Na návštěvě u Josefa Strnada, chovatele eklektů a amazoňanů vějířových ze Štítné nad Vláří

UVNITŘ FOTOGALERIE – Nedávný chovatelský seminář ve slovenské Kálnici nás dovedl do Štítné nad Vláří, která leží na moravsko-slovenském pomezí mezi Zlínem a Trenčínem. Čeští chovatelé, kteří míří na sraz do Kálnice, pravidelně jezdívají už v pátek právě do Štítné, aby zde přespali a v sobotu ráno pokračovali na Slovensko. „Spojkou“ je jim místní chovatel Josef Strnad, který pro početnou výpravu rezervuje ubytování v místním penzionu. Sobotní a poté i nedělní ráno tak hosté z Čech zahajují právě u Strnadů na zahradě, u voliér pro papoušky a drobné exoty. Ani my jsme nebyli výjimkou a navštívili zajímavý chov eklektů různobarvých, amazoňanů vějířových a dalších papoušků.

Josef Strnad se chovatelství věnuje od dětství. Jako malý kluk si pořídil andulku od chovatele, který bydlel naproti jejich domu. Ochočeného papouška postupně nahradil pár andulek, kterému vybudoval první dřevěnou voliéru (mimochodem, používá ji dodnes – momentálně ji obývají rosely). „Když mi bylo dvanáct nebo třináct let, měl jsem od tohoto páru – modré a zelené andulky – sedm mláďat. Každé mělo jinou barvu a kluci z ulice je už měli zamluvené, každý si vybral svoji,“ vzpomíná. Pro chovatelství se zapálil natolik, že andulky brzy vystřídaly korely a pak agapornisové. Zdárně se vyvíjející chov přerušila základní vojenská služba, ale po návratu z vojny začal Josef Strnad nanovo – a přistavěl druhou voliérku.

Vysnění eklekti z knížky od Vašíčka

Dvě dřevěné voliéry ale chovateli brzy nestačily, a tak na zahradě postupně přibyla soustava osmi nových, větších voliér. A do nich především australští papoušci: rosely, papoušci nádherní, ale časem také papoušci královští, k nimž Josef Strnad přišel velkou náhodou. „Kamarádovi z práce zemřel otec a rodina se už nechtěla starat o jeho papoušky. Zrovna nehnízdili, tak šli ke mně. Mnoho let pak u mě odchovávali dvakrát ročně v průměru devět mláďat,“ vzpomíná. Na „Austrálii“ brzy navázali menší jihoameričtí papoušci pyrurové. „Šlo o čtyři druhy: perloví, modrobradí, hnědoocasí a rudohlaví,“ vypočítává Josef Strnad. Dva a půl metru dlouhé výlety a dvoumetrové zálety si ale žádaly o něco větší papoušky a v chovateli pomalu zrál plán, jaké si pořídí.

K TÉMATU: Na návštěvě u Petra a Moniky Jarošových, specialistů na amazoňany a amazónky z Říčan u Brna

„Už od dob, co jsem si nakoupil veškerou chovatelskou literaturu od Milana Vašíčka, se mi líbili eklektové různobarví. Říkal jsem si, že si je jednou pořídím a nakonec se tak stalo,“ líčí. Dnes jsou v chovu Josefa Strnada tři páry eklektů, z toho jeden náleží k poddruhu eklektus různobarvý molucký (Eclectus roratus voasmeri) a dva k poddruhu eklektus různobarvý guinejský (Eclectus roratus polychloros). „Mám ještě jednoho lichého samce „vosmayeráka“, ke kterému marně sháním samici. Rád bych měl celkem čtyři páry eklektů,“ popisuje chovatel, když nám ukazuje zázemí větších voliér a v něm loňské odchovy samiček eklektů. „Mám štěstí, že jediný pár, který mi hnízdí, odchovává mladé až na bidlo. Když nemusím, mláďata nedokrmuji,“ vysvětluje.

Specialista na amazoňany vějířové

Vedle eklektů se Josef Strnad zaměřuje ještě na jeden zajímavý druh papouška: amazoňana vějířového. Dříve choval i jiné druhy amazoňanů: velké (oratrixe) a vínorudé. Ani od jednoho se mu ale nepodařilo odchovat mladé a nebavilo ho papírování spojené s jejich registrací, protože oba druhy spadají do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES o zákazu obchodování s ohroženými živočichy. „U amazoňanů vějířových mi přišlo, že jim rozměr mých voliér skvěle vyhovuje. V současné době mám dva páry a jednu lichou samici, kterou bych rád dopároval. Zatím se mi to ale nepodařilo,“ popisuje. Amazoňany vějířové má Josef Strnad teprve krátce, takže mu zatím nezahnízdili. Dělá však vše pro to, aby se u něj papouškům dařilo.

ČTĚTE TAKÉ: Na návštěvě u Ondřeje Štafka, chovatele jihoamerických papoušků, zvláště amazoňanů

„Eklekti i amazoňané potřebují k životu hodně ovoce a zeleniny, máčené zrní, slunce a vodu. Sprchuji je alespoň jednou týdně po celý rok. I v zimě, když zrovna nemrzne a je slunečno,“ říká. Díky zahradě mají papoušci v sezóně denně přístup k čerstvému ovoci a zelenině. Na zimu jim chovatel suší kopřivy a směs bylin, kterou pravidelně posypává ovoce a zeleninu. „Od jara do podzimu, kdy je k dispozici čerstvé zelené krmivo, to ale nedělám,“ říká. Během sezóny si Josef Strnad dělá velké zásoby bobulovin na zimu. Zamrazuje šípky, hlohy, jeřabiny, třešně a kukuřici. „Loni jsem si na zahradu poprvé zasadil rakytník, ptáci ho ochotně berou. A začínám i s aróniemi,“ popisuje. Josef Strnad se mnoho let věnuje i včelařství, takže papouškům čas o času vylepší krmnou směs medem.

Plány do budoucna? Afričtí papoušci

Jak eklekti, tak amazoňané vějířoví přijímají především mokrou potravu, tedy ovoce a zeleninu nebo máčené zrní. Ze suchých krmných směsí Josef Strnad upřednostňuje Deli Nature. „Používám také granule NutriBird 15 tropical, všichni ptáci je mají rádi. V neděli, když mám čas, je ráno namočím do misky a odpoledne je pomačkám do namočeného zrní. Dělám to tak alespoň jednou týdně. Hlavně v době krmení mláďat,“ popisuje chovatel. Z minerálních a vitamínových doplňků dává Josef Strnad přednost Humacu, All pet, CeDe a v hnízdní sezóně používá průmyslovou vaječnou směs, do které přidává klasické vajíčko. „Ale že bych strouhal mrkev a dával do toho strouhanku, to ne,“ říká.

NAPSALI JSME: Na návštěvě u Karla Hansala, úspěšného chovatele papoušků timorských a žlutoramenných

Celý chov Josefa Strnada čítá šestnáct voliér, v nichž chová přes dvacet papoušků a kanáry. Rozšiřování chovatelského zařízení neplánuje, ale vzhledem k tomu, že ne všechny voliéry má zaplněny, rád by si pořídil ještě nějaký druh papoušků. „Uvažuji o afrických druzích, třeba o papoušcích senegalských, kteří hnízdí v zimě. Rád bych měl hnízdní sezónu po celý rok,“ vysvětluje. Pro „Afriku“ by využil prázdné voliéry v zázemí, kde již nyní přes zimu topí. Nedávno je renovoval, vyměnil u nich staré pletivo za nové hliníkové, bodované. „Africké druhy papoušků by mi přišly do skladby mého chovu ideální, nechci ho míchat a pořizovat kakaduy nebo ary. Rád bych zůstal u toho, co mám,“ uzavírá Josef Strnad.

Ararauna.cz přinese příští týden rozhovor s Josefem Strnadem o jeho zkušenostech s chovem papoušků