Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Na návštěvě u Jiřího Stejskala, chovatele velkých i malých druhů arů z Pardubic

UVNITŘ FOTO A VIDEO – Na dnešní reportáž se web Ararauna.cz vydal za humna. Jak už to tak bývá, pod svícnem je tma a tak mi trvalo pět let, než jsem zavítal k pardubickému chovateli arů Jiřímu Stejskalovi. Člověku, kterému do značné míry vděčím za to, že mi stavební úřad povolil stavbu mých vlastních voliér pro ary – v době sporů se sousedy, kteří proti mému záměru dost silně bojovali, se nabídl, že úřednicím z pardubického stavebního úřadu ukáže, jak takový chov arů vypadá. A že tito velcí papoušci rozhodně nejsou tak obtěžujícím elementem, kvůli němuž je nutné sepisovat petice a tvrdit, že budou křičet od rána do večera…




Jiří Stejskal chová výhradně ary a voliéry má postavené na zahradě mezi dalšími rodinnými domy, asi 200 metrů od radnice městského obvodu Pardubice IV. To se také ukázalo být dobré při mém boji o stavbu vlastních voliér, protože úředníci z tohoto obvodního úřadu vůbec netušili, že kousek od nich nějaké voliéry s ary jsou, a tak si mohli v praxi ověřit, že stížnosti o předpokládaném hluku, který bude slyšet dva kilometry daleko, jsou hodně přehnané. A to je fakt: když přicházím k Jiřímu Stejskalovi, papoušky zaslechnu teprve padesát metrů od jeho zahrady, a to jsem o nich věděl dopředu, takže jsem schválně napínal uši.

Arové mají u Jiřího Stejskala pěkné prostředí, voliéry jsou skryty za okrasnými keři (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Detailnější pohled na voliéry zepředu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Venkovní obslužná chodba je velmi praktická. Chovatel nemusí do voliér vstupovat s obavami, aby mu papoušci neulétli. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Jedna z tří větších voliér. Tato slouží jako proletová pro mláďata. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Hluční arové? Snad jenom „severy“

„Sousedé si na hluk nestěžují, ale je fakt, že svoje ary pouštím ven až ve chvíli, kdy jsou všichni okolo už vzhůru,“ říká Jiří Stejskal. Jako penzistu ho ráno netlačí čas, takže papoušky krmí až okolo osmé hodiny a to je také nejdřívější čas, kdy jim otevírá okénka do venkovních voliér. „Když někdy náhodou krmím dříve, ven je stejně nepustím před osmou ráno,“ popisuje recept na dobré soužití se sousedy. Arové totiž po vypuštění deset minut až čtvrt hodiny intenzivně křičí. Potom se uklidní a během dne se ozvou jen občas. Zakřičí si zase až večer, před návratem do záletů, kde jim chovatel přisvěcuje, takže jakmile se začne šeřit, ptáci si zalezou sami za světlem.

K TÉMATU: Na návštěvě u Víta Kučerňáka, chovatele vzácných papoušků, veterináře a pořadatele výstav v Hrotovicích

Hluk a problémy se sousedy je asi první věc, o které se mezi sebou baví chovatelé arů. Jiří Stejskal mi popisuje, jak se chystá zbavit chovného páru arů malých, kteří jsou i na jeho vkus poněkud více ukřičení. Zasloužilí ptačí rodiče ho letos nepříjemně překvapili i útokem na vlastní mládě, kterému uklovali poslední články prstů na jedné noze. „V životě jsem se s podobným chováním nesetkal, a v minulosti odchovávali mladé naprosto bez problémů,“ říká Jiří Stejskal a ukazuje mi rodiče společně s oním mládětem, které je vylétlé z budky a dospělí mu už neubližují. Letošní sezóna prý byla špatná i u arů marakán, které dříve odchovávaly pravidelně mladé, ale poslední dva roky ničí vejce.

Mladý pár arů zelenokřídlých, již druhý tohoto druhu, který Jiří Stejskal chová (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Zvědavá samice ary zelenokřídlého (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Chovný samec ary kanindy si jde pro oříšek. Ara zelenokřídlý v sousední voliéře závidí. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Dospělý samec ary kanindy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Velký úspěch u arů kanind

Náladu Jiřímu Stejskalovi ale spravili arové kaninda, které si pořídil před třemi lety a jako jedenáctiletí letos odchovali k samostatnosti dvě mláďata. Shodou okolností dvě samičky, jichž bývá nedostatek. Kanindy získal Jiří Stejskal od chovatele z Moravy, u kterého nehnízdily. V nových podmínkách si prý nějakou dobu zvykaly, než začaly jevit zájem o hnízdní budku. Nakonec pomohlo, když jim Jiří Stejskal přitloukl k vletovému otvoru do budky prkénko, přes které se musely proklovat dovnitř. „Celou destičku rozštípaly napůl a potom začaly hnízdit,“ líčí. Kanindy jsou prý první pár arů, u kterého zatím nezaznamenal žádné problémy s hnízděním. „Jinak všichni ostatní mají nějaké své mouchy,“ říká.

