Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 4. až 6. října 2024

Ptačí chřipka letos přišla dříve než obvykle, od konce prázdnin má Česko už čtyři ohniska. Kde se nachází?

Argentinské město Hilario Ascasubi čelí invazi papoušků patagonských. Totálně přečíslili obyvatele

CITES pozastavil členství Bangladéši, legálně se tam nedají vyvézt ani odtamtud odvézt žádní papoušci

Faunapark organizuje sbírku na pomoc lidem postiženým povodněmi na Jesenicku. Přidáte se?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 27. až 29. září 2024

Na návštěvě Zoo Bojnice, nejstarší a nejnavštěvovanější zoologické zahrady na Slovensku

Austrálie ohlásila objev největší populace papoušků nočních, ve Velké písečné poušti je jich nejméně 50

83 druhů exotických ptáků a inovované klece pro „droboť“. Výstava v Třebechovicích stále dokáže překvapit

První exotářská výstava v Pardubicích po 34 letech slavila úspěch. Přišly až tisíce návštěvníků

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 20. až 22. září 2024

Češi si odvezli 18 medailí z BVA Masters 2024, nejprestižnější výstavy agapornisů na světě

Potvrzeno, nová Evropská komise má komisaře pro dobré životní podmínky zvířat. Je z Maďarska

Požáry v brazilském Pantanalu zničily 80 % rezervace arů hyacintových

Mnohá zoo zůstávají zavřená i dnes, někde už sčítají škody

Jak velká voda potrápila zoologické zahrady? Veřejnosti se uzavřela Praha, Ústí, Brno či Ostrava

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 13. až 15. září 2024

Proč mají kakapové soví dvě barevné verze, zelenou a olivovou? Chránily je před pravěkými orly

Amazoňané žlutokrcí se v přírodě ozývají jinak než dříve, upozornili ornitologové

Na návštěvě Zoo Košice, největší zoologické zahrady v Evropě

Vznikne eurokomisař pro welfare zvířat? Aktivisté se o to snaží

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 6. až 8. září 2024

Východní Čechy čeká na konci září pořádný exotářský víkend. Výstavy v Pardubicích, Třebechovicích a burza v Týništi

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 9. až 11. srpna 2024

Australské úřady zabavily sbírku více než 3000 vajec, majitel obchodoval s Evropany

Pozor na dodavatele kroužků CITES, musí mít příslušnou licenci. V Česku ji mají jen čtyři výrobci

Tradiční výstava exotů v Botanické zahradě na pražském Albertově se letos zaměří na Austrálii. Začíná už 16. srpna

Za žlutého kakadua černého nabízí chovatelé desetitisíce dolarů. Neprodáme, říká šéf záchranné stanice

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 2. až 4. srpna 2024

Horká fáze přípravy studie vhodnosti pozitivního seznamu zvířat EU začne v září. Agentura osloví národní úřady a chovatele

Policejní razie na ptačím trhu v indickém Dillí vedla k zabavení 730 papoušků odchycených z přírody

Kdy vrátíte původní české názvy ptáků? ptá se Zoo Praha správců databází Biolib, eBird a Wikipedia

Má to být kakadu černý, ale je žlutý. Nezvyklého rezidenta získala záchranná stanice na Tasmánii

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 26. až 28. července 2024

Česká společnost ornitologická zrušila Názvoslovnou komisi, která stojí za novými českými názvy papoušků

Vedro a papoušci: jak je ochránit v letních parnech?

Jak dál s novým českým názvoslovím papoušků? Změna se dotkla 158 druhů!

Pirátí zátoka v pražském Braníku ožila šestým ročníkem srazu skupiny Papouščí fauna

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. července 2024

ACTP plánuje přesunout chov arů škraboškových z Německa do Indie, pronajalo si pozemek na 99 let

Statistika CITES: V Česku je už 13 000 registrovaných papoušků žako a 319 arů hyacintových

Španělsko finišuje se zákonem na ochranu zvířat, všechny chovy se budou muset registrovat

Nestora keu uvidíte i v táborské zoo. Pořídila si ho jako šestá v republice

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 12. až 14. července 2024

Nejvzácnější novozélandský papoušek kakariki horský zdvojnásobil populaci na 500 jedinců

Deset tun ledu dnes zchladí zvířata i návštěvníky Zoo Praha. Dostane se i na nestory kea

Papoušek noční? Kdepak, podle nového českého názvosloví to je kakari noční. Neplést s kakarikim!

