Na návštěvě u Antonína a Ľubice Nečasových, chovatelů vzácných amazoňanů, kakaduů a dalších papoušků

Ľubica NečasováĽubicu Nečasovou zná většina chovatelů jako veterinářku, která se specializuje na exotické ptactvo.
Méně se ví o jejím chovatelství. Nedávno jsme měli společně s vydavatelem časopisu Nová Exota Janem Sojkou možnost navštívit chovatelské zařízení manželů Nečasových nedaleko Prahy. Chovu papoušků se oba věnují už léta, Antonín Nečas se od začátku specializuje především na amazoňany. Ľubica Nečasová začínala klasicky s drobnými exoty, později se díky jednomu zákazníkovi své veterinární ordinace dostala k prvním větším papouškům. Definitivně se jejich chovem začala zabývat až se svým mužem.

Od andulek ke kakaduům

„Jako prvního jsem měla růžového kakadu. Ne že by mě zaujal, ale jeden můj klient je v té době dovážel z Nového Zélandu a jeden se mu zdál nějaký ošklivý, tak se mě zeptal, jestli si ho nechci vzít. Později k němu přibyla samice… Postupně bylo těch ptáků, o které jsem se starala, víc. Proto jsem se začala papoušky více zabývat,“ popisuje známá veterinářka, která se už dříve věnovala chovu kanárů a andulek, k velkým papouškům se ale dostala až v Praze, kam se přestěhovala za manželem z východoslovenských Košic. Antonín Nečas měl v té době už větší chov papoušků, shodou okolností na pozemku, který sousedí se současnou parcelou Nečasových.

K TÉMATU: Ľubica Nečasová: Nejsme pašeráci, zabavení kakaduové palmoví jsou z Česka

„Ještě v době, kdy jsme už bydleli v současném domě, měl manžel voliéry stále na vedlejším pozemku a soused, kterému muž prodal původní dům, mu umožňoval chodit tam krmit papoušky,“ popisuje Ľubica Nečasová. Postupně si ale Nečasovi vybudovali nové chovatelské zařízení, na kterém prý Antonín Nečas vychytal chyby, kterých se dopustil při stavbě prvních voliér. A nutno podotknout, že na těch současných by se leckdo mohl inspirovat. Už jen umístění na nejvyšším bodu pozemku směřujícího do kopce, odkud mají ptáci výhled do okolí a zároveň je na ně dobře vidět z blízkého domu, je velmi praktické. Voliéry jsou rozděleny do dvou „křídel“, která uprostřed přepažuje vstupní chodba. I v té jsou klece s papoušky.

Ľubica Nečasová u části venkovních voliér pro amazoňany (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ľubica Nečasová u části venkovních voliér pro amazoňany (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Druhá část venkovních výletů, převážně pro kakaduy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Druhá část venkovních výletů, převážně pro kakaduy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ľubica Nečasová s šéfredaktorem časopisu Nová Exota Janem Sojkou obhlíží voliéry pro amazoňany. V pozadí je vidět závaží, které je součástí kladkostroje pro automatické otevírání  zavírání průletů do venkovních voliér. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ľubica Nečasová s šéfredaktorem časopisu Nová Exota Janem Sojkou obhlíží voliéry pro amazoňany. V pozadí je vidět závaží, které je součástí kladkostroje pro automatické otevírání zavírání průletů do venkovních voliér. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Celé chovatelské zařízení bylo už dopředu plánováno pro amazoňany a kakaduy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Celé chovatelské zařízení bylo už dopředu plánováno pro amazoňany a kakaduy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Neobvykle krásný amazoňan nádherný

Ještě než si začneme prohlížet osazenstvo voliér, Ľubica Nečasová spouští automatický systém na otevírání průletových okének. Všechna okna jsou kladkou napojena na kovové držadlo na začátku výletů a k tomu je ze strany připevněno závaží. V jednu chvíli tak lze otevírat všechna okénka najednou, aniž by je musel chovatel obcházet a ručně zvedat. Systém lze navíc nastavit automaticky dopředu, konkrétně Nečasovi jej mají nastavený na jedenáctou hodinu dopoledne, kdy papoušky vypouští do výletů. My jsme ale přišli na návštěvu o něco dříve, takže naše hostitelka systém zapíná rovnou (později, když se blíží čas nastaveného otevírání výletů, je systém začne sám zavírat, čímž nám bezděky umožní vyfotografovat některé plašší ptáky uzavřené ve výletech).

