Jan Potůček 
UVNITŘ DOKUMENT – Konec mimořádného veterinárního opatření, podle kterého se od poloviny loňského prosince nesměla pod širým nebem chovat veškerá drůbež, oznámila Státní veterinární správa (SVS). Ode dneška je už možné bez rizika postihu drůbež vypustit do venkovních prostor, ale nadále platí doporučení veterinářů, aby chovatelé zamezili kontaktu s divokými ptáky, zejména pak vodními. Zákaz venkovního chovu drůbeže platil od 12. prosince 2022 kvůli rozmáhající se ptačí chřipce. SVS ho odvolala k dnešnímu dni kvůli zlepšení nákazové situace v České republice i celé Evropě. Přesto nadále vyzývá chovatele, aby dodržovali pravidla biologické bezpečnosti v chovech. Omezení se netýkalo chovatelů exotického ptactva, ale například zamezilo prodeji drůbeže včetně holubů na ptačích burzách.
Zatímco v průběhu letošního ledna bylo v České republice potvrzeno 13 ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže, v průběhu února růst počtu nových ohnisek zpomalil a byla potvrzena pouze čtyři nová ohniska. Pokud jde o volně žijící ptáky, byl poslední případ v České republice potvrzen 22. února na Novomlýnských nádržích na jihu Moravy, kde byly nalezeny dvě uhynulé volavky bílé. „Od února 2023 v Evropě můžeme pozorovat zlepšení nákazové situace ptačí chřipky v chovech drůbeže. V lednu bylo potvrzeno celkem 118 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky v chovech drůbeže, nejvíce ohnisek se objevilo ve Francii a v Polsku. V únoru bylo potvrzeno 62 ohnisek, z nichž je nejvíce hlášeno opět z Francie,“ uvedla SVS.
Ukonceni Mimoradnych Veteri… by Jan.Potucek
Veterináři doporučují zasíťovat výběhy
Výraznější pokles počtu nových případů nákazy ptačí chřipkou se projevil v sousedních státech, v únoru šlo o méně než polovinu oproti lednu. „Přestože dochází k ukončení omezení venkovního chovu drůbeže, apelujeme na chovatele, aby si i nadále uvědomovali vysoké riziko, chránili své chovy před kontaktem s volně žijícími ptáky a dodržovali pravidla biologické bezpečnosti,“ uvedl ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán. Vhodným preventivním opatřením je například zasíťování výběhů. Zásadní je rovněž, aby voda a krmivo nemohly být kontaminovány trusem volně žijících ptáků a byly drůbeži podávány v budovách nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva.
Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě. Zejména v komerčních chovech spočívají další opatření v zákazu vstupu nepovolaných osob do hal, dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázovém naskladňování a vyskladňování turnusů, či aktivaci dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu. V loňském roce bylo pak v tuzemských chovech drůbeže postupně potvrzeno 20 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N1. U té byl prokázán přenos na savce včetně člověka.
Ptačí chřipka je na okraji Prahy, dvě ohniska veterináři potvrdili i na Vysočině
Image by Freepik
