Klára Budigová 
Papoušci patří vedle psů, koček, křečků a rybiček mezi nejčastější domácí mazlíčky. Zároveň jsou ale také nejnáročnější, zejména na výcvik „správného“ chování: aby svého majitele neštípali, rozuměli a respektovali základní povely a současně aby jim takové chování nebylo proti mysli. Zkrátka, aby nebyli ve stresu. Toho lze docílit metodou pozitivního upevňování, jíž se dlouhodobě zabývá RNDr. František Šusta, profesionální cvičitel a trenér zvířat, který krom soukromé praxe především na psech a koních je zaměstnancem pražské zoo. Koncem března jsem se zúčastnila jeho semináře ve Vyškově, který pořádali manželé Bartlovi společně s klubem Nespoutaná křídla.
Papoušek by měl mít na výběr
Na avizovanou osmi hodinovou přednášku s praktickými ukázkami se sjelo na šedesát účastníků z celé České republiky. František Šusta během ní objasnil spoustu chyb, kterých se dopouštějí „cvičitelé“ na svých svěřencích. Seminář nebyl pouze o pozitivním upevňováním u papoušků, ale u zvířat obecně – dokonce se nám dostalo i ukázky na dětech. Zhlédli jsme i plno názorných ukázek, ať už v podobě videa nebo praktické demonstrace přímo v sále s „divou zvěří“ (již představoval dobrovolník z publika) a klikrem.
K TÉMATU: Papoušek příliš křičí nebo se škube? Pomoci může výuka s klikrem
Osobně mě nejvíce zaujala videa s výcvikem žaka. František Šusta mu dával najevo, že i on sám jakožto pták si může vybrat, zda chce trénovat nebo ne. Papoušek se buď postavil na pravou stranu otevřených dvířek, kde nedostával povely a mohl odpočívat, a nebo na levou stranu, kde naopak naznačoval svému cvičiteli, že už je připraven a „jde do toho“. Tato metoda se mi moc zalíbila a určitě ji budu aplikovat. Při výcviku musíme mít na paměti, že zvíře je němá tvář a nedokáže nám nesouhlas vyjádřit slovy. Proto jsme všichni v sále byli upozorněni na různé chování zvířat ve smečce. Občas si trenér nevšimne signálu, které vedoucí smečky dává jasně najevo. Ignorace tohoto chování vede ke katastrofě a mnohdy i k útokům na trenéra.
Klikr jako nepostradatelná pomůcka
Na všech videích i názorné demonstraci používali trenéři klikr. Kdo ještě při výcviku klikr nepoužívá, určitě ho doporučuji. Jedná se o malinkou krabičku, ve které je plíšek a po zmáčknutí vydává klikací zvuk. Tímto kliknutím (“bridge”) je papoušek informován, že přesně v okamžik kliku udělal něco správně a dobře ví, že za vykonaný povel dostane odměnu („kokino“). Samozřejmě u různých zvířat se používají různé druhy bridgů. U delfínů jsou to například píšťalky.
ČTĚTE TAKÉ: Přemek John: Do volného letu se papoušci nesmí nutit, jinak se jim zprotiví
Kapitolou samo o sobě je stres u zvířat. Vím, jak moc stres ovlivňuje chování člověka, natož pak u zvířete. Na semináři se nám dostalo vysvětlení, jak u našich domácích miláčků se stresem bojovat. Každý živočich si prochází tzv. stresovým trojúhelníkem. Tento pomyslný trojúhelník představuje ideální stav zvířete v pozitivním tréninku. Jeho okrajovými body jsou START – zvíře je relaxované a chce práci, STOP – na zvíře je toho již moc a BEZPEČNÉ MÍSTO – zvíře relaxuje, aby pak řeklo START. Když papoušek nebo jakékoli zvíře cítí stres, musíme mu umožnit tento tlak zastavit a nechat ho uchýlit se do bezpečí. Stresu se František Šusta věnoval opravdu dopodrobna a za to mu velice děkuji, protože i my jakožto trenéři bychom měli znát, kde jsou ony pomyslné hranice, abychom zbytečně netrýznili naše mazlíky.
Metodu lze použít na jakékoli domácí zvíře
Protože byla přednáška o pozitivním upevňování, i účastníci museli dostávat odměny za vyvíjené aktivity. Proto nám František Šusta v mezipauze rozdal CD se hrou. Bohužel účast v této soutěži byla velmi nízká až mizivá. Troufám si tvrdit, že hru hráli pouze tři zájemci. První úkol totiž spočíval v tom, že účastníci přednášky si museli donést svůj notebook. Tento úkol vyřadil skoro všechny zúčastněné. Jedinci, kteří vytrvali a spustili hru, museli naučit psa podávat pac. Hlavním účelem hry bylo naučit se používat klikr, a několika účastníkům se skutečně podařilo hru dohrát až do zdárného konce. Odměnou pro vítěze byl pochopitelně klikr od pana Šusty s potiskem.
Když jsem před seminářem zjistila, že bude trvat přibližně osm hodin, zděsila jsem se. Tolik toho přeci nemůže mít pan Šusta na srdci, říkala jsem si bláhově večer před přednáškou. Ale kupodivu měl. Seminář byl tak záživný, že osm hodin uběhlo strašně rychle. Bylo vidět, že František Šusta je ve svém živlu a svou práci dělá opravdu s láskou. A poněvadž jsme skoro sousedé z pražského Chodova, určitě zavítám i na jeho další papouščí přednášku v Praze (seminář s RNDr. Františkem Šustou zaměřený na psy proběhne letos na podzim také ve Fauna parku Lipová-lázně v Jeseníkách, pozn. red.). A moc se těším na návštěvu zoo, kde probíhají jeho show s různými zvířaty.
P.S.: Pro všechny zájemce o tuto problematiku vřele doporučuji knihu Svého psa nestřílejte! od zakladatelky tréninku s klikrem paní Karen Pryorové a knížku Tréning je rozhovor od RNDr. Františka Šusty.
Úvodní foto: Jamiesparrothelp.wordpress.com
