Kakaduové žlutočečelatí v Austrálii bojují o hnízdní dutiny s lorii mnohobarvými

UVNITŘ VIDEO – Patří mezi nejpočetnější australské papoušky a obývají takřka každé větší město. Kakaduové žlutočečelatí a loriové mnohobarví si takřka v ničem nekonkurují, protože jedni se živí semeny a druzí nektarem květů a ovocnou šťávou. Jenže jakmile dojde na období rozmnožování, vzájemná idyla je ta tam, upozorňuje australská mutace deníku The Guardian. Příčinou je nedostatek vhodných hnízdních dutin, o které oba druhy papoušků svádí nelítostné boje. Výjimkou nejsou ani velmi hlasitá hašteření mezi velkými kakaduy a malými, ale hbitými lorii. Oblíbených prostorných dutin ve starých stromech totiž neustále ubývá. „Trh s byty v Austrálii je notoricky nekonkurenceschopný a to samé se týká i situace s hnízdními dutinami pro papoušky,“ konstatuje list.

Velké staré stromy, v nichž se nachází vhodné a prostorné hnízdní dutiny pro kakaduy, mohou růst až 150 let, než je budou moci papoušci použít. Jenže takových stromů je stále méně, protože postupně odumírají a ve městech je lidé kácí, aby je nahradili mladými stromky. A těm bude trvat dalších 150 let, než budou mít dutiny vhodné pro hnízdění papoušků. Není tedy divu, že o stávající hnízdní dutiny je mezi kakaduy i lorii obrovská poptávka a ptáci se kvůli nim dokáží napadat až do krve. Někdy takové hádky mohou trvat až hodinu. A i když nějaký pár zvítězí a dutinu obsadí, musí si ji po celou dobu hnízdění pečlivě bránit před jinými papoušky, kteří by byli schopni zničit jejich snůšku a dutinu sami obsadit.

Dutinových stromů rapidně ubývá

Ve vzájemných soubojích mezi kakaduy a lorii často vítězí mnohem větší kakaduové, ovšem může to být Pyrrhovo vítězství. Někdy se totiž ukáže, že vybojovaná hnízdní dutina není pro kakaduy vhodná, protože není dost prostorná, a tak ji za pár dní už bez boje obsadí loriové mnohobarví. Vznik hnízdních dutin je zdlouhavá a přirozený proces. Obvykle se objevují v místech, kde se z kmene odlomí větev a střed pahýlu postupně vyhnije, takže vznikne nejprve malý otvor, který se postupně zvětšuje. Pomoci s tím mohou i sami papoušci, kteří do takových míst klovou a dutinu postupně rozšiřují. Je to však práce na několik měsíců až let. Mezitím ji mohou obsadit menší druhy ptáků nebo strom uschne a spadne, případně ho někdo pokácí.

Mezi kakaduy a lorii jsou pro hnízdění oblíbené především eukalypty, které se především v jižní Austrálii dříve hojně vysazovaly jako větrolamy a lidé je často ořezávali, aby měly košatější koruny a vrhaly větší stín. Špatný způsob ořezávání často vedl ke vzniku budoucích hnízdních dutin, což na jednu stranu pomáhalo papouškům, ale škodilo daným stromům. Ve městech papoušci rádi hnízdí i v dutinách jilmů, platanů a dalších stromů, jichž ale obecně ubývá kvůli intenzivní zástavbě. Už není tak běžné na městském stromu najít dutinu, a už vůbec ne takových rozměrů, aby vyhovovala kakaduům žlutočečelatým. O vhodné místo pro skrýš navíc nebojují jenom ptáci, ale i drobní savci, plazi, hmyz a pavoukovci.

„Pokud najdete strom s dutinou, pohlídejte ho. Některé takové stromy mohou být nebezpečné, ale většina není. Je potřeba, aby byly zachovány staré duté stromy. A stejně tak je třeba, aby dřeviny, které mohou posloužit jako místo pro hnízdění ptáků, měly šanci dorůst velikosti a stáří, aby se v nich vytvořily dutiny,“ konstatuje The Guardian.

Studie: loriům se v australských městech daří lépe než v divoké přírodě

Úvodní foto: Wikimedia Commons / John Robert McPherson