Pestrost zbarvení a celková atraktivita konkrétních druhů papoušků je přímo úměrná úrovni jejich ohrožení v přírodě. K takovému záběru dospěla vědecká studie, kterou zveřejnil časopis Conservation Biology. Čím barevnější je papoušek, tím většímu riziku vyhynutí čelí, a nemusí to nutně souviset pouze s nelegálním odchytem takových ptáků z přírody a jejich obchodováním na černém trhu. Tento faktor je ale nejdůležitější: například v honduraském regionu La Moskitia kvůli pašeráctví téměř vymizel ara arakanga, jehož středoamerický poddruh s výraznou žlutou barvou na křídlech je mezi chovateli a majiteli domácích mazlíčků velmi žádaný. Místní lidé proto v rámci projektu Apu Pauni začali hnízda arů hlídat.
Pestré zbarvení některých druhů papoušků láká nejen pytláky, ale také predátory: pokud jsou tito ptáci nápadní, jsou také zranitelnější. „Jednou z věcí, kterou jsme v naší studii zjistili, byl fakt, že pozitivní vztah mezi rizikem vyhynutí a barevností ptáků existoval i u tisíců druhů ptáků, o kterých nebylo známo, že by se nimi obchodovalo. Tento vzorec je mnohem obtížnější vysvětlit: co dalšího vede u zvýšené barevnosti druhu k vyššímu statutu ohrožení? Mohlo by to být tím, že barevnější ptáci se v oteplujícím se klimatu potýkají s chladnějším počasím? Nebo že je jejich nápadnost vystavuje vyššímu riziku predace? Opravdu si nejsme jisti,“ uvedli spoluautoři studie Natalia Ocampo-Peñuela a Monte Neate-Clegg.
Zmizí-li papoušci, může se rozpadnout celý ekosystém
Úbytek pestře zbarvených papoušků může mít fatální dopad na celý ekosystém. Například zmiňovaní arové arakangy patří mezi důležité roznašeče různých druhů semen, která pomáhají regenerovat deštné pralesy. Proto se projekt Apu Pauni snaží chránit hnízdní dutiny arů arakang a doposud se mu podařilo zabránit vybrání tisícovky hnízd. V hlídaných zónách se počet hnízd vybraných pytláky snížil na pětinu oproti původnímu stavu. V poslední době však bylo 19 ze 106 obsazených hnízdních dutin napadeno pytláky, což zakladatele projektu vedlo ke spuštění kampaně „Bezpodmínečná solidarita“, jejímž cílem je vyvinout tlak na místní úřady, aby rázněji zasáhly. Už jednou totiž arové arakangy v regionu La Moskitia málem vyhynuli.
Stalo se to v letech 2005 až 2010, kdy se místní populace těchto papoušků prudce snížila z původních 500 na pouhých 100 jedinců. Jenom díky intenzivním hlídkám zástupců místního domorodého kmene Miskito se podařilo situaci zvrátit, problém je ale s pašeráky narkotik, jejichž tajné cesty vedou právě místy, kde arové hnízdí. Ochránci se proto obávají, že nedávna dosažený pokrok a zvýšení místní populace arakang by mohli vzít brzy za své. Problém je také s nezákonným záborem půdy pro chov dobytka, kterým se ničí tisíce aktů lesa. Státní prostředky určené na ochranu arů arakang navíc často putují někam úplně jinam a podporují všudypřítomnou korupci.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Charles J. Sharp