Pokusy arů hyacintových o přirozený odchov mláděte v Zoo Praha i Ústí nad Labem skončily neúspěšně

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 5. až 7. července 2024

Řecký hotel zaplatí pokutu 20 000 euro za využívání papoušků ara pro lákání turistů

Pamatuje Margaret Thatcherovou a dalších osm premiérů. Amazoňan v britské hospodě oslavil 41. narozeniny

V okolí brazilského Beléma už létá 50 vypuštěných aratingů žlutých, dalších 50 má následovat

Nové české názvosloví papoušků zvedá ze židlí chovatele, ředitele zoo i ornitology. Žádají jeho zrušení

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 28. až 30. června 2024

Víte, že eklektus různobarvý už není jediný druh? Kvůli ochraně od něj byly odděleny další tři

Znáte nové české názvosloví papoušků? Z papouška královského je papouškovec, z papouška zpěvavého rosela

Čtyři dny trvala potulka ary hyacintového, který ulétl z voliéry v Zoo Zlín. Už je pod zámkem

Může vám soused zakázat chov papoušků kvůli nepřiměřenému hluku?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 21. až 23. června 2024

Proč se papoušci v přírodě potírají rozžvýkanou kůrou pepřovníku nebo si nechají do peří lézt mravence?

Papouškářská poradna: přežije ulétlý papoušek královský v přírodě a hodí se k páru ochočených korel větší papoušek?

Vyvážíte papoušky CITES I mimo Evropskou unii pro komerční účely? Nejpozději v roce 2027 si musíte registrovat chov

Ze zlínské zoo opět uletěl ara hyacintový, tentokrát mu zřejmě „pomohl“ návštěvník

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 14. až 16. června 2024

ACTP chtělo vyvézt dalších 60 arů škraboškových do Indie, německé úřady to nepovolily

1000 kandidátů do europarlamentu se upsalo podpoře pozitivnímu seznamu zvířat, včetně zvolené české europoslankyně

Zívání je nakažlivé nejen u lidí, vědci ho prokázali i u andulek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 7. až 9. června 2024

Než půjdete volit: jak se staví jednotlivé strany, hnutí a koalice k pozitivnímu seznamu zvířat?

Vědci objevili „papouščího dinosaura“. Psittacosaurus byl býložravý, měl poprvé peří a papouščí zobák

Biopark Štít změnil majitele, stal se z něj Animal park Rabina. Propaguje ho Karlos Vémola

Vlády v Indonésii a na Filipínách si posvítí na pašeráky papoušků, chystají novou strategii

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 31. května až 2. června 2024

Brazilská vláda ukončila spolupráci s ACTP, zastavilo se kvůli tomu vypouštění arů škraboškových do přírody

Kakapové testují nový ostrov Coal Island, ochránci tam už dříve vypustili nelétavé ptáky kivi

Volně hnízdící arové škraboškoví v Brazílii už létají s prvním letošním mládětem

Bude Jamajka žádat repatriaci pašovaných amazoňanů, kteří v roce 2011 skončili ve vídeňské Zoo Schönbrunn?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 24. až 26. května 2024

Vybledlá ararauna vzbuzuje otázky mezi brazilskými ornitology i chovateli

Chovatelské organizace vyzývají kandidáty do Evropského parlamentu, ať zveřejní, zda jsou pro pozitivní seznam zvířat

Čtyři pašeráci naházeli přenosky s více než 100 papoušky do moře, když je chtěla zkontrolovat pobřežní stráž Portorika

Velké zoo odmítají novelu zákona, která chce zlegalizovat a akreditovat menší zooparky a zookoutky

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 17. až 19. května 2024

Nové záchranné centrum pro ary škraboškové otevřeli v Zoo Sao Paulo, má kapacitu 44 papoušků

Invazní nemusí být jen papoušci, na předměstí britského Cardiffu žije už sedm let turako bělolící

Britové si na invazní alexandry malé zvykli, na venkově je ale nechtějí, zjistil průzkum

Papoušíčci vrabčí jsou v přírodě velmi teritoriální. Proč někdy zabíjí cizí mláďata a jindy je adoptují?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 10. až 12. května 2024

Tasmánie hlásí rekordní hnízdní sezónu kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých: 74 mláďat

Ochočení papoušci preferují živé videohovory před sledováním starších videí s jinými ptáky

Orni Park v Jaroměři se otevřel veřejnosti a začal pracovat na druhé etapě výstavby

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 3. až 5. května 2024

Nezvyklé kamarádství mezi kakaduem havraním a lorim mošusovým

Do třetice to vyjde? Orni Park v Jaroměři se otevře veřejnosti tuto sobotu 4. května

Proč přepeřování u papoušků automaticky znamená konec hnízdní sezóny? A platí to vždycky?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 26. až 28. dubna 2024

Havajský parlament bude hlasovat o pilotním programu na likvidaci invazních alexandrů malých

