Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Dvacetiletá snaha místních úřadů na Klokaním ostrově u jižního pobřeží Austrálie, federální australské vlády a odboru životního prostředí, vodních a přírodních zdrojů (DEWNR) o zachování a posilování místní populace vzácných kakaduů hnědohlavých přináší první ovoce. Počet ptáků na ostrově, který je po Tasmánii a Melvinově třetím největším ostrovem Austrálie, viditelně roste, byť nejde o nijak závratná čísla. Místní poddruh kakadua hnědohlavého ostrovního čítá podle mezinárodní organizace BirdLife International pouhých 70 párů. Papoušky nejvíc ohrožoval nedostatek přirozené potravy – semen z šišek místních přesličníků, ale také úbytek vhodných hnízdních dutin a útoky vačic.
Na vačice platí vlnitý plech
„Pokud bychom se do toho nevložili, osud kakaudů hnědohlavých na Klokaním ostrově by byl velmi nejistý,“ říká koordinátorka záchranného programu a zástupkyně DEWNR Karleah Berrisová. „V polovině devadesátých let jsme byli tímto vývojem velmi znepokojeni. Lidé si všimli úbytku kakaduů a proto odstartoval program, díky němuž tito ptáci na ostrově přežívají dodnes.“ Záchranný program pomohl identifikovat konkrétní důvody, proč počty kakaduů hnědohlavých na Klokaním ostrově klesají. „Zpočátku jsme se soustředili na otázku, proč je u těchto ptáků tak malá úspěšnost reprodukce,“ vysvětluje Karleah Berrisová. Kakaduové hnědohlaví totiž snáší jen jediné vejce během hnízdní sezóny. Další potíží byly vačice – drobní predátoři, kteří s oblibou vybírají hnízdní dutiny a požírají vejce, ale nerozpakují se ani zabít mládě nebo samici.
K TÉMATU: „Svatý grál“ chovatelů kakaduů míří do německého ACTP: získalo kakaduy hnědohlavé!
„Vačice patří mezi původní obyvatele Klokaního ostrova, ale díky intenzivnímu zemědělství se zde přemnožily,“ popsala koordinátorka záchranného programu kakaduů hnědohlavých webu ABC News. „Tím pádem začaly utlačovat další původní druhy.“ Ochránci přírody přišli poměrně rychle na řešení: u každého hnízdního stromu umístili na dolní část kmene vlnitý plech, na kterém se vačicím klouzají tlapky a proto nedokáží vylézt nahoru. Zároveň prořezali větve, které mohly vačicím sloužit jako „žebřík“ při lezení k hnízdním dutinám. Protože se však na ostrově nedostává přirozených hnízdních dutin, součástí záchranného programu je rovněž vyvěšování umělých hnízdních budek. O přírodní dutiny musí papoušci bojovat s dalšími původními druhy ptáků, ale také s divokými včelami.
Nebezpečné včely pod kontrolou
Právě včely představují pro kakaduy hnědohlavé jednu z největších potíží. Ochránci přírody proto ve spolupráci s včelaři z Klokaního ostrova zajistili odchyt rojících se včel, takže jejich počty ve volné přírodě povážlivě klesly. Naopak původní druh včel, který obýval ostrov dávno předtím, než na něj byly v roce 1884 dovezeny včelí roje z Itálie, nepatří mezi ty, které by se sdružovaly a představovaly pro kakaduy hnědohlavé riziko. Podle včelaře Davida Clifforda patří Klokaní ostrov mezi jedno z mála míst na světě, které se může pyšnit nejčistšími včelími kmeny na světě. Od roku 1885, tedy pouhý rok po dovozu italského druhu včel, byl takýkoli import všech dalších druhů včel na Klokaní ostrov zakázán a tudíž se místní populace nemísily s jinými.
ČTĚTE TAKÉ: Jak se dostali nedostupní kakaduové hnědohlaví z Austrálie do německého ACTP?
Izolace ostrova od dalších včel umožnilo vyhnout se používání antibiotik a různých chemikálií pro boj s včelími nemocemi. Včelaři na Klokaním ostrově navíc úzce spolupracovali se zemědělci, aby vzájemně využili opylování zemědělských plodin. V případě luštěnin pak docházelo k dalším pozitivním efektům, protože tyto plodiny produkují do půdy dusík a tudíž není nutné používat tolik hnojiv. Řada zemědělců tak přerušila monotónní střídání pšenice, řepky a pšenice, a zařadila do tohoto cyklu i luštěniny. Včely, které se poslední léta daří držet pod kontrolou v umělých úlech, nekomplikují život kakaduům hnědohlavým a vše do sebe hezky zapadá – situace nahrává jak zemědělcům, včelařům, tak ochráncům přírody a v konečném důsledku vede i rozvoji cestovního ruchu na Klokaním ostrově.
Úvodní foto: Wikimedia Commons/Aviceda
