Začínal s jedním papouškem, teď se stará o 500 nechtěných mazlíčků v největším útulku v USA

Amazoňan modročelýUVNITŘ VIDEA – Marc Johnson nikdy nepočítal s tím, že by se stal velkochovatelem papoušků. Jako mladý umělec, který se věnoval keramice, si v roce 1989 ušetřil 600 dolarů a koupil si jako domácího mazlíčka mládě ary ararauny. Papoušek vzbuzoval pozornost zákazníků keramické dílny, sám Marc ale ze začátku netušil, že arovi nebude stačit jednoduše sedět v kleci a dělat mu společnost. Ba co víc, postupně se na něj začali obracet další majitelé ochočených papoušků, kteří své opeřené mazlíčky nezvládali, nebo se jich prostě chtěli zbavit, protože se jim zdál jejich chov příliš časově i psychicky náročný. A tak se z mladého Američana stal provozovatel útulku pro papoušky.

Dnes, pětadvacet let po první osobní zkušenosti s chovem ary ararauny, Marc už nevlastní keramickou dílnu, ale profesionální chovnou stanici Forest Parrots a vede stejnojmennou neziskovou organizaci zaměřenou na pomoc papouškům. Nejen těm, které už jejich majitelé nechtějí, ale i divoce žijícím ohroženým druhům. Základ jeho práce ale tvoří chov nechtěných domácích mazlíčků, jejich léčba a odstraňování psychických bloků, které jim přivodili jejich původní majitelé. Forest Parrots se sídlem v Hope Valley na Rhode Islandu na východě Spojených států představuje chovné zařízení o ploše 1 858 metrů čtverečních s téměř pěti sty papoušky a je zřejmě největším zařízením svého druhu v USA.

„Lidem vadí, že papoušek žije tak dlouho“

Narazíte tu na kakaduy, ary, amazoňany, žaky, ale i řadu menších papoušků a dalších exotických ptáků, stanice v minulosti přijala i velké suchozemské želvy nebo dikobrazy. Marcu Johnsovi ročně zatelefonuje devět set až tisíc majitelů papoušků, kteří už nejsou schopni nebo ochotni se o ně postarat. „Hlavní roli hraje nežádoucí faktor jejich dlouhověkosti. Dožívají se úctyhodného věku, klidně padesáti, šedesáti nebo sedmdesáti let,“ popsal Marc Johnson deníku The Gazette. „Navíc to nejsou úplně domestikovaní tvorové, jsou to divoká zvířata.“ Řada lidí je má ráda pro jejich pestré peří a inteligenci, schopnost napodobovat lidskou řeč, ale neuvědomují si, jak je jejich chov náročný. Většinou na to přijdou až v praxi, ale to je pozdě.

K TÉMATU: Přibývá týraných papoušků. Lidé často nevědí, co všechno jejich chov obnáší

Pokud se lidé ochočeným papouškům dostatečně nevěnují, ptáci si to vysvětlují po svém a stávají se agresivními. Koušou své majitele a jejich rodinné příslušníky, ničí nábytek, vytrvale křičí a škubou si peří. Nakonec se z nich stávají oškliví, oškubaní a nevrlí ptáci, na které se člověk bojí sáhnout, a tak je ani nepouští ven z klece. Tím se ale jen roztáčí spirála negativních vlivů, které mohou vést až k úhynu ptáka. Každopádně jde o trýznění, které hraničí až s týráním zvířat. Mnozí lidé si to uvědomují a tak vyhledávají pomoc právě u specializovaných zařízení, jakým je Forest Parrots. Počet takových případů neustále roste, vždyť papoušci jsou v USA třetími nejpopulárnějšími domácími mazlíčky po psech a kočkách.

Řada útulků má zcela vyčerpanou kapacitu

Americká veterinární asociace AVMA provedla v roce 2012 průzkum, podle něhož by v celých Spojených státech mělo být chováno na 8,3 milionu ptáků všeho druhu, od drobných pěvců po velké exoty. O rok později přišla American Pet Products Association s vlastní studií, která toto číslo výrazně navyšuje: v USA podle ní žije v klecích a voliérách dokonce 20,6 milionů ptáků. Forrest Parrots má tedy před sebou ještě mnoho práce. Už nyní zaměstnává šest lidí na plný úvazek a spolupracuje s 30 dobrovolníky. Obdobných zařízení je v USA jako šafránu, známé jsou papouščí útulky Oasis Sanctuary v Arizoně a Phoenix Landing v Asheville v Severní Karolíně. Některé mají problém s přijímáním dalších ptáků, protože se jim prostě už nedostává volného prostoru.

ČTĚTE TAKÉ: Papouščímu útulku amerického veterána hrozí zánik, jeho budova má být stržena

Řada těchto stanic funguje jako přechodné ubytování, papoušky zde dostanou z nejhoršího a hledají jim vhodného majitele. Zájemce o takové ptáky si důkladně prověřují, protože papoušci za sebou mají psychicky těžké období a další zanedbání péče by u nich vyvolalo další sebedestruktivní stavy, které by už nemuseli přežít. O papoušky z útulku má ale zájem mnohem méně lidí, než kolik jich naopak do těchto zařízení vozí frustrovaná a zbídačená zvířata. „Naším cílem není mít co nejvíc ptáků, ale co nejlépe se postarat o ty, které už máme,“ podotýká k vlně požadavků na umístění papoušků do útulku Marc Johnson. Proto také začal k vnitřním klecím a voliérám přistavovat venkovní výlety, kterým loni vyčlenil prostor o devíti hektarech.

Chovatelé: nebezpečí nebo záchrana pro papoušky?

Někteří vědci, kteří se podílejí na záchranných programech ohrožených druhů papoušků, tvrdí, že chovatelé těchto ptáků přispívají k negativní situaci populací těchto ptáků ve volné přírodě. Podle Ala Decouteaua, předsedy americké Společnosti chovatelů a vystavovatelů papoušků (Society of Parrot Breeders and Exhibitors), která má na čtyři tisíce členů, ale chovatelé naopak hrají významnou roli při ochraně ptáků, jejichž přirozené prostředí je ohroženo nebo dokonce nenávratně zničeno, takže se nemají kam vrátit. „Z 350 druhů papoušků jich asi 12 ve volné přírodě vyhynulo, ale díky chovatelům se je podařilo zachovat alespoň v zajetí,“ konstatuje Decouteau, který má vlastní veterinární praxi a chová čtyři papoušky.

NAPSALI JSME: Útulek nechává přestárlé papoušky „kreslit“ a z výtěžku zřídí mobilní geriatrické centrum

Podle Ireny Pepperbergové, která se na Harvardské univerzitě léta věnuje výzkumu inteligence papoušků a proslavila se svým projektem s papouškem žako jménem Alex, není vůbec snadné papoušky chovat jako domácí zvířata. „Nechci lidi odrazovat s tím, že to jsou naprosto hrozná domácí zvířata, ale je pravdou, že dobrými domácím mazlíčky jsou jen pro malé procento lidí,“ říká. To si ale ale zájemci o chov velkých exotů často neuvědomují, nebo na to přijdou až ve chvíli, kdy po několikatýdenním soužití s papouškem v jedné domácnosti řeší, jak se toho nepříjemně křičícího a štípajícího ptáka co nejrychleji zbavit.

Úvodní foto pro Ararauna.cz: Ivana Dvorská

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..