Vědci chtějí sekvencí DNA rozbít gangy pašeráků papoušků a ptáky vracet do jejich biotopu

Ochránci učí divoké amazoňany portorické, že u voliér vždy najdou potravu. Pro případ dalšího hurikánu

Klubová výstava zebřiček se letos stěhuje z Exotiky v Lysé nad Labem do Pardubic

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. dubna 2024

Mláděti loriho, které přišlo o nohu, nechal útulek vytisknout 3D protézu

Nejen videohovory, ochočené papoušky baví i hraní her na tabletech. Vědci je chtějí lépe uzpůsobit ptákům

Úřady prošetří volný chov mníšků šedých u Hustopečí. Papoušci si zakládají nové kolonie

Noví unikátní kříženci papoušků: ara arakanga x aratinga zelený, ara arakanga x ara malý a ara zelenokřídlý x ara Flame

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Vít Kučerňák: Být chovatelem a zároveň veterinářem je výhoda, své papoušky jsem i operoval

Málokterý chovatel papoušků je současně veterinářem, který by rozuměl aviární medicíně. Takovou vzácnou výjimkou je MVDr. Vít Kučerňák, zakladatel chovatelského spolku v Hrotovicích na Třebíčsku. Chová nejen na tři desítky druhů papoušků, ale každoročně i pořádá výstavu exotického ptactva, na které byste narazili na víc než 100 druhů papoušků a drobných exotů včetně víc než desítky druhů loriů a dalších vzácných opeřenců. S Vítem Kučerňákem jsme hovořili společně s šéfredaktorem časopisu Nová EXOTA Janem Sojkou u jeho chovného zařízení ve Stropešíně. Reportáž z této návštěvy jste si mohli přečíst na Ararauně již minulý týden.




Kdy jste začínal s chovem papoušků?

Může to být tak padesát let, kdy jsem jako kluk navštívil jistého pana Kříže a viděl u něj andulky. Do té doby jsem se věnoval holubům a veškerému domácímu hospodářskému drobnému zvířectvu. Andulky mě ale natolik učarovaly, že jsem si pro ně hned druhý den jel a doma pro ně vyrobil klece. Potom se to už nabalovalo: přišly neofémy a rosely, penanti a papoušci červenokřídlí, královští a postupně další.

Takže jste chovatelem už od dětství.

Ano, od počátku.

Propracoval jste se od těch obyčejných ptáků k vzácným papouškům.

Jsem spíš chovatel než veterinář. Ale ono to má něco do sebe, když se vyznáte v chování ptáků, protože snáze rozeznáte, který je zdravý a který ne.

K veterině jste se tedy dostal později?

Ano, to jsem už studoval jiný obor. Moje cesta vzdělání byla dost klikatá. Nejdříve jsem nastoupil na střední všeobecně vzdělávací školu, obor matematika a fyzika. Tam jsem ve třetím ročníku zjistil, že chci jít na veterinu, ale k tomu jsem potřeboval tři roky studia biologie, které jsem neměl. Učitelé mi řekli, že bych musel mít maturitu z biologie, jinak by mě k přijímacím zkouškám na veterinu vůbec nevzali. Tak jsem se pustil do samostudia a za jediný rok jsem zvládl všechny tři ročníky biologie tak, že jsem z ní mohl maturovat. Pamatuji si ještě dnes, jak se mě můj tehdejší trenér dorostenecké ligy ptal, proč já, vynikající student se samými jedničkami, chci mermomocí na „hnojárnu“. Vůbec netušil, co to je veterina.

Chovatelské zařízení Víta Kučerňáka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Absolvoval jste tedy brněnskou veterinární fakultu?

Ano, tehdy tam ještě působil profesor Konrád, který psal knížky a byl jedním z prvních specialistů na aviární medicínu.

V podstatě jeden z jejích zakladatelů u nás.

Ano. Když jsem dokončil tuto školu, jezdíval jsem s ním jako praktik na jeho přednášky. Při praktických ukázkách jsem mu chytal ptáky, ukazoval, jak se provádí odčervení, jak se dává hadička do zobáku a volete a další základní veterinární postupy.

Pamatuji si, že jste jednu dobu byl v redakční radě Přílohy Informačního zpravodaje chovatelů exotického ptactva a pomáhal panu Vašíčkovi s obsahem.

