Jan Potůček 
Chystáte se obdarovat své blízké živým vánočním dárkem? Myslíte si, že je potěší andulka, korela nebo dokonce nějaký větší papoušek? Na první pohled se to může zdát jako dobrý a neotřelý nápad, vždyť pečlivě zabalená a opentlená klec pod stromečkem rozhodně není nic tuctového. Jenže existuje spousta důvodů, proč byste si měli tohle překvapení rozmyslet. Vyjmenoval by vám je asi každý chovatel papoušků, kterému není jedno, komu a za jakých podmínek prodá odchovaná mláďata. Vybrali jsme deset nejdůležitějších a s těmi vás seznámíme v tomto článku. Nejde o čtení pro pokročilé chovatele, ale pokud jej budete sdílet s přáteli, může pomoci zachránit nejeden papouščí život.
1. Papoušek není pes, je mnohem náročnější
Představa, že papouškovi stačí pořídit klec a jednou denně nasypat zrní do krmítka, je značně naivní. I ta nejobyčejnější andulka potřebuje péči, která se nedá srovnat s potřebami psa, kočky či dokonce rybiček. Už jen výběr klece a jejího vhodného umístění dá pořádně zabrat, novopečený majitel papouška by měl počítat s tím, že jde o inteligentní zvíře, které potřebuje být v častém kontaktu s člověkem, jenž mu v podstatě nahrazuje ptačího partnera. Pokud papoušek nebude v psychické pohodě, trpět nebude jenom on, ale i jeho majitel – takový pták nadměrně křičí, když se snaží upoutat pozornost, která mu je upírána, likviduje klec i nábytek a v nejhorším případě si začne škubat peří, až z něj zbude „vodňanské kuře“. S takto psychicky narušeným ptákem se těžko pracuje, mnohdy jde o trauma, které se odstraňuje léta.
2. Pozor na alergii z peří
Málokdo si to uvědomuje, ale vedle poměrně rozšířených alergií na psí nebo kočičí chlupy mnoho lidí trpí alergií na ptačí peří. Papoušek v domácnosti by pro takového alergika znamenal neustálý přísun alergenů a chronické zdravotní potíže. Papoušci jsou zvyklí probírat si denně dlouhé hodiny peří a zbavovat se drobných prachových pírek, které je třeba pravidelně vysávat (rekordmany jsou v tomto smyslu kakaduové, z nichž drobná prachová peříčka doslova „sněží“). Když si k tomu přidáte slupky z vyloupaných semínek, jediná andulka dokáže za den vytvořit tolik nepořádku, že by ji alergik rozhodně ve své blízkosti nesnesl. A nemusí jít rovnou o alergika – majitelé papoušků musí mít smysl pro pořádek, protože v blízkosti klece budou muset neustále uklízet.
3. Úklid klece zabere dost času
Jestliže u psa nebo kočky stačí utírat tlapky, když přijdou z procházky a tu a tam vyluxovat chuchvalce chlupů, úkli papouščí klece a jejího okolí je časově mnohem náročnější. Papoušek žije na relativně malém prostoru, takže se pod ním kupí hromádky trusu a zbytky potravy, které je třeba neustále odstraňovat. Výměna novin na dně klece by měla probíhat denně nebo alespoň obden, jinak směs trusu a krmiva začne nepříjemně zapáchat. U klece je třeba pravidelně umývat nejen spodní část, ale i pletivo a dvířka, o které si papoušek může čistit zobák zašpiněný od ovoce. Úklid velké klece pro amazoňana, žaka, kakadua nebo aru tak může trvat třeba i hodinu nebo dvě a takový hloubkový úklid by měl probíhat nejlépe jednou za týden.
4. Papoušek křičí
Možná vás to překvapí, ale papoušek má jako každý jiný pták snahu „zpívat“, jenže v jeho podání jde o křik, který nemusí být vám, obdarovanému člověku nebo sousedům příjemný. I švitoření andulek, byť nejde o nijak nepříjemný zvuk, před pátou hodinou ráno v létě není záležitost, která potěšila každého. Ptáci mají tendenci „vítat“ nový den a majitel papouška by s tím měl počítat. Křiku se asi zcela nevyhnete u žádného druhu papouška a bylo by naivní se domnívat, že výchovou lze domácího mazlíčka donutit k naprosté tichosti. Takový pták by byl psychicky zlomený, neradoval by se ze života a svému majiteli by se mohl začít mstít.
