Za hromadné úhyny loriů v australském Brisbane nemůže virus. Vědci mluví o toxinu a žádají veřejnost o pomoc

Nikoli virus podobný koronaviru, ale dosud neznámý rostlinný toxin kosí lorie mnohobarvé v okolí australského města Brisbane. Vědci z Univerzity Sydney proto vyzvali širokou veřejnost o pomoc při hledání původce těchto hromadných úhynů. Papoušci jsou nejprve zcela paralyzováni, takže nemůžou přistát na větvi, protože jim ochrnou nohy, později i krk a jazyk. Nejsou schopni mrkat a polykat, což vede k tomu, že uhynou hlady nebo se udusí, pokud je předtím nesrazí auto nebo nechytí nějaký predátor. Problém se týká loriů mnohobarvých v severní části Nového Jižního Walesu a v jižní části Queenslandu a opakuje se každoročně od října do května. Vědci ze sydneyské univerzity jsou přesvědčeni, že paralýzu způsobuje rostlinný toxin, jen nevědí, jaký.

„Počty postižených ptáků se každoročně pohybují od stovek do tisíců, což z tohoto problému činí jednu z nejvážnějších nemocí volně žijících živočichů v Austrálii,“ upozorňuje David Phalen, profesor veterinární medicíny na Univerzitě Sydney. S identifikací pravděpodobného zdroje otravy, tedy konkrétní rostliny, která způsobuje paralýzu a úhyny loriů mnohobarvých, by vědcům měla pomoci široká veřejnost. Na ni se biologové obrátili s žádostí o sledování loriů, především pak toho, co žerou. Při analýze uhynulých loriů z let 2017 až 2018 připadala více než čtvrtina případů (1119) na syndrom paralýzy. „Nejen, že jim syndrom může zabránit v příjmu potravy a létání, ale může je učinil náchylnějšími ke zranění a predaci,“ říká profesor Phalen.

Neznámá nemoc klátí lorie mnohobarvé v australském Brisbane. Je prý jako koronavirus

Paralyzovaní papoušci se stávají snadnou kořistí

„Existuje větší pravděpodobnost, že narazí na nějaké předměty, nebo je srazí auto a napadne je kočka. U loriů bez tohoto syndromu je takové riziko menší,“ vysvětlil David Phalen. Nemocní loriové se navíc těžce léčí. Podle studie, kterou publikoval Australian Veterinary Journal, mají pouze šedesátiprocentní šanci na zotavení a vyžaduje to intenzivní péči a následnou dlouhou rehabilitaci. U lehčích případů je šance na uzdravení až 84 procent. Účinná léčba zahrnuje obnovení funkce ledvin, nápravu abnormalit elektrolytů a úlevu od bolesti spojené s poraněním svalů. Na základě patologických nálezů byla vyloučena infekční příčina. Nejpravděpodobnějším původcem syndromu paralýzy loriů mnohobarvých tak je toxin, ale vědci vyloučili nejznámější druhy, jako jsou pesticidy, botulotoxiny a alkohol.

„Zbývá nám nejpravděpodobnější podezřelý toxin z rostlin,“ popisuje profesor Phalen. „Sezónní výskyt syndromu naznačuje, že zdroj toxinu kvete nebo jde o ovoce, které zraje pouze v teplejších měsících a má relativně malé rozšíření,“ dodává. Dalším vodítkem pro vědce tak bude sledování kvetoucích a plodících rostlin, keřů a stromů, které loriové navštěvují. Poté je budou porovnávat s těmi rostlinami, které rostou v oblastech, kde se vyskytuje syndrom paralýzy loriů. Veřejnost může vědcům pomoci tak, že jim nahlásí, jakými rostlinami se loriové mnohobarví živí v okolí jejich bydliště v severní části Nového Jižního Walesu a jižní části Queenslandu. Všechna pozorování pak budou biologové prověřovat a analyzovat toxiny obsažené v rostlinách, na kterých papoušci hodovali.

V Melbourne hynou po tuctech volně žijící loriové. Žádná škoda, říkají ornitologové

Úvodní foto: Flickr.com / Neerav Bhatt