ČTĚTE TAKÉ: Stát po třech letech vrátil chovateli Antonínu Nečasovi zabaveného amazoňana vínorudého

Nejprve se jdeme podívat na levou část voliér, která začíná výletem pro mladé ptáky několika druhů amazoňanů a kakadua inku. Nejvíce nás zaujal mladý amazoňan nádherný s netypicky velkými červenými partiemi – tak hodně červeného „pretreie“ jsme v životě neviděli. Navíc s tak kvalitním opeřením. Společnost mu dělá mladý amazoňan pomoučený a také amazoňan vínorudý. Hned vedle nás bázlivě sleduje chovný pár kakaduů brýlových. Tyto papoušky v České republice příliš mnoho lidí nechová, Nečasovi se na ně ale dlouhodobě specializují. „Mají velmi dobrý charakter, takže se jako jedni z mála velkých bílých kakaduů dají chovat i jako domácí mazlíčci,“ říká nám Ľubica Nečasová. Papouška, který až na výrazně tmavší okruží okolo oka poněkud připomíná kakadua žlutočečelatého, spatříme později ještě v druhé řadě voliér, ovšem jen osamoceného jedince.

Opravdu nádherný amazoňan nádherný (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Opravdu nádherný amazoňan nádherný (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Mezi nejpestřeji zbarvené papoušky v chovu manželů Nečasových patří kakadu inka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Mezi nejpestřeji zbarvené papoušky v chovu manželů Nečasových patří kakadu inka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Amazoňana vínorudého manželům Nečasovým zabavila před třemi lety Česká inspekce životního prostředí, protože kdosi tužkou opravoval číslo jeho kroužku na registračním listu CITES. Ministerstvo životního prostředí ale vyhovělo stížnosti chovatelů a papoušek se po dvou a půl letech vrátil zpět majitelům. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Amazoňana vínorudého manželům Nečasovým zabavila před třemi lety Česká inspekce životního prostředí, protože kdosi tužkou opravoval číslo jeho kroužku na registračním listu CITES. Ministerstvo životního prostředí ale vyhovělo stížnosti chovatelů a papoušek se po dvou a půl letech vrátil zpět majitelům. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Mládě amazoňana pomoučeného (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Mládě amazoňana pomoučeného (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Vzácný obyvatel českých voliér: kakadu brýlový (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Vzácný obyvatel českých voliér: kakadu brýlový (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Stropní okna: vynikající věc v záletech

Kakaduům brýlovým dělají ve vedlejší voliéře společnost další unikátní ptáci, v tuzemsku příliš nechovaní: kakaduové tenkozobí. Ve své domovině jsou tito papoušci často pronásledováni kvůli křiku a znečišťování měst. Některé australské regiony dokonce požadovaly povolení odstřelu mnohatisícových hejn kakaduů, která si oblíbila konkrétní obce a tropila tam značný rozruch. U Nečasů se ale tito papoušci chovají tiše, tedy alespoň během naší návštěvy. Jsou na nás zvědaví, dokonce vylezou průletovým okénkem ven, ale jeden pták raději zůstává schovaný v záletu. Ten odvážnější nás později, při procházení obslužnou chodbou zimoviště, sleduje přes pletivo z takové blízkosti, že by se na něj dalo sáhnout. Rovněž kakadu tenkozobý se podle Ľubice Nečasové hodí na ochočení, ale vzhledem k tomu, že těchto ptáků u nás ani v celé Evropě mnoho není, veškeré odchovy většinou končí zase v chovech a nikoli v domácnostech.

NAPSALI JSME: Ľubica Nečasová: Bruselská konference „Dovoz a držení exotických zvířat v EU“ vyzněla proti chovatelům

V záletech nás příjemně překvapuje vysoká světelnost, již zajišťují střešní okna. Zhruba po každých dvou až třech metrech je ve stropě okénko, kterým dovnitř proniká přirozené světlo. Nečasovi mají uvnitř samozřejmě i klasické trubicové zářivky, během naší návštěvy ale papouškům nemuseli přisvěcovat, z okének šlo světla dost. Podobně řešené zálety jsem viděl v chovu loriů v pražské zoologické zahradě a tam si střešní okna rovněž velmi pochvalovali. Jen se při jejich výstavbě nesmí zapomenout na dvojité sklo, tedy větší izolaci kvůli úniku tepla v zimní sezóně. U Nečasů mají stropní okénka z venku na střeše vypouklé sklo, které zabraňuje, aby se na něm držela vrstva sněhu, jež by ho mohla svojí vahou promáčknout. Opět velmi praktické a účelné řešení.

