do voliér živá, takže si je pak sami loví,“ přiblížil chovatel. Voliéry pro zoborožce u Čestmíra Drozdka jsou vysoké přes tři metry a ptáci se neplaší, ani když kolem nich prochází návštěvy. Vždy se mohou skrýt dostatečně vysoko, kde se cítí bezpečně. Čestmír Drozdek je navíc známý tím, že se snaží ptákům vytvářet ve voliérách takové aranžmá, které odpovídá biotopu ve volné přírodě, kde daný druh přirozeně žije. Základem úspěšného chovu pak podle něj je odpozorování potřeb daného ptáka a neustálý sběr informací o jeho chování v přírodě.

„U trichů orlích se dlouho tradovalo, že potřebují vysokou teplotu okolo 35 stupňů Celsia. Když jsem si pořídil první čtyři páry, třem jsem opravdu takto topil a pro čtvrtý jsem neměl zázemí, kde bych jim poskytl takové podmínky. Pak jsem zjistil, že se tento pár při 10 stupních koupe. Znovu jsem tedy zalistoval v knížkách a dočetl jsem se, že v přírodě na tyto ptáky narazili i v horských oblastech na hranici sněhu,“ líčil Čestmír Drozdek. Přestěhoval tedy i další tři páry trichů do voliér s nižší teplotou a ptákům se viditelně ulevilo. Později úspěšně zahnízdili a Čestmír Drozdek se stal prvním chovatelem v České republice, který je odchoval. I když po nějaké době s chovem trichů přestal, později se k nim vrátil a nyní je rozmnožuje jak uměle, tak přirozenou cestou pod rodiči. Za nejzajímavější fakt u tohoto druhu považuje skutečnost, že si trichové sami vyklovávají hnízdní dutinu do neopracovaného kmene.

Čestmír Drozdek s odchovaným mládětem dvojzoborožce hnědavého (Foto: archiv Čestmíra Drozdka)

Na přednášku Čestmíra Drozdka dorazilo 90 účastníků z celé republiky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Agresivní jeřábi královští

U některých druhů ptáků musí Čestmír Drozdek experimentovat, než přijde na to, jaké krmivo jim vyhovuje. Například u turak velkých, která se řadě chovatelů nedařilo udržet při životě, teprve po čase zjistil, že hlavní složkou jejich potravy je listí. Všem ptákům se snaží dodávat pokud možno takovou potravu, jakou mají k dispozici ve volné přírodě, nebo alespoň blízkou náhražku. „Každoročně nakupujeme stovky kilogramů papáji, která u nás běžně v obchodech k dostání, takže ji bereme od velkoobchodů pro restaurační zařízení už zpracovanou a nakrájenou na kostičky. Arům nakupujeme méně běžné a dostupné ořechy, jako jsou para ořechy ve skořápce, s kterými si konkrétně arové hyacintoví velice dobře poradí,“ popsal Čestmír Drozdek.

Setkal se někdy s agresí ptáků vůči sobě nebo někomu z rodiny, kdo mu pomáhá s péčí o chov? „Museli jsme dát pryč jeřáby královské. Nejdřív zaútočili na manželku, potom i na dceru. Když to provedli i mě, bylo rozhodnuto,“ vzpomíná Čestmír Drozdek. „Měli jsme je ve voliéře, kam se muselo vlézt, když jsme je krmili. Samec byl velmi agresivní. Tito jeřábi útočí nohama, mají ostré drápy. Podařilo se mu roztrhnout mi na dvou místech ruku a poškrábat mě v obličeji.“ Jde prý o jediné ptáky, kterých se zbavoval kvůli agresivitě, i když zkušenost s útoky má i u jiných druhů ptáků, například zoborožců. „Jedny zoborožce musíme při krmení zavírat, protože jsou velmi rychlí. Jsou to uměle odchovaní ptáci, takže postrádají přirozený respekt k člověku,“ vysvětlil Čestmír Drozdek.

Přednášku pořádala ZO ČSCH Exotáři Východní Čechy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Nová chovatelská výzva? Sovy

Kromě papoušků, plodožravých a hmyzožravých ptáků se letos pustil Čestmír Drozdek do chovu sov. Jako první si pořídil výrečky malé a nyní už vlastní několik menších druhů. Naopak chov dravců ho podle jeho slov neláká, stejně jako u papoušků chov kakaduů. „Odrazuje mě agresivita samců. Kdysi jsme chovali kakaduy inka, ale samec byl tak agresivní k samici, že jsme se jich zbavili. Bral si je od nás Jan Barvík, kterému se je podařilo odchovat, ale potom samec napadl samici a ošklivě ji zranil, takže se jich později také zbavil,“ vylíčil Čestmír Drozdek, kterého prý nelákají ani černé druhy kakaduů s výjimkou kakaduů palmových. „Jejich odchov je ale nesmírně náročný,“ podotkl s tím, že se tyto ptáky daří už každoročně odchovávat v pražské zoologické zahradě, s níž úzce spolupracuje.

A jaké chovatelské plány má Čestmír Drozdek do budoucna? Kromě stavby nových voliér pro ary chce rozšířit kolekci sov a zaměřit se na další méně často chované zoborožce. „Nikdy nejsem spokojený s tím, co mám, pořád musím přemýšlet nad něčím novým,“ vysvětloval se smíchem takřka stohlavému publiku. Tříhodinová přednáška patřila k dosud nejúspěšnějšímu setkání chovatelů Severovýchodních Čech a to jubilejní, desáté, se uskuteční ještě tento měsíc: 30. října přijede rovněž do Vlčí Habřiny přednášet Milan Bartl o svých zkušenostech s chovem žaků a arů a také o správné výživě papoušků. Podrobnou pozvánku s možností registrace účasti si budete moci brzy přečíst na Ararauně.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..