Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Populace jednoho z nejvzácnějších druhů původních papoušků v Číně, alexandra duhového, uspokojivě roste. Ještě před deseti lety se ornitologové v nejlidnatější zemi na světě domnívali, že alexandr duhový v Číně vyhynul. Teprve v roce 2015, takřka po sto letech jeho absence (či spíše absence jakéhokoli věrohodného pozorování), narazili ornitologové na sedm ptáků v okrese Yingjiang v provincii Yunnan na jihozápadě země. Loni v létě se do stejné lokality vypravila skupina fotografů a zachytila 22 alexandrů duhových najednou. A minulý týden čínský Úřad pro divokou zvěř zveřejnil video, na kterém je více než stovka těchto papoušků. To je spolehlivě nejvíc alexandrů duhových pohromadě v Číně za více než jedno století.
Video vzniklo v Ruili City, Dehong Dai v autonomní prefektuře Jingpo v jihozápadní čínské provincii Yunnan. V minulosti se tito papoušci vyskytovali také v jihočínské provincii Guangdong a autonomní oblasti Guangxi Zhuang. Za posledních 20 let je zaznamenali ornitologové pouze v Dehong Dai a autonomní prefektuře Jingpo, a to většinou v malých skupinkách o méně než deseti jedincích. „Nedávný rekordní počet dokazuje, že populace alexandrů duhových v Číně se zotavuje,“ komentoval video pořízené 21. ledna Liu Yang, ornitolog a profesor na Sun Yat-sen University School of Life Science v Guangdongu. Kromě alexandrů duhových ornitologové v Ruili City zaznamenali i další druhy papoušků.
Vědci na lokalitě pozorovali pět druhů papoušků
Ornitologové vesměs narazili na alexandry, a to konkrétně na alexandry velké, alexandry Finschovy, alexandry růžové a alexandry malé. Podle serveru CGTN jde o nový rekord v počtu druhů papoušků sledovaných na jedné lokalitě v Číně. Podle Liu Yanga se v zemi přirozeně vyskytuje devět druhů papoušků a sledování více než poloviny z nich na tam malém území je skutečnou vzácností. Ruili City se nachází v blízkosti hranice Číny s Myanmarem, odkud ptáci mohou do Číny zalétat. Alexandr duhový obývá poměrně rozsáhlé území od Nepálu přes Brunej a Bangladéš, Thajsko, Vietnam a Kambodžu až k pevninské části Malajsie. Na dvou místech zasahuje hranicí svého rozšíření i do Číny.
Před časem byl alexandr duhový taxonomicky oddělen od ostatních alexandrů do samostatného rodu Himalayapsitta, v němž jsou zastoupeni ještě alexandr rudohlavý, alexandr Finschův a alexandr černohlavý. Jak rodový název připomíná, všichni se vyskytují v okolí pohoří Himaláj. Od alexandra rudohlavého, kterého některé země označují jako „švestkohlavého“ se liší světlejší červenou hlavou u samců. Proto se mu také říká „růžovohlavý“. Zbarven je takřka totožně jako alexandr rudohlavý, samec je celkově zelený, jen hlava je růžově červená a na temeni přechází až do fialově modré. Od zeleně zbarveného trupu ji odděluje tenký černý límec. Samice mají hlavu modrošedou bez límce. Horní čelist zobáku mají oba světle oranžovou, dolní černou. Dorůstá délky 30 cm a hmotnosti do 120 g.
Úvodní foto: People’s Daily / Zhao Yang