Na tyto papoušky také u mnoha českých chovatelů nenarazíte. Kakadu tenkozobý patří mez rarity v celé Evropě. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Na tyto papoušky také u mnoha českých chovatelů nenarazíte. Kakadu tenkozobý patří mez rarity v celé Evropě. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Střešní okna zajišťují v zázemí voliér přirozené světlo a vytváří klidnou atmosféru (Foto: Jan Potůček. Ararauna.cz)

Střešní okna zajišťují v zázemí voliér přirozené světlo a vytváří klidnou atmosféru (Foto: Jan Potůček. Ararauna.cz)

Zvědavý kakadu tenkozobý sleduje nezvyklou návštěvu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zvědavý kakadu tenkozobý sleduje nezvyklou návštěvu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pohled na krmný pult s denní dávkou pro chovný pár kakaduů tenkozobých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pohled na krmný pult s denní dávkou pro chovný pár kakaduů tenkozobých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Prohlídka zázemí pro kakaduy. Vlevo dole filtr, který pomáhá čistit vzduch. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Prohlídka zázemí pro kakaduy. Vlevo dole filtr, který pomáhá čistit vzduch. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Tirikové kobaltoví obývali klec zavěšenou v obslužné chodbě u kakaduů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Tirikové kobaltoví obývali klec zavěšenou v obslužné chodbě u kakaduů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Chovatelská rarita? Kognové dlouhozobí

V obslužné chodbě zázemí narážíme i na zavěšené klece s drobnějšími papoušky. Nejprve vidíme amazónka červenohlavného, jichž je v České republice také poskrovnu, a poté na skupinku tiriků kobaltových. V druhé části voliér narazíme v obslužné chodbě v podobné kleci na dost vzácnější tiriky žlutočelé. Sídlí přímo naproti vnitřní voliéře chovného páru žaků velkých, o kterém se od Ľubici Nečasové dozvídáme, že nikdy neopouští zázemí a nevylétá do venkovního výletu. S žaky má známá veterinářka hodně zkušeností ze své ordinace, z velkých papoušků patří mezi její nejčastější pacienty. „Žakové podle mě nejsou vhodní na domácí mazlíčky,“ překvapuje nás jasným soudem. „Jsou to hodně hierarchičtí ptáci a málokterý žako si „sedne“ s konkrétním člověkem,“ vysvětluje.

Žako, který nemůže uplatnit potřebu života „v hejnu“, se velmi často začne poškozovat, škubat si peří nebo se dokonce zraňovat do krve, a odstranit příčinu takového chování je velmi těžké. Mnoho žaků se tak v domácnosti spíše trápí. Není divu, že se podle Ľubici Nečasové dožívají v průměru jen okolo sedmi let, což je polovina věku dožití andulky a jen zlomek skutečné životnosti žaků. Hned vedle voliéry žaků spatříme jednu z největších vzácností v chovu manželů Nečasových: kogny dlouhozobé. Tyto papoušky před lety chovala i pražská zoologická zahrada a dařilo se jí je rozmnožovat. Nyní by se chtěla k jejich chovu vrátit. Pár kognů u Nečasů zatím objevuje hnízdní budku, ptáci začali hrabat v podestýlce. Snad je to tedy dobré znamení a brzy se zadaří…

Jediný z amazónků, který se vyskytuje v CITES I: amazónek červenohlavý (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Jediný z amazónků, který se vyskytuje v CITES I: amazónek červenohlavý (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ľubica Nečasová u vnitřní voliéry s žaky velkými (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ľubica Nečasová u vnitřní voliéry s žaky velkými (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Rovněž v zázemí u žaků a amazoňanů mají Nečasovi zavěšené klece s menšími druhy papoušků, například s těmito vzácnými tiriky žlutočelými (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Rovněž v zázemí u žaků a amazoňanů mají Nečasovi zavěšené klece s menšími druhy papoušků, například s těmito vzácnými tiriky žlutočelými (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ľubica Nečasová ukazuje šéfredaktorovi časopisu Nová Exota Janu Sojkovi hnízdní budky kognů dlouhozobých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ľubica Nečasová ukazuje šéfredaktorovi časopisu Nová Exota Janu Sojkovi hnízdní budky kognů dlouhozobých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Na kognu dlouhozobého u českých chovatelů téměř nenarazíte (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Na kognu dlouhozobého u českých chovatelů téměř nenarazíte (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Proč amazoňanům žlutobřichým „pelichá“ hlava?

Okolo dalších voliér s chovnými páry amazoňanů fialovotemenných, pomoučených, nádherných a žlutobřichých přicházíme k poslední, ve které je jeden osamocený kakadu brýlový. To už se ale výletová okna sama automaticky zavírají a blokují ptáky venku, takže si je můžeme vyfotografovat na denním světle. Cestou za nimi obdivujeme v přístupové chodbě do zázemí maličké amazoňany černouché a ve vedlejší kleci další amazoňany žlutobřiché. Jde o mladé ptáky, dospělí jedinci ve venkovní voliéře mají poněkud „vypelichané“ hlavy. To je ale u tohoto druhu běžná věc, o které vědci zatím netuší, proč k ní vlastně dochází. Amazoňan žlutobřichý je zajímavý i z dalšího důvodu. Tento papoušek, dosud přiřazovaný k amazoňanům, má svůj vlastní rod Alipiopsitta, jenž by měl spíše náležet k amazónkům.