Celé to vzniklo dost náhodně. Milan Vašíček mě na nějaké schůzi chovatelů požádal, jestli bych něco nenapsal. Sepsal jsem tedy jeden článek a on mě na jeho základě poprosil, zda bych nevytvořil celou sérii takových článků o neinfekčních a infekčních chorobách exotických ptáků. Musel jsem si k tomu vyhledat spoustu informací a přepočítávat dávky medikamentů, protože tehdy se všechno udávalo na dávky pro hospodářská zvířata. Lidé, kteří dostávali tento časopis, mě pak doporučovali do ÚV Českého svazu chovatelů do Prahy. Byl jsem tam asi rok nebo dva, ale neměl jsem na to vedle práce a rodiny skoro vůbec čas – měl jsem tři malé děti, stavěl dům… Nakonec mě ze všeho dostal Milan Vašíček. Řekl na svazu v Praze, ať mě omluví, že mu budu dodávat odborné články, a ať mě netrápí jízdami do Prahy.

Jak se mezitím vyvíjelo vaše chovatelství? Říkal jste, že jste začínal andulkami, pak australskými papoušky a nakonec jste skončil u velkých papoušků.

Nejdřív jsem sbíjel voliéry a klece podle toho, co bylo po ruce. Byl jsem mladý, stačil jsem všechno oběhat… Po revoluci jsem si řekl, že to takhle dál nejde, že si musím postavit pořádné voliéry, které by měly vytápěné zázemí s osvětlením. Postavil jsem tedy budovu, na kterou dnes navazuje 26 voliér, a obsadil je různými druhy papoušků. Chtěl jsem jich mít co nejvíc, ne deset párů od jednoho druhu, i když se samozřejmě říká, že jeden pár není žádný pár. Nějakých odchovů jsem dosáhl, jsem spokojený. Původně jsem si myslel, že voliérami obstavím dokola celý svůj pozemek, ale pak jsem to vzdal. Už tak zabere starost o tyto voliéry dost času. Po revoluci jsem tedy přešel od australských papoušků k amazoňanům, kakadu a arům.

Vít Kučerňák (vpravo) ukazuje vydavateli časopisu Nová EXOTA Janu Sojkovi pár arů červenouchých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ale ještě za bývalého režimu jste se proslavil odchovy papoušků amboinských. Ty jsme u vás viděli i nyní, takže je to taková vaše láska?

Papoušci amboinští jsou moje srdeční záležitost. Myslím si, že je u nás mnoho lidí neodchovalo, a už vůbec ne v 80. letech.

Kdy jste začínal s jejich chovem?

Tuším, že to bylo v roce 1978 nebo 1977.

Od té doby je chováte nepřetržitě?

Ano. Veškeré australské papoušky jsem později zrušil, až na tyto amboinské, a pustil jsem se do arů, kakadu, amazoňanů, amazónků a aratingů žlutých. Ti jsou také mou srdeční záležitostí, snažím se je odchovat. Rarit, které mám, je více. Bylo by na delší povídání, co všechno se podařilo a co ne.

Papoušci amboinští tedy zůstávají.

Ano, ti u mě zůstanou.

Daří se vám je odchovávat i v současnosti?

Momentálně mám sestavený pár z tříletého samce a tříleté samice, takže počítám, že příští rok by už mohli něco udělat.

Papoušci amboinští hnízdí až v tomto věku?

Ano, hnízdí později.

Říká se, že je u nich agresivnější samice. Je to pravda?

Nemůžu říct, že by byl agresivní jen samec. Měl jsem dokonce samici, která mi sprovodila ze světa dva nebo tři samce. Ani jsem nevěřil, že jde o samici, a nechal jsem ji pro jistotu endoskopovat. Z krve to stále ukazovalo na samici. Když s ní byl samec venku ve voliéře, normálně ji krmil, ale jakmile k ní vlezl do budky, zabila ho. Jednu dobu jsem choval tři páry papoušků amboinských, teď už mám pouze jeden pár.

Když jste tedy tak obměnil svůj chov a odešel od australských papoušků, co dnes považujete za svou největší srdcovku? Kterým druhem jste si splnil svůj sen?

Určitě ary hyacintovými. Nikdy jsem nevěřil, že se k nim dostanu. Potom třeba granadami (amazoňan rudooký, pozn. red.), to jsou krásní ptáci. Kakadu inka jsou také velice krásní, stejně jako kakadu molučtí. Ono je těch krásných ptáků hodně, ještě jsem zapomněl na aratingy žluté, což je jeden z mých oblíbených druhů.

Samec kakadu moluckého (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Co považujete za svůj největší chovatelský úspěch a s čím jste se naopak nejvíce natrápil?

Nejvíce jsem se natrápil s aratingy žlutými a jinak se dost trápím s ary. Mám pět druhů arů, ale zatím se mi podařilo odchovat pouze ary zelenokřídlé. Prostě mi to u arů nějak nejde. U arakangů se mi nechce vyměnit samce, takže je nechávám, jak jsou, a už to neřeším. Jinak ale počítám, že se snad dožiji odchovu od arů hyacintových.

