Světlejší obdoba velmi známého a oblíbeného aratingy slunečního (Aratiga solstitialis). V minulosti byl považován za hybridního ptáka, křížence mezi aratingou slunečním a aratingou jendajem, případně dalšími aratingy. Další vědci tvrdili, že jde o mláďata aratingy slunečního. Teprve v roce 2005 byl uznán za samostatný druh s latinským názvem Aratinga pintoi a o čtyři roky později se ukázalo, že další z uvažovaných samostatných druhů Aratinga maculata je s ním shodný. Mezinárodně byl uznán teprve v roce 2014 jako aratinga sírožlutý (Aratinga maculata), přičemž český název pro potřeby atlasu serveru Ararauna.cz vychází z anglického názvosloví.
Aratinga sírožlutý žije na severním břehu Amazonky v brazilských státech Pará a Amapá, zcela izolovaná skupina pak také v jižním cípu Surinamu. V některých lokalitách, jako například v brazilském Monte Alegre v Pará nebo na jihu Surinamu, je velmi častý. Početní stavy jeho divoké populace ale nejsou známy, předpokládá se však, že ho ohrožuje odlesňování. Na druhou stranu, jeho typickým biotopem jsou lesy hraničící se savanou, takže je docela dobře možné, že naopak odlesňování tomuto druhu pomáhá v šíření do nových lokalit.
Chov v zajetí
Není jasné, zda se vyskytuje v českých chovech, ale spíše ne. Pro české chovatele je tento druh prakticky neznámý, zřejm by jej považovali za křížence. Neobjevuje se ani na inzertních chovatelských webech v Evropě. Lze však předpokládat, že jeho chov se nebude lišit od chovu aratingy slunečního. Vyžaduje tedy celokovové voliéry a chovatel by měl počítat s jeho pronikavým hlasem, který nemusí být příjemný sousedům.
Dostupnost a cena
Prakticky nedostupný druh.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.