ČTĚTE TAKÉ: Na návštěvě chovatelského zařízení Arasféra v Malhoticích u Hranic na Moravě

V době mé návštěvy byla mláďata kanind plně opeřená, ale ještě v boudě a rodiče lezli po pletivu ve venkovní voliéře. Podle Jiřího Stejskala v ní nelétali, protože jim patrně vadila malá šířka voliéry. Později však zjistil, že příčina byla v něčem jiném: do venkovních voliér zavěšuje na řetězy dřevěné „koláče“ a když kanindy dřevo zlikvidovaly, zůstal jim uprostřed voliéry viset pouze řetěz. Při letu o něj vždy zavadily křídlem, a to jim vadilo natolik, že létat přestaly a pouze lezly. „Když jsem pak ve voliéře uklízel, o řetěz jsem zavadil hlavou a sundal jsem ho. Později jsem viděl, že mláďata, která vylétla z budky, po voliéře normálně létají a to samé dělali i dospělí.“

Voliéra pro ary marakány (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Chovný pár arů marakán dělá Jiřímu Stejskalovi starosti, poslední dva roky ničí snůšky. Předtím úspěšně odchovával mláďata. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Rozrušený chovný pár arů malých. Tyto papoušky Jiří Stejskal pravidelně odchovává. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Arové malí kvůli hlučnosti změní majitele, do jejich voliéry si chce Jiří Stejskal pořídit ary červenouché (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Voliéry z pleteného pletiva čeká výměna

I tak Jiří Stejskal uvažuje, že voliéry pro kanindy a také pro malé druhy arů mírně rozšíří. Chystá se ubrat na šířce tří velkých voliér a přidat čtyřem užším. Celé chovatelské zařízení kdysi stavěl s představou, že pokud v něm nebude chovat papoušky, dá do něj opice. „Je to tedy taková skládačka, kde se dá jednoduše hýbat příčkami,“ říká. Venkovní voliéry z pleteného pletiva původně sloužily australským papouškům královským, červenokřídlým, Alexandřiným a dalším. „Letos to je už 38 let, co jsem je stavěl a tak je brzy čeká výměna,“ říká Jiří Stejskal. Hodně přemýšlí o materiálu, obává se totiž pozinkovaného pletiva kvůli případné otravě ptáků.

NAPSALI JSME: Na návštěvě u Radka Miči, chovatele papoušků z Uherského Brodu a Rudic

Jak se vlastně chovatel australských papoušků dostal k arům? „Začínal jsem s kamarádem chovem rosel a dalších australských papoušků. On se věnoval spíš menším druhům, papoušíčkům a agapornisům, a u mě byly větší druhy. Později se ale naše cesty rozešly, já jsem se pustil do chovu arů, o kterých jsem vždycky snil. Jako první jsem získal náhodou asi před jedenácti lety ary ararauny,“ vzpomíná Jiří Stejskal. Papoušky mu tehdy nabídl známý, který je choval doma, kde se ararauny oškubaly a terorizovaly rodinu neustálým křikem. U Jiřího Stejskala dostaly prostornou voliéru, brzy přepeřily a hned první rok odchovaly mladé. Ararauny prý byly také určitým testem na sousedy. Dopadlo to dobře, takže dva roky poté si Jiří Stejskal pořídil ary malé.

Jiří Stejskal u krmného pultu arů kanind v zázemí svého chovného zařízení (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Krmná dávka pro ary (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Dvě mláďata arů kanind v hnízdní budce (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Detail jednoho z mláďat. Obě malé kanindy jsou samičky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Stejná mláďata po vylétnutí z budky ve venkovní voliéře s rodiči (Foto: Jiří Stejskal)

Úspěšné začátky s chovem arů

O další rok později následovali arové marakány, poté arové zelenokřídlí a před třemi lety arové kanindy. Od všech arů kromě kanind odchoval mladé hned první rok. „Kupuji si už dospělé páry a měl jsem to štěstí, že všechny se o svá mláďata dobře starají. Pokud nemusím, papoušky ručně nedokrmuji. Nejsem příznivec domácích mazlíčků, i když se mi několikrát stalo, že po mě někdo chtěl aru na ochočení,“ líčí Jiří Stejskal. V takovém případě prý odebral mládě z budky ve věku dvou měsíců a postupně ho zvykal na lidskou přítomnost. Jednou také musel dokrmovat již vylétlé mládě ary zelenokřídlého, protože mu uhynula chovná samice. „Byl to tehdy doslova boj. Já jsem vždy musel mládě přeprat a žena ho nakrmila lžičkou,“ popisuje chovatel.

K VĚCI: Na návštěvě u Josefa Strnada, chovatele eklektů a amazoňanů vějířových ze Štítné nad Vláří

Ne vždy se ale Jiřímu Stejskalovi dařilo. U původního páru arů araraun mu onemocněla samice ve chvíli, kdy seděla na snůšce pěti vajec. Šlo o hodně rychlou infekci, s níž tehdy nepomohl ani mezi chovateli proslulý doktor Tukač. „Dopárovávání zbylého samce bylo katastrofální. Koupil jsem mu postupně tři samice. Vždy jsem je dal do karantény, udělal všechny testy, pak je dal v kleci do voliéry k samci, po nějaké době vypustil a samec po nich šel, že by je snad zabil. To se opakovalo u několika samic,“ vypráví Jiří Stejskal. Podobným martyriem si prošel ve chvíli, kdy mu uhynula chovná samice ary zelenokřídlého na zánět vzdušných vaků. „Jeden chovatel mi prodal domnělou samici i s papíry, ale ve skutečnosti to byl samec,“ říká chovatel.

Samec ary ararauny hlídá hnízdní budku se samicí (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Zvědavý ara zelenokřídlý nahlíží okénkem do zázemí (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Samec ary kanindy byl na Jiřího Stejskala agresivní, jeho chování se ale během hnízdění radikálně změnilo (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Arové zelenokřídlí se natahují pro oříšek (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Jiří Stejskalu svých voliér (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Dopárovávání dospělých arů? Už nikdy

Od té doby se už Jiří Stejskal o dopárovávání dospělých arů nepokouší. Zbylého chovného samce ary zelenokřídlého prodal (dnes je již otcem mnoha mláďat v jiném chovu) a koupil si nový mladý pár, u kterého zatím ještě čeká na první hnízdění. Ostatně, i ary kanindy Jiří Stejskal získal „hotové“ a díky tomu také přišel úspěch relativně brzy. Během letošní zimní sezóny obsadí poslední volnou voliéru párem arů horských, které si dovezl z Loro Parque. „O ary horské jsem stál delší dobu, ale zjistil jsem, že u našich chovatelů je problém získat ptáky s potřebnými papíry. Proto jsem volil dovoz,“ vysvětluje. Pokud se zadaří příští sezóna a zároveň najde kupce na chovný pár arů malých, chce svoji kolekci doplnit ještě o ary červenouché.

ČTETE TAKÉ: Na návštěvě u Petra a Moniky Jarošových, specialistů na amazoňany a amazónky z Říčan u Brna

Jednu velkou voliéru si nechává Jiří Stejskal prázdnou jako proletovou pro mláďata. Ne každý chovatel arů to tak praktikuje, ale z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že mláďata, která mohla být v proletové voliéře, jsou v daleko lepší kondici a neukusují si ocasy. Pokud mladý ara může strávit první rok života s dalšími odstavenými mláďaty v proletové voliéře, vypadá daleko lépe než ara, kterého chovatel odstavuje v kleci nebo voliérce někde ve sklepě. Navíc se může vylétat, což u „klecových“ mláďat neplatí. A jaké má Jiří Stejskal plány do budoucna? Kromě zmíněných arů horských a červenouchých uvažuje v delším horizontu o snu všech chovatelů arů – arech hyacintových.

„Ale mým nejtajnějším přáním jsou ararové zelení. To je tak nádherný pták, že když jsem ho viděl poprvé v Loro Parque na Tenerife, strávil jsem u jeho voliéry strašně moc času. Dostupnost těchto ptáků je ale nulová, takže moje představa je spíše iluzorní,“ vysvětluje Jiří Stejskal. Nemusí to tak ale platit navždy – vždyť i arové kanindy byli ještě před patnácti lety v Česku prakticky nedostupní a jejich cena byla oproti dnešku minimálně dvojnásobná. Ararů se tak v českých chovech časem zcela jistě dočkáme – třeba zrovna u Jiřího Stejskala. Budeme držet palce, aby se to povedlo.

Příští týden přinese Ararauna.cz rozhovor s Jiřím Stejskalem o jeho chovu papoušků.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




Předchozí článek

Čtenáři Ararauny vyslyšeli výzvu a zavalili výrobce rybářských mušek papouščím peřím

Dálší článek

Státní veterinární správa vyzývá k prevenci před ptačí chřipkou. Migrující ptáci představují riziko

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější