V osmi zemích Afriky a Asie byla nově potvrzena nákaza PBFD u volně žijících papoušků

Nákaza cirkovirem PBFD, kterou trpí papoušci chovaní v zajetí, se rozšířila mezi divoce žijící papoušky v dalších osmi zemích světa. Zjistil to vědecký tým z britské Univerzity v Kentu pod vedením Deborah Fogellové. Podle jeho šetření se v Bangladéši, Pákistánu, Nigérii, Senegalu, Gambii, Japonsku a na Seychelských ostrovech objevili nakažení divoce žijící alexandři malí a ve Vietnamu alexandři šedohlaví (Finschovi). Žádné předchozí analýzy v těchto zemích u volně žijících papoušků PBFD nepotvrdily, upozornil server Mongabay.com. Infikovaní ptáci, zvláště pak invazní alexandři malí, mohou ohrozit populace původních druhů, zvláště pak pokud jde o menší skupiny ohrožených živočichů.




Jeden infikovaný uprchlík může znamenat katastrofu

PBFD se říká také „nemoc zobáku a peří“. Projevuje se vypadáváním peří po celém těle a bolestnou deformací zobáku, kvůli níž pták nemůže přijímat potravu. Někteří papoušci jsou pouze přenašeči a nemoc se u nich neprojeví. Smrtelná je zejména pro mláďata do věku dvou let, která prakticky ve všech případech hynou. PBFD ničí imunitní systém papoušků a ti pak umírají na podružné infekce. Cirkovir se rozšířil především mezi ptáky chovanými v zajetí a postupně se dík obchodování s exotickým ptactvem dostal do celého světa. V přírodě byl poprvé zaznamenán v Austrálii u kakaduů, později postihl papoušky kapské v Jihoafrické republice a také invazní druhy papoušků ve Spojených státech.

K TÉMATU: PBFD: kde se vzala nejobávanější nemoc papoušků a dá se proti ní účinně bojovat?

Mimo zmiňovaná území dosud neproběhlo žádné šetření, zda tamní divoké populace papoušků jsou infikované PBFD. Týká se to Afriky, Asie i Jižní Ameriky. „Existuje určité riziko, že ptáci chovaní v zajetí infikují PBFD divoké populace,“ varuje Deborah Fogellová. „Jediný infikovaný jedinec, který by náhodou uletěl, nebo by ho někdo schválně pustil, může představovat hrozbu.“ Při průzkumu ve vybraných 13 zemích vědecký tým shromáždil vzorky krve a tkání od divoce žijících i v zajetí chovaných papoušků a hledali prokazatelnou přítomnost cirkoviru. Vědci se zaměřili na pět druhů papoušků, včetně invazního alexandra malého. Díky genetické analýze kmenu PBFD poté zjistili, odkud se nemocní ptáci nakazili.

Žakové nakažení cirkovirem PBFD ze zásilky nelegálně obchodovaných ptáků v Senegalu (Foto: Roman Martin/World Parrot Trust)

Zpřísněme podmínky obchodování s ptáky, nabádají vědci

„Narazili jsme na mnohem více pozitivních vzorků, než jsme očekávali,“ svěřila se Fogellová. Například u papoušků zabavených při nezákonném obchodování v západní Africe se objevily kmeny viru pocházející z Tchaj-wanu a jižní Asie. Díky mísení různých kmenů virů z různých koutů světa by mohly vzniknout nové a nebezpečnější kmeny. Pokud by se papoušci infikovali více kmeny PBFD, mohly by vzniknout nové genetické kombinace, jež by byly smrtelné i pro ty druhy papoušků, které dosud nebyly vůči PBFD vnímavé. „Studie jasně potvrdila přítomnost viru u volně žijících ptáků. Dosud proběhlo jen velmi málo průzkumů na toto téma,“ uvedl Shane Raidal, veterinář-patolog z Univerzity Charlese Sturta v australském Sydney.

ČTĚTE TAKÉ: Vzácné papoušky ostrovní u Nové Kaledonie ohrožuje PBFD. Nemoc zavlekli loriové mnohobarví

Podle Raidala ale vědecký tým pod vedením Deborah Fogellové analyzoval pouze 30 procent z celkové genetické sekvence PBFD, což ztěžuje možnost zjistit původ onemocnění. „Je potřeba znát celé sekvence genomu papoušků z volné přírody, abychom lépe porozuměli tomu, jak se tento virus šíří v divokých populacích,“ dodal Raidal. Podle Fogellové ale studie jasně prokázala, že patogeny PBFD se šíří především díky obchodování s volně žijícími zvířaty, což může zkomplikovat úsilí o zachování některých ohrožených druhů. Šéfka výzkumného týmu doufá, že tento a další výzkumy povedou ke zpřísnění mezinárodních předpisů pro obchodování se zvířaty, protože PBFD by se mohlo stát osudným například malé populaci vazy seychelského, která se potká s nakaženými invazními alexandry malými.

Úvodní foto: Wikimedia Commons / S B




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..