Jan Potůček 
Měla to být účinná zbraň proti všudypřítomným opicím, zemědělci v indickém státě Adilabad ale do ochranných sítí okolo svých polí s čirokem chytají spíše papoušky. A ti po desítkách a stovkách hynou, zamotaní do ok z jemných vlasců. Na paradox upozornil indický list The Hindu, podle kterého se problém týká především okolí obcí Lingatla a Neredigonda Mandal v regionu, odkud pochází ministr životního prostředí Jogu Ramanna. Resort přesto proti praktikám místních zemědělců nijak nezasáhl, a bez náležité reakce zůstává i oddělení ochrany přírody a lesů, konstatuje deník. „V konečném důsledku to může znamenat pohromu pro ptačí svět,“ varuje.
Tělíčka mrtvých ptáků lemují celá pole, zejména v kopcovitých oblastech Neredigonda, Nirmal, Sarangapur, Jannaram, Kadem a Khanapur, kde se přemnožily opice a lidé věří, že je sítě odradí od pokusů sehnat něco na zub z jejich úrody. Inteligentní tvorové se údajně mají bát uvíznutí v síti a raději se takovým místům vyhnou. To samé ale neplatí o papoušcích, kteří na pole létají rovněž pro potravu. Většinou jde o středně velké druhy alexandrů, které jsou v Indii chráněny. Situací by se měly zabývat orgány ochrany přírody, navrhuje korespondent listu The Hindu. Velká část zodpovědnosti je i na místních samosprávách, dodává.
Úřady se navzájem viní z nečinnosti
Problém s opicemi v indickém státě Adilabad nastal před několika lety, kdy bylo několik zvířat vypuštěno v tamních lesích. Opicím se dařilo a začaly se rychle rozmnožovat. Brzy místním lidem „přerostly přes hlavu“. „Problémem by se měla zabývat vedení jednotlivých obcí. Ta by měla rozhodnout o sterilizaci opic,“ míní šéf agentury ochrany přírody v Adilabadu Thimma Reddy. „Místní úřady si nemohou dělat, co chtějí, existuje tu řada omezení,“ namítá jeden ze starostů postižených obcí. „Oddělení ochrany přírody se nemůže vyhnout odpovědnosti, protože to je právě ono, kdo řeší, jak naložit s volně žijícími zvířaty, včetně možnosti jejich usmrcení.“
K TÉMATU: V Indii se pět tisíc rodin živí odchytem a prodejem ptáků. Polovinu úlovků tvoří papoušci
Nejpostiženější vesnice mezitím začaly s aktivním plašením opic. Plašiče jsou sice účinné, ale mají dvě nevýhody. Jednak ztrpčují život lidem v okolí, a také odhání opice do jiných lokalit, kde způsobují stejné škody jako v místech, odkud byly vyhnány. Problémem sítí, do nichž se chytají a hynou v nich papoušci, se zatím zjevně nikdo nechce zabývat. Bez rozhodnutí příslušných úřadů ale zemědělci dobrovolně sítě z okolí svých polí nesundají a zahynou další stovky papoušků. Přitom za pouhé vybírání mláďat stejných papoušků z hnízd ve volné přírodě Indie trestá viníky vysokými pokutami a nebo i vězením.
Úvodní foto: The Hindu
