Jeden z několika druhů charmozinů, kteří v současné době nejsou vůbec zastoupeni u soukromých chovatelů ani v zoologických zahradách. Je celý zelený krmě malé červené skvrny pod zobákem. Právě větším rozsahem červené barvy se liší samec od samice. U té chybí i olivový nádech na plášti. Na spodních částech těla je světlejší až žlutozelený. Zobák má oranžový, oko žluté a běhák oranžově žlutý. Dorůstá délky 16 cm a hmotnosti do 50 g.
Charmozin palmový se vyskytuje se ve vyšších nadmořských výškách od 1 000 m n.m. Areál rozšíření zahrnuje Šalamounské ostrovy a souostroví Vanuatu, která jsou například spolu s Novou Guineou součástí regionu Melanésie. Druh je zařazen v Červené knize ohrožených živočichů do kategorie „zranitelný“ (VU). Velikost populace ornitologové odhadují na 1 500 až 4 000 jedinců, z toho maximálně 2 500 pohlavně dospělých. Ve volné přírodě se velmi špatně sleduje, protože je malý a jeho zbarvení jej velice dobře maskuje.
Chov v zajetí
V současné době jej nikdo v Evropě ani jinde na světě nechová. V minulosti však byl do Evropy velmi vzácně dovážen. V roce 1967 získal několik exemplářů z odchytu švýcarský chovatel R. Burkard a později se měli tito ptáci dostat i na univerzitu v Curychu. V roce 1969 je Burkard dokonce vystavoval na výstavě EXOTIS ve Wohlenu. V roce 1983 u něj jeden pár zahnízdil, ale neúspěšně.
Do České republiky se charmozin palmový nikdy nedostal a nedá se předpokládat, že by se tak ještě někdy mohlo stát. Mezi charmoziny však nejde o výjimku, u některých druhů neexistuje ani fotodokumentace, pouze několik muzeálních kožek.
Dostupnost a cena
Prakticky nedostupný druh.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.