Jak jsou staří?

Jdou do šestého roku.

Tak to je docela vysoká pravděpodobnost, že by se brzy mohli o něco pokusit.

Už mají nachystanou budku, takže je už cvičím a trénuji.

Zvolil jste kmenovou nebo prkennou budku?

Ležatou prkennou. Stejné mám u všech arů. Jde o metr dlouhou bednovou boudu s předsíňkou.

Používáte u arů a dalších papoušků v budkách kamery?

Chtěl jsem, ale realizace by byla komplikovaná, musel bych navrtávat zdi a už jsem nenašel sílu natahovat tam dráty, takže budky kontroluji fyzicky.

Viděli jsme u vás velkou řadu voliér. Jak velké máte venkovní prolety a jak zálety se zimovištěm?

Zálety jsou dlouhé 3 m a široké 1,7 m. Výlety mají na délku asi 4 m.

V zimě ptákům v záletech přitápíte?

Zálety jsou temperované a je v nich řízené osvětlení, které je načasované se stmíváním. Potom tam mám ještě orientační světélko.

Jak moc ptákům v zimě přitápíte?

Moc ne, od dvou do osmi stupňů. Myslím si, že jim to vůbec nevadí. Pokud by v zimě nocovali venku, je důležité, aby neseděli na pletivu.

Vít Kučerňák u svých voliér (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Mohli by na něj přimrznout?

Ano. Ale pokud sedí na bidle, schovají si nohy pod peří a není žádný problém.

Zavíráte papoušky na noc do záletů?

V zimě ano. Přes léto je nezavírám, ale v zimě je pouštím, jen když vysvitne sluníčko. Jinak bývají celý den zavření, hlavně když je ošklivo.

Máte docela výhodu, že okolo vás nebydlí žádní sousedé, takže ptákům můžete nechat přes léto otevřené výlety nepřetržitě.

Sousedy nemám, to je pravda. Pro ptáky je důležité, aby mohli na čerstvý vzduch, slunce a hlavně na déšť. Ale mám instalované i sprchy, takže když dlouho neprší, pouštím je.

V zimě papouškům prodlužujete den, přisvěcujete jim?

Ano, večer tak do sedmi nebo osmi hodin a ráno jim rozsvítím, když je jdu okolo sedmé krmit. Když je v zimě ošklivo, svítím jim celý den.

Jak často a čím krmíte své papoušky?

Krmím dvakrát denně. Samozřejmě se to liší podle toho, zda mají zrovna mláďata nebo ne. Ráno dostanou zrniny, jablko a další ovoce. Odpoledne to už více směřuji k měkkému krmení. Kde vidím, že jsou vyžrané misky, doplním je. Jinak si míchám krmné směsi sám, jenom pro ary kupuji komerční směs od Avicentry. U jiných papoušků se mi to neosvědčilo, třeba ve směsích pro amazoňany je polovina věcí, které nesežerou. Tak proč zbytečně vyhazovat peníze.

Jak si mícháte vlastní směsi?

Dávám do nich různorodou slunečnici – žíhanou, černou, když mám bílou, tak i tu, potom kardi, oves loupaný i neloupaný, trochu hrachu – pak to smíchám. Od října do března krmím suchým krmivem. Jakmile se v březnu oteplí, nakličuji.

Nebojíte se při nakličování zrnin plísní?

Nebojím, protože jeden den směs namočím, když je chladno, dám do ní teplejší vodu a nechám 12 hodin odstavit. Potom to sliji a hned další den zkrmím. Čili po maximálně dvou třech dnech je vše zkonzumované. Později jsou stejně klíčky větší a krmení je více hořké, takže ho ptáci odmítají.

Dáváte do vody, do níž máčíte směs, nějaký přípravek na okyselení?

Nedávám. Vůbec se toho nebojím. Jakmile vodu sliji, podívám se, a když se mi něco nezdá, směs propláchnu. Jakmile vodu sliji, jenom to celé prohodím a za den kbelík máčeného zkrmím. Vyjde mi to vždycky tak akorát. Jinak během sezóny dávám zeleninu a ovoce, prostě co je zrovna po ruce.

Chovný pár amazoňanů rudookých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Děláte papouškům vaječnou míchanici?

Když mají mláďata, dělám vaječnou míchanic s mrkví, ale bez strouhanky. Přidávám do ní Deli Nature. Jinak jim do vody podávám tak jednou za tři týdny vitamíny. Není potřeba je dávat denně, protože tyto látky se ukládají do jater. Organismus je spotřebovává postupně.

Pojďme k vaší veterinární praxi. U lidských doktorů se říká, že neradi léčí vlastní rodinu. Platí to i u veterinářů? Je výhodou, že jako chovatel jste zároveň veterinář?