5. Má křídla, potřebuje létat
Papoušci, stejně jako jakékoli jiné ptačí druhy, mají potřebu létat a pokud ji nemohou naplnit, jsou frustrovaní. Majitel ochočeného papouška by tedy měl počítat s tím, že jej bude pravidelně každý den na určitou dobu vyndávat z klece a umožní mu volný pohyb po bytě. Během této doby se mu ale musí plně věnovat, protože papoušek dokáže v krátké době zlikvidovat nábytek či další vybavení bytu. Nezřídka se také stává, že majitelé zapomenout zavřít okno a papoušek jim ulétne. S létáním souvisí i požadavek na velikost klece, v níž by měl exot přebývat. Minimální šířka by měla odpovídat rozpětí křídel daného druhu, tedy například u velkých druhů arů by mělo jít alespoň o metr.
6. Krmení není tak triviální
Pokud koupíte andulku a krmíte ji stále jen prosem, za nějakou dobu se to projeví na jejím zdraví a patrně se nedožije takového věku, jako kdybyste jí předkládali pestrou stravu složenou nejen ze zrnin. Papoušci obecně nežerou pouze zrní, každý den by měli mít k dispozici najemno nakrájené ovoce nebo zeleninu, během sezóny pravidelný přísun zeleného krmiva (salát, ptačinec-žabinec, pampeliška, hrášek v lusku, apod.), větší druhy čerstvé větve na okus, ořechy, speciální papouščí granule a různé vitamínové doplňky. Nelze to tedy srovnávat s krmením psa, které mu stačí dvakrát denně nasypat stejné množství granulí a vymět misku s vodou. A vyjde to také dráž.
7. Papoušek potřebuje pravidelný denní režim
Inteligence velkých papoušků se přirovnává k inteligenci tříletého dítěte. Ale i andulky nebo korely potřebují mít svůj denní rytmus, na který si navyknou a budou ho brát jako určitou jistotu. Zahrnuje pravidelný čas, kdy jim chovatel ráno nese první krmení, pouští je z klece ven, vrací je zpátky, přináší jim odpolední krmení, opět je pouští, opět zavírá a krmí a kdy má papoušek „večerku“. Jakékoli vybočení z těchto pravidelných rituálů vede k nespokojenosti papouška, křiku a agresivitě. Papoušek, který nemá svůj denní rytmus, je nervózní, roztěkaný, může na svého majitele zaútočit, protože neví, co od něj může čekat.
8. Kam s papouškem, když jedete na dovolenou?
Tuto otázku byste si měli položit, ještě než si papouška pořídíte nebo ho někomu darujete. Pro některé druhy je dlouhodobější nepřítomnost lidí, na které jsou zvyklí, nesmírně stresující. V konečném důsledku může vést až k úhynu. S některými papoušky se sice dá cestovat, ale málokomu se bude chtít o dovolené starat o domácího mazlíčka. Majitel papouška tak musí mít v záloze člověka, který se bude o mazlíčka starat – nejlépe přímo v domácnosti, kde je papoušek doma. Ne každého náhradního „pána“ ale opeřenec přijme. Mělo by jít o někoho, koho zná z minulosti a nebojí se ho.
9. Omezení pro domácnost s papouškem
Chov papouška sebou nese i jistá omezení, bez nichž by jeho soužití s lidmi nemuselo dopadnout dobře. V prvé řadě je nutné z takové domácnosti odstranit veškeré teflonové nádobí, protože výpary teflonu jsou pro ptáky smrtící. Úpravami musí projít i celý byt, aby se papoušek při vypouštění z klece o něco nezranil, nebo něco nezničil. Papouškovi se také musí částečně přizpůsobit denní rytmus domácnosti. Rozhodně není dobré, když je klec s papouškem umístěna v obývacím pokoji vedle televize, která je puštěná dlouho do noci. Opeřenec by měl mít šanci se v klidu vyspat, jinak bude vzrůstat jeho agresivita a mohly by se začít projevovat psychologické problémy. Papouška by měli přijmout všichni členové domácnosti a minimálně jej respektovat. Rozhodně by se nemělo stávat, že jej budou malé děti plašit a různě trápit.
10. Papoušek je dlouholeté zvíře
„Koupíme jim andulku, ta není dlouholetá,“ zní často rozhodnutí rodičů o dárku pro děti. Jenže i andulka se za ideálních podmínek dožívá v průměru dvanácti let. Korela i dvaceti a větší druhy papoušků čtyřiceti a více let. I na to byste měli myslet, než někomu koupíte netradiční vánoční dárek. Jistě, obdarovaný ho může „vrátit“ nebo dát někomu jinému. Ale představte si sami sebe, jak putujete v malé kleci z jedné domácnosti do druhé a před sebou máte perspektivu několika desítek let, kdy takto ještě několikrát změníte majitele. Pro papouška to je neuvěřitelný stres a od každého z majitelů, který se ho zbavuje, pokud pro to nemá opravdu vážné důvody, velmi nezodpovědné chování hraničící s týráním.
Úvodní foto: Myparrots.gr