Cestou od voliér s velkými papoušky míjíme další chovné zařízení v zahradním altánu, který obývají výhradně neofémy – různé barevné mutace. „Při nedávných velkých mrazech jsem je chtěla přestěhovat domů, ale manžel mě přesvědčil, že je necháme venku. Přežily to všechny, nocovaly v budkách, ale neměla jsem z toho dobrý pocit,“ přiznala se nám Ľubica Nečasová, když míříme k dalšímu domku s malými exoty a drobnými papoušky. V řadě klecí s amadinami Gouldovými zahlédneme i lorikuly a další tiriky. Vycházíme ven a za rohem jsou další voliéry s drobnými pěvci. A další papoušky slyšíme z domácí „karantény“, když o pár chvil později pořizujeme s Ľubicou Nečasovou rozhovor pro březnové číslo časopisu Nová Exota.

LIchý samec kakadua brýlového ve vnitřní voliéře (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Lichý samec kakadua brýlového ve vnitřní voliéře (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Amazoňanů žlutobřichých mají Nečasovi více. Tyto mladé ptáky karanténovali v předsíni do zázemí voliér. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Amazoňanů žlutobřichých mají Nečasovi více. Tyto mladé ptáky karanténovali v předsíni do zázemí voliér. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

AmazoŇan černouchý patří podle Ľubice Nečasové mezi nejméně aktivní amazoňany vůbec (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

AmazoŇan černouchý patří podle Ľubice Nečasové mezi nejméně aktivní amazoňany vůbec (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zřejmě nejstarší papoušek v chovu manželů Nečasových: tomuto amazoňanovi fialovotemennému dává Ľubica Nečasová k dobru tak jedni sezónu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zřejmě nejstarší papoušek v chovu manželů Nečasových: tomuto amazoňanovi fialovotemennému dává Ľubica Nečasová k dobru tak jedni sezónu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Chovný amazoňan pomoučený sleduje z venkovního výletu, kdo prochází zázemím chovného zařízení manželů Nečasových (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Chovný amazoňan pomoučený sleduje z venkovního výletu, kdo prochází zázemím chovného zařízení manželů Nečasových (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Samička lorikula modrobradého (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Samička lorikula modrobradého (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ani Nečasovým se nevyhnuly problémy se sousedy

Manželé Nečasovi se rozhodně nenudí, vedle tohoto množství exotů se věnují i chovu plazů, želv a psů. Těch mají dokonce pět: dva velké hlídače venku a tři malé v domě. Některé z nich Ľubica Nečasová zachránila před jistou smrtí, když je jejich původní majitelé chtěli nechat „uspat“. „Mysleli si, že pes je nevyléčitelně nemocný, má nádory a pojde. Už když jsem ho viděla, jak ho donesli v krabici, bylo mi jasné, že na tom není tak zle,“ vypráví příhodu starou několik měsíců. Psík, o kterém je řeč, nejeví vůbec žádné známky nemoci a po celou dobu rozhovoru se snaží vynutit si pozornost nás i své nové majitelky.

Mezi řečí se také dozvídáme o trablech se sousedy, kterým vadil křik papoušků a věčně si na Nečasovy stěžovali u úřadů. Když zjistili, že se jejich snahy míjí účinkem, nakonec se odstěhovali. Další soused, který přijíždí jen na pár měsíců během letní sezóny, zase chovatele udával, že přikrmují divoké ptáky v krmítku na svém pozemku a obával se, že se od těchto ptáků nakazí ptačí chřipkou… Na závěr naší návštěvy se ještě ptáme, zda Ľubica Nečasová plánuje chov nějakých dalších druhů papoušků: „Ne, ráda bych se věnovala jen tomu, co už máme. Neplánuji nic dalšího. Chtěla bych, aby naši ptáci byli v pořádku, aby se jim dařilo.“ A tak to má být.

Velký rozhovor s Ľubicou Nečasovou čtěte v březnovém čísle časopisu Nová Exota

3 komentáře

  1. mirek macháček napsal:

    děkuji za velmi pěkný článek a přeji hodně štěstí v chovu i se sousedy.Mirek

  2. Honza napsal:

    Mohl bych poprosit o email na paní Nečasovou či jejího manžela? Díky Honza

  3. Jaroslava Fučíková napsal:

    velmi se mi líbí váš kakadu inka, chtěla bych si takového do budoucna pořídit, mám dosud zkušenosti s korelou a andulkami
    Na co se mám připravit ?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..