Rozhodně to je výhoda. Dokonce některé léky, které používám u dobytka, beru i já sám a z vlastní zkušenosti můžu říct, že mají nejlepší účinky. Totéž platilo u dětí. Když jim něco bylo, tak jsem jim radil, co mají udělat, co si vzít a ono to fakt zabralo.

Jaký největší veterinární problém jste řešil u sebe v chovu?

Operoval jsem aru arakangu, která nemohla snést vajíčko. A pak ještě za hluboké totality jsem operoval samici eklekta, která měla protržený vejcovod a vajíčka jí padala do dutiny tělní. Vypadalo to, jako by jí někdo už dřív pomáhal se zadrženým vejcem a jak na něj tlačil, zřejmě praskl vejcovod. Další vejce, která se potom tvořila a procházela vejcovodem, spadla do tělní dutiny. Jinak jsem často řešil protržená volata a skuliomy. Jinak šlo o běžné úrazy, zkracování zobáků, drápů, jednoduché zlomeniny křídel, které se jen zafixují. Měl jsem jednoho kamaráda, výborného chirurga Láďu Fialu, který mi pomohl se zlomeninou nožky u alexandra rudohlavého. Tehdy jsem poprvé viděl, jak se do stehenní kosti zavedl drát a propojil nohu zpátky. Potom se drát vyndal a úplně krásně to srostlo. Láďa byl na takové věci abnormálně šikovný. Já sám si na kostní chirurgii už netroufnu, není to nic jednoduchého.

Je to „vyšší dívčí“ veteriny?

Ani ne, ale člověk by se na to musel specializovat a párkrát to vidět. Všechno je o tom, aby člověk získal zkušenosti z praxe. Jinak by mohlo několik chovatelů hořce zaplakat.

Je na Vysočině, kde působíte, dostatečný zájem o aviární medicínu nebo se musíte věnovat všem zvířatům? Jak velkou část vaší praxe tvoří ptáci?

Vzhledem k tomu, že mě chovatelé z okolí znají a kolikrát byste ani nevěřili, z jaké dálky mi lidí volají, je toho dost, ale stále to je pro mě okrajová záležitost. Víceméně se věnuji hlavně práci v terénu a k tomu si vedu ordinaci pro malá zvířata. Když mi někdo zavolá, vyhovím mu a udělám, co potřebuje. Odebíráme krve na DNA a na různé nemoci.

Kam posíláte vzorky na analýzu?

Od začátku jsem využíval laboratoř paní doktorky Hovorkové z Brna. Přestože tam už ze zdravotních důvodů nepůsobí, zůstal jsem této laboratoři věrný. Pokud někdo chce, aby to bylo levnější, odeberu mu vzorky a on si je pak může poslat do Olomouce nebo do Plzně. Já je posílám stále do Brna.

V obslužné chodbě u voliér pro amazoňany (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Viděli jsme ve vaší ordinaci spoustu vycpaných papoušků. To jsou vaše veterinární „trofeje“? (smích)

Kdyby to byly moje oběti, nevystavoval bych je tam. Chovatelé mi ale nosí i uhynulé ptáky na pitvu, a když se mi líbí a nejsou zdevastovaní, nechám si je u známého vycpat. Někteří chovatelé si je chtějí nechat vycpat pro sebe. Takový vycpaný papoušek má dost výhod: nežere, nedělá nepořádek…

A „nechcípne“… Takže děláte i pitvy?

Ano, byť nerad.

Jsou chovatelé ochotni zaplatit pitvu, aby zjistili, proč jim papoušek uhynul? Spousta lidí je totiž hází do popelnice a nechce to řešit.

Poměrně dost lidí si nechá zjistit, v čem byl problém. Pokud to má být použito v nějakém sporu, volám do Jihlavy panu doktoru Kostkovi, což je výborný patolog, aby jim to potvrdil státním razítkem. Pokud bych to potvrzení napsal já, mohli by mě nařknout, že jsem si něco vymyslel, nebo že jsem s někým domluvený. Pokud uhynou ptáci, kteří byli čerstvě koupení, a stane se to třeba týden po koupi, může takové potvrzení vést k vrácení peněz – samozřejmě ne v případě, že se pták zabije o pletivo, ale pokud se u něj prokáže nějaká chronická nebo skrytá vada. Dost lidí na mě dá, takže někteří prodejci, od nichž padli ptáci, potom bez diskuse vrátili peníze. Samozřejmě jsou lidé, s nimiž se domluvit nedá, a u těch ať se to řeší přes to státní razítko.

S čím nejzajímavějším z veterinárního hlediska jste se setkal při pitvách papoušků? Narazil jste na něco kuriózního?

