Jan Potůček Unikátní odchov zoborožce kaferského oznámila pražská zoologická zahrada. Uskutečnil se totiž přímo v expozici s antilopami voduškami abok a nikoli v neveřejném zázemí, jak je u těchto ptáků v Zoo Praha zvykem. Mládě se navíc vylíhlo v líhni a první měsíc ho ošetřovatelé dokrmovali ručně, aby jej posléze podložili zpět rodičům ve speciální boudě s dvojitými mřížkami, které bránily tomu, aby mu dospělí neublížili. V pražské zoo jde za její historii o šestnácté odchované mládě zoborožce kaferského, ale vůbec první tímto způsobem. Ještě nevybarveného mladého jedince můžou návštěvníci vidět ve výběhu vodušek abok mezi expozicí vyder severoamerických a Pavilonem hrochů.
Šňůra úspěšných odchovů dvojzoborožců nosorožčích v Zoo Praha pokračuje i s novou samicí
Kvůli rozbíjení vajec se mládě vylíhlo uměle
„Jde o částečně umělý odchov, protože samec Vendelín (druhý odchovaný zoborožec kaferský v pražské zoo z roku 1995) v minulosti opakovaně ničil snesená vejce. Krátce před dubnovým líhnutím jsme tak vejce vyměnili za podkladek a umístili ho do líhně,“ říká kurátor ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl s tím, že samice Vendulka nadále seděla na falešné snůšce a pokračovala v hnízdní činnosti. „Po zhruba měsíci, kdy bylo mládě po péči zkušených chovatelů ptáků stabilní a dobře rozkrmené, jsme ho vrátili do blízkosti rodičů do horní části zoo a tehdy vstoupil do hry tamní tým mladých chovatelek kopytníků,“ vyzdvihuje Vaidl spolupráci dvou chovatelských úseků.
Mládě bylo následně umístěno do speciální boudičky zabezpečené dvěma mřížkami, které zajistily jeho bezpečnost a umožnily postupné seznamování s rodiči. V prvních týdnech po přesunu krmily mládě ještě chovatelky: zejména potkaními či myšími holaty a pestrou směsicí ovoce od meruněk, banánů a fíků po mango nebo papáju. „Chovatelky Elena Kulhavá a Veronika Doležalová, které se běžně starají o žirafy či antilopy, si péči o netradičního svěřence náramně užily. Není vůbec na škodu vyzkoušet si péči o docela jiné tvory, než na které jsme zvyklí. Každá taková zkušenost z nás dělá lepší chovatele,“ říká vrchní chovatel kopytníků Aleš Doležal.
Rodiče adoptovali svého vlastního potomka
Zhruba v 65. dni života mláděte přišla další zlomová chvíle. První z mřížek byla odstraněna, aby mládě mohli krmit sami rodiče. Díky několika týdnům zvykání a zdravým hlasovým projevům mláděte se toho chopili ihned. Přirozená vazba byla dokonale obnovena. Po dalším týdnu proto zmizela i druhá z bariér, aby mohl rodičovský pár do boudičky vstupovat úplně a posléze z ní svého potomka vyvádět. „Podsazování takto velkého mláděte pod rodiče je unikátní metoda, kterou jsme aplikovali již u několika ptačích druhů. Eliminujeme tak imprinting, tedy vtištění mláďat na člověka,“ zdůrazňuje kurátor ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl.
Když bylo mládě na konci července dostatečně silné na to následovat rodiče ven z ubikace a dokázalo vzlétnout na nejvyšší bidla, vypustily chovatelky trojici ptáků do prostorného výběhu. Nyní je mladý, a ještě zcela nevybarvený zoborožec k vidění ve výběhu mezi expozicí vyder severoamerických a Pavilonem hrochů. První zoborožci kaferští přišli do Zoo Praha už v roce 1954, ale jejich chov neměl bohužel dlouhého trvání. Další pár poté dorazil v roce 1984 a od té doby jsou zde nepřetržitě. První mládě se zde vylíhlo v roce 1994, což byl současně první evropský odchov tohoto druhu. Dodnes bylo v Zoo Praha odchováno 16 mláďat zoborožce kaferského.
Zoo Praha ohlásila první odchov zoborožce běloocasého v českých zoologických zahradách
Úvodní foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
