Jan Potůček 
Veterinářů specializovaných na exotické ptactvo a konkrétně papoušky je v České republice jako šafránu. Ve východních Čechách nedávno přibyla důležitá posila, MVDr. Veronika Milerská, která donedávna působila na brněnské Klinice chorob ptáků, plazů a drobných savců, kde navazovala na práci MVDr. Viktora Tukače. Nyní působí na pardubické veterině Aesculap a zároveň provozuje vlastní praxi zaměřenou výhradně na exotické ptáky. Po dohodě dojíždí přímo za chovateli v Královéhradeckém a Pardubickém kraji a provádí vyšetření papoušků přímo v jejich domácím prostředí.
Zhruba před rokem jsme spolu dělali rozhovor na brněnské Klinice chorob ptáků, plazů a drobných savců, kde jste společně s kolegyní Veronikou Sochorcovou převzala praxi po doktoru Tukačovi, asi největším českém odborníkovi na veterinární pomoc exotickým ptákům. Co se stalo, že jste se najednou dala na „volnou nohu“ a Brno opustila?
Důvodů bylo více, ale hlavně jsem se chtěla vrátit do mého rodného Královéhradeckého kraje. Táhlo mě to domů, takže jsem se přestěhovala zpátky a nyní působím v Hradci Králové a Pardubicích.
Ale veterinářkou zůstáváte.
Ano, veterinu jsem si ponechala.
Při návratu do Hradci Králové jste se poohlížela po nějaké již fungující veterinární klinice, kde byste se nechala zaměstnat, nebo jste uvažovala o založení vlastní ordinace?
Rozhodně chci mít svoji praxi, ale není to tak jednoduché. Postavit vlastní ordinaci je velmi náročné z hlediska finanční i legislativní stránky. Nejprve jsem tedy hledala uplatnění v již existujících veterinárních klinikách, abych získala čas na „rozjezd“ a zařídila si všechny přípravy okolo mé vlastní ordinace. Stálé zaměstnání jsem si našla v Pardubicích ve veterinární nemocnici Aesculap. Vedle toho působím jako mobilní veterinární lékař. Mám doma vlastní laboratoř, která se sestává z přístroje na analýzu krevních vzorků, díky němuž mohu dělat veškeré rozbory z pouhé kapky krve. Dále mimo jiné mám i velmi dobrý mikroskop pro různé cytologické vzorky a další analýzy. S nynějším vybavením jsem schopná provádět celková vyšetření trusu, výtěru volátek, celkové krevní vyšetření, parazitologická vyšetření, … prostě vše z laboratorní diagnostiky.
Sídlit bude v Hradci Králové?
Ano, ordinace bude sídlit v Hradci Králové.
V pardubické veterinární nemocnici Aesculap, kde nyní působíte, se specializujete jenom na ptáky, nebo i na jiná zvířata?
Věnuji se všem zvířatům, ale jsem tam na pozici specialistky pro exotická zvířata, kterým se nejvíce věnuji. Jde o malé hlodavce, plazy a ptáky.
Chovatelé papoušků z Pardubic tedy mohou přijít za vámi přímo tam.
Určitě je to možné.
Zároveň ale jezdíte také přímo za chovateli. Do jaké vzdálenosti od Hradce Králové a Pardubic funguje tato mobilní služba?
Můj rádius je především v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Jsem schopna dojet třeba i do Brna. Samozřejmě záleží na tom, co všechno je třeba u zákazníka udělat, zda to bude nějaký velký hromadný odběr od více ptáků nebo problém s jedincem. Co se týká domácích mazlíčků, zákazníci z Brna spíš jezdí za mnou do Hradce Králové. Zvykli si na mě, takže tu cestu do Hradce Králové absolvují.
To jsou klienti ještě z brněnské Kliniky chorob ptáků, plazů a drobných savců?
Ano, a několik jich už za mnou do Hradce Králové přijelo. Ale i já jsem poměrně flexibilní a dokážu dojet i ke vzdálenějším klientům.
Když si chovatel objedná veterináře přímo domů, nestojí ho to potom výrazně víc, než když by zajel přímo do ordinace? Jako jsou třeba ceny za základní vyšetření trusu, odběr krve a její analýzu?
Cena je u mě naprosto stejná jako na veterině, pouze se k ní připočítává částka za cestovné. Ale i ta se může různě měnit podle toho, kolik ptáků je třeba vyšetřit. Když jde o vyšší počet odběrů, docela výrazně se snižuje. Když jde o jediný odběr, je částka za cestu pevná.
Odběr krve je jedna věc, ale když by chtěl chovatel nechat z těchto vzorků udělat testy na PBFD, chlamydie, APV nebo určení pohlaví podle DNA, zajistíte mu je? Spolupracujete s laboratořemi, které tyto testy dělají?
Ano, není to pro mě problém. Odebrané vzorky zasílám buď do laboratoře v Plzni, nebo na specializované pracoviště v Nizozemí. Jsem tedy schopna zajistit rozbory pomocí PCR u pohlaví a všech ptačích nemocí.
Před rokem jste v rozhovoru zmiňovala nizozemskou laboratoř v souvislosti s testováním přítomnosti bornaviru, který se objevuje u ptáků s dilatací žláznatého žaludku.
Ano, jde o stejnou laboratoř, s níž jsem spolupracovala už během mého působení na brněnské klinice. Ve spolupráci s doktorem Dorrensteinem pokračuji.
Jak velký zájem je mezi chovateli o tyto testy na bornaviry?
Zájem o bornavirové onemocnění je celkem nárazový. Pokud se v chovu objeví pozitivní pták, majitel pak většinou má ohled na ostatní papoušky a nechá jim udělat testy. Někteří chovatelé na to ale neberou ohled. Opravdu to záleží chovatel od chovatele.
Jak dlouho už působíte jako mobilní veterinářka v Hradci Králové a kolik chovatelů se na vás za tu dobu obrátilo?
Do východních Čech jsem se vrátila před třemi měsíci. Co se týká chovatelů, tak se na mě zatím obrátili především ti, kteří dojížděli často do Brna a znali jsme se více nebo ti, kteří na mě od nich dostali kontakt.
Jsou to tedy spíš chovatelé z Hradce Králové, Pardubic a blízkého okolí?
Ano, přesně tak.
Jak to bude s vaším působením v pardubické veterinární nemocnici Aesculap poté, co si otevřete vlastní veterinární ordinaci v Hradci Králové?
To je otázka budoucnosti, zatím nevím. Vlastní ordinaci chci zaměřit na exotická zvířata, tedy především na ptáky. Záleží na tom, jaký bude zájem. Zatím ale nejsem schopna říct, zda budu působit v obou ordinacích nebo jenom ve své.
Spousta veterinářů specializovaných na ptáky se musí zároveň věnovat ošetřování dalších zvířat, protože pouze ptáci by je neuživili. Jaký podíl ptačích pacientů by byl pro vás ideální?
Určitě 100 procent (smích).
Je tu ale tolik chovatelů exotických ptáků, aby se jimi veterinář uživil?
Bohužel asi ne. Chovatelů by tu asi tolik bylo, ale práce okolo nich zřejmě ne.
Proč? Mají zdravé chovy, nebo odmítají utrácet za veterinu?
To je otázka… Když jsem zjistila, kolik chovatelů exotických ptáků je okolo Hradce Králové a Pardubic, divím se, že nejsou místní veterinární ordinace plné ptáků. Na druhou stranu ale chápu, že u chovu, kde je těch ptáků hodně a dělají se většinou hromadné testy, chovatelé k veterináři nejezdí. Právě proto vidím výhodu v tom, že já jezdím přímo za chovateli a jsem schopná udělat veškeré odběry, aniž by chovatel musel ptáky chytat a složitě převážet v přepravkách do ordinace. Odpadá tam značná část stresu. Dokážu si ty ptáky sama odchytit a vrátit do voliéry. Samozřejmě pokud je třeba v konkrétních případech udělat více, například rentgeny a hospitalizaci, beru si ptáky s sebou.
Hospitalizace je možná v Pardubicích, nebo přímo u vás v Hradci Králové?
Připravuji ji v Hradci Králové.
Při loňské návštěvě brněnské Kliniky chorob ptáků, plazů a drobných savců jste nám ukazovala pěknou místnost pro hospitalizace se spoustou boxů.
V mé ordinaci plánuji něco podobného.
Co všechno tedy v budoucnu budete nabízet ve svojí ordinaci v Hradci Králové?
Veškerá ošetření, která se u exotů provádí. Chtěla bych tam mít rentgen, inhalační anesteziologický přístroj, endoskop… Nepočítám vybavení, které už mám. Neplánuji ale vlastní CT vyšetření, to je finančně hodně náročné a u ptáků moc nevyužívané.
Dá se ale domluvit někde jinde?
Kdyby bylo potřeba CT vyšetření, tak jsem schopná ho téměř kdekoliv domluvit. Nemám s tím problém.
Máte vůbec představu, kolik veterinářů specializovaných na exotické ptactvo působí v České republice? V odborných časopisech se stále opakuje několik stejných jmen, část těchto specialistů nepublikuje, ale ví se o nich. Vypadá to ale, že na pokrytí potřeb všech chovatelů papoušků to je stále málo.
Přesné číslo, kolik veterinářů se u nás specializuje na ptáky, neznám. Znám samozřejmě ta nejznámější jména a o ostatních netuším. Ale opravdu je nás málo. Spousta veterinářů, kteří nemají žádnou specializaci, ošetřování papoušků dokonce odmítá, protože to je opravdu specifická skupina zvířat s jiným metabolismem, s jinými nemocemi a problémy. Je to naprosto odlišné od veterinární problematiky savců.
Dokáží takovíto veterináři doporučit klienta kolegovi, který je specialista?
Jsou veterináři, kteří předávají pacienty. Nebudou to asi všichni, ale většina se snaží zvířatům pomoci, takže referují pacienty dál.
Čili by mohli předat nějaké zákazníky i vám.
Určitě, neměla bych s tím problém.
Jak se o vás vlastně potenciální klienti z Královéhradecka a Pardubicka dozví? Koncem listopadu jste byla hostem Radioporadny v Českém rozhlase Pardubice, psalo se o tom i v regionálním Deníku. Snažíte se cíleně dostat do médií, nebo to jsou nárazové akce?
Snažím se, ráda bych chtěla víc psát i do chovatelských časopisů. Jsem teď ale ve velkém presu, protože musím skloubit zařizování mojí budoucí ordinace, výjezdy k chovatelům, a zároveň dojíždět na veterinu do Pardubic, kde jsem zaměstnaná. Nedávno jsem ale publikovala společně s panem Havránkem článek v časopisu Papoušci o veterinárních problémech kakaduů růžových. O propagaci tedy mám zájem, budu se snažit chodit i na ptačí burzy, chystám vlastní letáky, mám vizitky, které jsem rozdávala na nedávném setkání chovatelů severovýchodních Čech ve Skaličce.
Z ptačích burz asi budou připadat v úvahu východočeské, nejznámější je v Týništi nad Orlicí.
Ano, určitě.
Máte i vlastní webové stránky www.avianmed.cz. Dá se přes ně online objednat vyšetření exotů?
Online zatím ne, ale jsou tam na mě kontakty, telefon a e-mail, formuláře pro stažení, které potom stačí poslat na můj e-mail a já jsem schopna na ně hned odpovědět a řešit veterinární problém i po e-mailu.
Řada chovatelských spolků pořádá ve východních Čechách výstavy? Pokud by se na vás organizátoři obrátili s žádostí o veterinární dohled, bylo by to možné?
Určitě ano, byla bych ráda. Letos jsem již byla jako veterinární dozor na přednášce pořádané Milanem Bartlem, který pojednával o tréninku, komunikaci a výchově papoušků s Michaelem Sazhinem. Mám tyto akce ráda, jezdím na ně.
TIP: Hledáte ptačího veterináře ve vašem okolí? Podívejte se do naší databáze veterinárních ordinací pro papoušky.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
