Chovatelé severovýchodních Čech se sjeli do Smržova, přednášel jim kurátor Zoo Zlín Václav Štraub

UVNITŘ GALERIE – Poprvé v nových prostorách restaurace U koupaliště ve Smržově u Hradce Králové se o uplynulé sobotě 2. listopadu sešli chovatelé papoušků ze severovýchodních Čech na již osmém setkání s přednáškami o chovu exotického ptactva. Tentokrát byla hlavním bodem programu prezentace kurátora ptáků ze zlínské zoologické zahrady Václava Štrauba o chovu exotického ptactva v této druhé nejnavštěvovanější zoo v Česku. Té předcházely příspěvky o krmivu pro papoušky od Vojtěcha Trhoně a o prevenci v chovu papoušků od veterinářky MVDr. Veroniky Trhoňové. Organizátoři ze ZO ČSCH Exotáři Východní Čechy před seminářem zorganizovali vlastní členskou schůzi.




Na samotné setkání chovatelů do Smržova dorazila zhruba čtyřicítka účastníků, a to nejen z východních Čech, ale také z Prahy či Zlínského kraje (a nešlo zdaleka pouze o přednášejícího Václava Štrauba). Hlavní přednáška o chovu ptáků v Zoo Zlín se netýkala pouze papoušků, ale všech exotů a dravců v této zoologické zahradě. Václav Štraub tak přítomné informoval například o plánovaném dopárování samce kiviho hnědého jižního, kterého zlínská zoo chová jako jediná v České republice, nebo o problematice chovu velkých zoborožců, na které se osobně specializuje. Potvrdil také, že se ve Zlíně podařilo druhým rokem po sobě odchovat mládě od arů hyacintových, jichž zlínská zoo chová nejvíce ze všech zahrad v Česku a na Slovensku.

„Montér“ ara hyacintový rozpletl voliéru

„U arů praktikujeme mimosezónní chov ve skupině a před hnízděním je rozdělujeme po párech do menších chovných ubikací,“ přiblížil Václav Štraub. „Osvědčilo se nám to nejen u arů hyacintových, ale i arakang.“ Kurátor přidal k dobru i historku o opakovaném úniku arů hyacintových z velké proletové voliéry ve zlínské zoo. „Jak to tak bývá i v jiných chovech, šlo o jediného ptáka, který se naučil rozplétat pletivo. Poprvé ulétl sám, podruhé ho rozpletl a ulétli jiní arové, on sám ve voliéře zůstal,“ popsal. Ačkoli tento ara hyacintový napoprvé ulétl v letní sezóně, kdy neměl mít v přírodě nouzi o potravu, sám se podle Václava Štrauba nedokázal uživit a kdyby ho náhodně neobjevili návštěvníci zoo při cestě do zahrady, patrně by uhynul.

K TÉMATU: Chovatelské setkání ve Skaličce mělo opět plno, přednášku Martina Papače vyslechlo 45 účastníků

„Ara byl viditelně na konci sil, seděl na kraji louky ve vysoké trávě a tam na něj narazila holčička, které se udělalo špatně v autě cestou do zoo. Doslova se na něj vyzvracela. Kdyby ho neobjevila, patrně by uhynul,“ míní Václav Štraub. Jiný ara hyacintový, který ulétl o rok později, se nechal chytit skoro jako mazlíček. Nechal se nalákat na ořech do klece. „Výsledkem těchto úniků je fakt, že v proletové voliéře už velké ary nemáme, umístili jsme tam kolpíky a další nedestruktivní ptáky,“ vysvětlil Václav Štraub. Z arů se ve Zlíně daří odchovávat ještě ary arakangy a zahrada nedávno vytvořila dvě chovné skupiny arů rudobřichých, jichž momentálně chová sedm. Naopak arů araraun a arů zelenokřídlých se již před několika lety zbavila.

Odchovy vzácných ptáků s „maňásky“

Dalším papouškem, kterého se ve zlínské zoo daří pravidelně odchovávat, je papoušek šedohlavý západní (občas nesprávně označovaný jako papoušek kapský). Ošetřovatelé se ale potýkají s problémem škubání peří u mláďat, takže od jednoho páru musí mladé pravidelně ve věku necelého měsíce odebírat k ručnímu odchovu. S ním mají zkušenosti i u pelikánů, exotických čápů nebo jeřábů. Ve většině případů je ale nutné krmení na „maňáska“, tedy masku evokující hlavu samice toho kterého druhu, a by nedošlo k fixaci mláděte na člověka. „Takoví ptáci by byli pro další chov bezcenní,“ vysvětlil Václav Štraub. Kde to jde, upřednostňuje zlínská zoo přirozený odchov mláďat pod rodiči. Proto i některým párům podkládá cizí mláďata.

ČTĚTE TAKÉ: Setkání chovatelů papoušků ve Skaličce u Hradce Králové praskalo ve švech, dojeli i Pražáci

Například u pelikánů australských probíhá již delší dobu „příprava“ na odchov jejich vlastních mláďat tak, že jim ošetřovatelé podkládají mláďata od méně vzácných pelikánů bílých, aby se na nich „vycvičili“. Některé druhy ptáků nelze odchovat, aniž by zoo vlastnila větší počet jedinců. Například plameňák malý nehnízdí v menších hejnech, a tak jim zahrada opticky přidala další jedince tak, že okolo jejich kolonie postavila zrcadla. Poté se jí podařilo druh odchovat. Velmi komplikovaný byl i odchov vzácných dvojzoborožců indických, který se podařil v loňském roce. Václav Štraub na setkání ve Smržově promítl kamerový záznam z hnízdní budky, na němž se samice stará o mládě, které později uhyne a samice ho po marném pokusu o oživování sežere.

NAPSALI JSME: Podzimní sraz chovatelů severovýchodních Čech ve Skaličce se zaměřil na mutační papoušky a veterinu

„Jakmile dojde k úhynu mláděte na hnízdě, samice přeruší hnízdění. Zlikviduje další vejce a proklove se skrz zabetonovaný vchod do hnízdní dutiny. V našem případě ale venku narazila na samce, který věděl, že samice vylézá předčasně a snažil se ji zahnat zpět do budky. Potom ji napadl a nakonec jsme je od sebe museli násilím odtrhnout, jinak by ji zabil,“ vylíčil Václav Štraub. Oba ptáci poté museli být na 24 hodin odděleni, aby se poté opět vrátili do společné voliéry. Loňský odchov dvojzoborožce se zoo podařil díky odběru vajec a umělému dokrmování mláděte, opět za pomoci maňáska. Loni šlo o jediný odchov dvojzoborožce indického v zoologických zahradách na celém světě. Zlínským se daří rozmnožovat většinu druhů zoborožců v jejich chovu, ale například na odchov zoborožců přilbových, které získali od známého chovatele Čestmíra Drozdka, stále čekají.

Za zoborožci do Thajska

To u arassariů zlatolících se zlínské zoo daří odchovávat mláďata každoročně. Zahrada vlastní pět párů, pro každý pak musí mít hned dvě voliéry, protože agresivní samci v době hnízdění dokáží napadnout samici a dokonce ji i zabít. Pokud k takovému ataku dojde, pár je rozdělen do dvou samostatných voliér a mláďata poté vyvede pouze jeden z rodičů. Podle Václava Štrauba s tím ptáci nemají problém. Arassariové dostávají od ošetřovatelů kmen, v němž si sami vyhloubí hnízdní dutinu. Kontrola takové „budky“ je poměrně problematická, i vzhledem k tomu, že kmen bývá zavěšen ve voliéře poměrně vysoko. Ošetřovatelé tak do dutiny vkládají mobil a kontroly probíhají fotografováním vnitřní části dutiny. Pokud by nastal při odchovu problém, museli by kmen sundat a vyřezat do něj otvor, kterým by bylo možné vyndat mláďata.

K VĚCI: Východočeští chovatelé papoušků se sešli ve Skaličce, ohromila je přednáška o péči ptáků v Zoo Plzeň

Václav Štraub se nevěnuje pouze chovu exotických ptáků v zajetí, ale rád vyjíždí do jejich přirozených biotopů, aby je mohl pozorovat v přírodě. Nedávno takto absolvoval společně s Radkem Nesvačilem, specialistou na exotické pěvce, čtrnáctidenní cestu do Thajska. Zde se jim podařilo sledovat kriticky ohrožené zoborožce štítnaté, jichž v Thajsku žije poslední necelá stovka a jediné známé hnízdo je pod neustálou kontrolou ochránců přírody (nedávno jsme o tomto druhu psali i na Ararauně). „Zoborožci štítnatí jsou loveni pro jejich unikátní červeně zbarvený zobák. Tento lov se nedaří nijak regulovat, takže je jen otázkou času, kdy tento druh zcela vyhyne,“ upozornil Václav Štraub. V zajetí se tyto ptáky nedaří udržet při životě, protože jde o potravní specialisty, o jejichž životě se toho příliš mnoho neví.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..