Jan Potůček Dobrovolné pozastavení dovozu zvířat na jeden rok ohlásila soukromá indická zoologická zahrada Vantara v Gudžarátu založená Anantem Ambanim, synem nejbohatšího Inda Mukeshe Ambaniho. Reagovala tak na výsledek kontroly sekretariátu CITES, které shledaly nesrovnalosti mezi údaji o vývozu a dovozu zvířat do Vantary. Zoo, která se oficiálně otevřela teprve minulý rok, už stačila dovézt na 150 000 zvířat, mezi nimiž jsou i v přírodě vyhynulí arové škraboškoví od německé Asociace na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP). K přesunu 26 ptáků došlo v roce 2023 bez předchozího souhlasu brazilských úřadů, což vedlo k přerušení spolupráce brazilské vlády s ACTP na záchranném programu tohoto druhu.
Vantara přistoupila k ročnímu přerušení dovozu zvířat na základě vlastního rozhodnutí, a to zpětně od 5. června tohoto roku. Pozastavila i veškerá řízení o registraci zvířat, která aktuálně probíhala. Zároveň se snaží vylepšit svoji pozici vůči CITES i brazilské straně, s níž by ráda navázala strategickou spolupráci na ochraně ohrožených druhů, včetně ary škraboškového. Brazilská strana ale považuje dovoz těchto papoušků z ACTP v Německu do indické Vantary za nelegální (součástí zásilky byli i arové kobaltoví) a iniciovala kvůli tomu změny ve schvalování přeshraničního prodeje vzácných druhů papoušků spadajících do CITES I pro komerční účely. Nově o tato povolení můžou žádat jen komerční chovy registrované u sekretariátu CITES.
Zástupci Vantary loni navštívili Brazílii a jednali s úřady
Server Mongabay.com zveřejnil dopis, kterým se Vantara loni 30. srpna obrátila na brazilský Institut Chico Mendese pro ochranu biodiverzity (iCMBio) a navrhovala v něm strategickou spolupráci na ex-situ projektech. Tedy na projektech chovu kriticky ohrožených druhů v zajetí, jako je právě ara škraboškový, byť žádný konkrétní druh Vantara v textu nezmiňuje. Zoo se už podílela na dovozu 41 arů škraboškových z německé ACTP d Brazílie, když zaplatila jejich letecký převoz v lednu 2025 z Berlína do brazilské Petroliny a poté do reintrodukčního centra poblíž města Curaçá. Později téhož roku mezi ptáky vypuštěnými z tohoto centra do přírody a chovanými v centru vypukla nákaza cirkovirem (PBFD).
Zástupci Vantary měli podle serveru Mongabay.com v říjnu 2025 navštívit Brazílii, aby projednali opatření zaměřená na ochranu ary škraboškového v Brazílii a potenciální příspěvek Vantary do záchranného programu. Setkali se s představiteli Oddělení pro mezinárodní záležitosti ICMBio, Zvláštního poradního úřadu pro mezinárodní záležitosti Ministerstva životního prostředí a Oddělení pro biologickou rozmanitost Ministerstva zahraničních věcí. Jména zástupců Vantary na těchto schůzkách web nezjistil. Brazilské ministerstvo zahraničí mu ale potvrdilo, že mezi ICMBio a Vantarou probíhají předběžná jednání o způsobech, jak posílit úsilí zaměřené na ochranu a návrat ary škraboškového do přírody.
Projet návratu arů škraboškových do přírody je pozastaven
Všechny dosud vypuštěné ary škraboškové nechal ICMBio na sklonku loňského roku odchytit a u všech se prokázala nákaza PBFD. Později je ukázalo, že ze 103 arů škraboškových chovaných v reintrodukčním centru u Curaçá je nakažených 34. Zbývajících 69 negativně testovaných ptáků nechal ICMBio letos v červnu převézt do karantény v Petrolině. Mezi ACTO a Brazílií se stále vede spor o to, jakým způsobem je ptáci cirkovirem nakazili. Zatímco brazilská strana tvrdí, že nemoc zatáhli do centra arové škraboškoví, kteří byli součástí loňské lednové zásilky z ACTP v Německu, jejíž leteckou přepravu do Brazílie zajišťovala Vantara za velkého zájmu indických médií, podle ACTP se ptáci nakazili až v Brazílii od volně žijících ptáků.
Vantara bezprostředně po loňské říjnové schůzce se zástupci brazilských úřadů odeslala brazilské straně další dopis, v němž podle webu Mongabay.com navrhuje, že se ujme chovu, veterinární péče a managementu arů škraboškových ve svém zařízení v Indii a tito ptáci se stanou součástí záchranného programu. Jejich odchovy se pak mají stát předmětem budoucího reintrodukčního projektu a vypouštění do volné přírody v Brazílii. Na brazilské straně ale panují obavy. Ochránci by sice uvítali finanční prostředky na tento projekt od Vantary, zároveň připomínají, jak tato zoo přišla k arům škraboškovým z ACTP. Pro Vantaru má navíc nyní pracovat zakladatel ACTP Martin Guth, který má pro tuto zoo sjednávat nákupy zvířat.
Brazilci se měli vydat do Vantary, cestu ale zrušili
Někteří představitelé Brazílie se domnívají, že země má potřebné zkušenosti s chovem arů škraboškových i s návratem ohrožených druhů do přírody, takže projekt může realizovat sama bez spolupráce s Vantarou. Nicméně prezident ICMBio v prosinci loňského roku dopisem přizval indickou zoo, aby se připojila v chovnému programu arů škraboškových a požádal ji, aby každý rok sdílela informace o počtu chovaných ptáků, odchovaných mláďat, jejich zdravotním stavu, číslech kroužků a čipů a výsledků testů na přenosné nemoci. Vantara tak učinila letos v březnu a zaslala i fotografie ptáků ve svém chovu, včetně veterinárního zázemí, voliér či přípravny krmiva. ICMBio letos v květnu reagoval dopisem, že jakoukoli dohodu o arech škraboškových musí uzavřít brazilská a indická vláda.
V březnu měli zástupci ICMBio navštívit přímo zoo Vantara v Indii, cesta byla ale podle webu Mongabay.com na poslední chvíli zrušena a další se podle brazilské strany v dohledné době nechystá. Dobrovolné pozastavení dovozu zvířat do Vantary na dobu jednoho roku tak může být vstřícným gestem vůči brazilské straně. Mezitím však 27 ochranářských organizací vyzvalo, aby tato zoo už nemohla nikdy dovážet žádná zvířata a místo toho aby podporovala záchranné projekty přímo v místech výskytu ohrožených druhů.
Úvodní foto: Zoo Vantara