Poměrně často mi chovatelé nosí ptáky, kterým navenek nic nebylo, ale když je pitvám a oddělám kůži, vidím, že se o něco zabil, třeba když se lekl při bouřce nebo když někdo poblíž hodil světlici, případně se v blízkosti voliér objeví někdo neznámý a ptáci se ho leknou. Poměrně často se setkávám s dilatací žláznatého žaludku a špatnými játry. Je to dané nesprávnou výživou, třeba u australských papoušků přebytkem tučného krmiva – slunečnice, semence… Časté jsou záněty střev, začervení. Vyskytují se i nádory, ty jsou časté u kakadu.

Tukové?

Ano, tukové, které se dají naštěstí lehce odstranit. Naříznu je a vyloupnu čínskou medicínou. Jinak řeším často zlomeniny, úrazy křídel, napadení partnerem… Někdy také oční záněty, to občas bývá zanícené podloží až po zobák.

S jakými infekcemi se setkáváte nejčastěji?

Nejčastější jsou bakteriální infekce, pominu-li virové, které se mohou u ptáka vyskytovat dlouhodobě a jakmile nastane nějaká zátěžová situace pro organismus, propuknou. U bakterií, pokud je pták trochu ve stresu nebo z něčeho vyčerpaný a propukne infekce, je potom důležité trefit se do správných antibiotik. Nejčastěji se používají enrofloxaciliny a amoxiciliny. Když se trefíte do správného léku, má z toho člověk radost, protože druhý den přijde a pták už nemá průjem.

Jak často se setkáváte třeba s PBFD? Říká se, že jde o velký problém.

Je to časté.

U kterých ptáků je cirkovirus nejčastější?

Často si lidé PBFD pletou se stresovými ptáky, kteří se oškubou. Nemoc se musí prokázat. A to něco stojí. Vzorek se musí poslat do laboratoře, což moc lidí nechce.

Vzácný amazónek modrohlavý poddruhu reichenowi (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Kromě veteriny a vlastního chovu se věnujete i klubové činnosti. V blízkých Hrotovicích organizujete vyhlášenou výstavu exotického ptactva. Kdy jste s ní začali?

V roce 1989. V první fázi jsme ji pořádali jednou za dva roky. Zhruba před deseti lety jsme si ale řekli, proč bychom ji nemohli pořádat každoročně, a od té doby to tak je. Ze začátku nešlo o zvlášť velkou akci, měli jsme malé voliéry a nemohli jsme si dovolit vystavit mnoho druhů papoušků. Potom jsme díky panu Vítámvásovi získali nové voliéry, takže jsme v přízemí našeho chovatelského domu umístili 56 voliér a 12 klecí. Vejde se tam 70 druhů a nahoru do prvního patra dalších 30 až 35. Teď už je to pěkné.

Kolik druhů ptáků průměrně vystavujete?

Zhruba od 105 do 110 druhů.

Tak to je výborné.

Kdybychom měli větší prostory, dokázali bychom vystavit ještě dalších 30 až 35 druhů, které vlastní členové našeho spolku. Ale chovatelský dům nelze nafouknout.

Kolik členů má váš chovatelský spolek?

Aktuálně je nás 24.

Jde tedy o velký spolek se širokým záběrem.

Ano, hlavně na Znojemsku, Třebíčsku a v okolí Moravského Krumlova. Každou první neděli v měsíci se scházíme v Hrotovicích. Není to ale ptačí burza, spíš se jen bavíme, kdo co zrovna má a co nabízí nebo shání.

Chovatelský areál v Hrotovicích je přímo váš?

Ano, koupili jsme ho od obce.

Výstava přitahuje poměrně dost lidí. Kolik míváte návštěvníků?

Většinou přes tisíc lidí, tak do dvanácti set. Termín máme shodný s hrotovickou poutí, kde je daleko víc atrakcí. Ale nemyslím si, že bychom bez pouti měli nějak dramatičtěji méně návštěvníků. Poměrně hodně lidí nám výstavu chválí a každoročně se na ni vrací.

Jak se daří přesvědčovat chovatele, aby vám zapůjčili vzácné druhy? Na hrotovické výstavě se objevují papoušci, kteří nejsou vidět ani na velkých výstavách.

My je ani nepřesvědčujeme, prostě jenom vezmu katalog a zeptám se: „Rozela slámožlutá, chová ji ten a ten – dáš ji na výstavu?“ Dotyčný řekne, že ano a já si druh odškrtnu. Není to direktivní, ale…

Spíš takové „polodirektivní“.

