Jan Potůček Dlouho se předpokládalo, že ptáci mají slabý čich a spoléhají se téměř výhradně na zrak a sluch. Nový výzkum, který provedli vědci v Loro Parque na kanárském ostrovu Tenerife u skupiny arů arakang ale ukazuje, že chemická komunikace hraje v jejich životě mnohem větší roli, než se dosud tušilo. Tým španělských odborníků pomocí nejmodernějších analytických metod zjistil, že peří těchto papoušků nese specifický pachový podpis, který prozrazuje nejen pohlaví jedince, ale také to, zda žije v trvalém páru.
Mýtus o ptácích bez čichu definitivně padá
Většina dosavadních poznatků o pachu a chemické komunikaci ptáků pocházela z výzkumu pěvců, kteří tvoří více než 60 % všech dosud studovaných ptačích druhů. Papoušci a další nepěvci stáli stranou zájmu vědců, přestože chovatelé i etologové již dlouho pozorovali vzájemné kontaktní chování a přičichávání, které naznačovalo existenci dosud neprobádaných smyslových vjemů. Teprve v nedávné době přinesla věda důkazy o tom, že ary arakanga využívají čich například při vyhledávání zralého ovoce v pralese, jak potvrdila studie týmu Hernándezové z roku 2023. Otázka, zda vůně peří slouží také k vzájemnému rozpoznávání a sociální interakci, však zůstávala neodpovězena. Nová studie vědeckého týmu pod vedením Espartosové, Barji a Martína, zveřejněná letos v odborném časopise Integrative Zoology, přináší v tomto směru zásadní průlom.
Výzkumníci se zaměřili na populaci arů arakanga chovaných nadací Loro Parque Fundación. Do studie bylo zahrnuto celkem 18 jedinců, devět samců a devět samic. Vědci postupovali podle přísného metodického protokolu, kdy ze zadní části krku každého papouška odebrali přesně pět pírek. K zachycení vonných molekul byla použita metoda mikroextrakce na pevné fázi a následná identifikace jednotlivých sloučenin probíhala za pomoci plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. Současně byla u všech testovaných papoušků zkoumána baktericidní schopnost krve pomocí průtokové cytometrie, aby se ověřilo, zda složení pachu souvisí se sílou obranyschopnosti jejich organismu.
Papoušci žako jsou daleko lepší v sebeovládání než arové, vyplynulo z testů v Loro Parque
Samci voní intenzivněji a jinak než samice
Analýza získaných chromatogramů odhalila výrazné rozdíly v chemickém složení pachu v závislosti na pohlaví i párovém statusu papoušků. Samci arů arakanga disponují výrazně vyšším množstvím i pestřejší paletou těkavých chemických sloučenin než samice. V jejich peří byl zaznamenán zvýšený podíl specifických sloučenin, které odpovídají ovocným a travnatým aromatickým tónům. Vzhledem k tomu, že arové arakanga nemají výrazný vizuální pohlavní dimorfismus viditelný lidským okem, může být právě čichový podpis jedním z klíčových mechanismů pro vzájemné rozpoznání pohlaví.
Neméně zajímavým zjištěním je fakt, že ptáci žijící v páru vykazují odlišný profil chemických sloučenin v porovnání se samostatně žijícími jedinci. Spárovaní papoušci měli v peří vyšší zastoupení určitých skupin látek, což naznačuje, že společný život v páru nebo hormonální změny spojené s partnerstvím mění chemické složení mazu a peří. Autoři studie zdůrazňují, že tato zjištění zásadně rozšiřují dosavadní poznatky o chemické komunikaci u papoušků a ukazují na značný význam čichu v jejich sociálním životě.
Arové kanindy jsou mistry v bezděčném napodobování gest a pohybů, tvrdí studie
Věk ani imunita nehrají v intenzitě a druhu vůně roli
Součástí výzkumu bylo také ověřování hypotézy, zda pachový podpis papouška signalizuje jeho věk nebo odolnost vůči nemocím. Vědci předpokládali, že stejně jako u některých savců či jiných obratlovců by kvalitnější imunita mohla být charakterizovaná specifickou vůní, která láká partnery. Testy baktericidní aktivity krve provedené průtokovou cytometrií však neukázaly žádnou statisticky významnou vazbu mezi sílou imunity a složením těkavých látek v peří. Stejně tak nebyla zjištěna žádná souvislost s věkem jedince. Pachový profil tak slouží primárně jako identifikátor pohlaví a sociálního statusu, nikoli jako ukazatel momentálního zdravotního stavu či stáří.
Výsledky průzkumu můžou pomoci i chovatelům. Vnímání pachových signálů partnera u papoušků ukazuje, že čichu může patřit dosud přehlížená role při sestavování a udržování chovných párů. Zároveň výzkum zdůraznil potřebu přihlížet k čichovým podnětům při každodenním managementu chovu a při hodnocení životních podmínek papoušků v lidské péči. Výsledky tak otevírají prostor pro navazující etologické studie u dalších druhů papoušků, kde chemická komunikace představuje stále velmi neprozkoumané pole.
Pokud jde o ořechy, dokáží papoušci přijímat i složitá ekonomická rozhodnutí, zjistili vědci
Úvodní foto: Magnific.com