Ani to ne. Já se pokaždé ptám, jestli má ještě někdo něco, co by se dalo vystavit. Chovatelé se sami hlásí s tím, co nového si pořídili. Je to aktivní z jejich strany, ne že bych je nutil.

A vy si ptáky na výstavě ohlídáte jako veterinární dozor?

Ano. Nepřijmu na výstavu ptáky, kteří by tam neměli být.

Vít Kučerňák si dokáže vlastní papoušky i operovat (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Kolik lidí se o vaši výstavu stará?

Prakticky celý klub. Týden před akcí připravíme voliéry, dovezeme větve a vytvoříme aranžmá. Z větví naděláme štěpky, které krásně voní, a dáme je jako podestýlku do voliér. Habrové větve umístíme nahoru na voliéry. V pátek před výstavou nachystáme krmení a vodu, v sobotu v osm hodin ráno probíhá příjem ptáků a v devět začíná výstava. Je do pěti hodin odpoledne, pak znovu všechno nakrmíme, trochu vyčistíme klece a voliéry a v neděli od osmi do pěti probíhá další den výstavy. Musím zmínit Jiřího Šustra, který nám jako zlatý hřeb programu každoročně dováží vzácné lorie. Letos vystavoval deset druhů. Jinak se snažíme všem ptákům poskytnout takový prostor, jaký potřebují. Drobné exoty umísťujeme do menších klecí, papoušky do větších. Pořádáme i bohatou tombolu a prodej ptáků.

Termín výstavy je vždy stejný?

Ano, je to druhá srpnová sobota a neděle, vždy o hrotovické pouti.

Je to neobvyklá doba, kdy ještě mnoho ptáků hnízdí, ale vám to evidentně funguje.

Ano, navíc v srpnu je počasí stálejší, než kdyby to bylo v říjnu nebo v listopadu, což by sice bylo pro ptáky ideální, ale pro lidi už méně. Někdy míváme problém s horkem. Jeden rok bylo takové vedro, že jsme museli do výstavních místností instalovat klimatizaci. Ale museli jsme zase zařídit, aby na ptáky netáhlo. Všechno se ale podařilo zdárně vyřešit. Máme tam šikovné chlapy.

A máte mezi sebou i mladé chovatele?

Bohužel jenom jednoho patnáctiletého a potom pět nebo šest mezi pětadvaceti a třiceti lety.

Tak to už je jistá mladá linie.

Ano. Starší radí a ti mladší dělají.

Když se vrátíme k vašemu vlastnímu chovu. Máte ještě nějaký chovatelský sen, co byste si chtěl pořídit nebo co byste rád odchoval?

Mým snem by bylo mít něco, co má pan Drozdek, ale do toho už nepůjdu, protože jsem o rok starší. Líbí se mi zoborožci a tukani, jsou to krásní ptáci.

Jaký druh papoušků, které už máte, byste nejraději odchoval?

Určitě ary hyacintové.

Připravujete si nějakého svého chovatelského nástupce? Máte v rodině někoho, kdo inklinuje k chovu papoušků?

Nevím, zda je přesvědčím. Syn ví přesně, co je co, a když jedu pryč, nakrmí ptáky. Není s tím sebemenší problém, ale nevím, zda by se o ně chtěl starat. Ještě mám takový sen pořídit si kakadu palmové. Ale to by chtělo jinou voliéru a krmení.

Místa na novou voliéru máte dost.

To je pravda.

Největší chlouba v chovu Víta Kučerňáka – ara hyacintový (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Postavil byste jim samostatnou voliéru.

Bavíme se na pergole, místo níž měla původně stát kostka s velkým výletem a v něm měli být umístěni odchovaní ptáci na vylétání. Potom jsem si ale řekl, že ji postavím do rohu pozemku a sem dám pergolu. Proletová voliéra pro mláďata mi ale chybí. Loni jsem odchoval ary zelenokřídlé, ale neměl jsem je kam dát vylítat. Když je necháte ve voliéře s rodiči, nemusí to dobře dopadnout.

Olámou si ocasy.

Ano. I dlouhá pera nad ocasy. Spousta lidí pak řekne, že je divné, že mláďata mají v roce olámané peří. Starší pták si na to dá pozor, ale mladý… Loni jsem měl odchované dva krásné samce. Držel jsem si je do jara a oni si přes zimu tak vylámali ocasy, až mi to bylo líto. Bral si je ode mě Jozef Juleny, ale ten mi řekl, že jsou nádherní a olámané ocasy že mu nevadí, že jim to vypadá a doroste. Proletovku bych ale potřeboval.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




Předchozí článek

Státní veterinární správa vyzývá k prevenci před ptačí chřipkou. Migrující ptáci představují riziko

Dálší článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 17. až 19. listopadu 2017

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější