Život ve skupině mníšků šedých připomíná neustále se měnící šachovou partii. Tito společenští papoušci věnují velkou část svého času drobným potyčkám, kterými si upevňují nebo vylepšují své postavení v sociální hierarchii. Nový výzkum biologů z americké University of Cincinnati ukazuje, že jakékoliv narušení struktury hejna – ať už jde o dočasnou nepřítomnost člena nebo jeho opětovný návrat – vyvolá v papouščí společnosti vlnu prosazování dominantního postavení. K překvapení samotných vědců vyvolává návrat bývalého vysoce postaveného ptáka v hejnu reakci, kdy zbývající členové novému navrátilci společně čelí. Stejnému fenoménu se vědecký tým věnoval již před třemi lety.
Nynější studie publikovaná v odborném časopise PLOS Computational Biology pod vedením postdoktorandky Annemarie van der Marel a docentky Elizabeth Hobsonové přinesla nečekaná zjištění o kognitivních schopnostech a sociálním chování mníšků šedých. Vědci původně předpokládali, že dočasné odebrání papouška ze skupiny způsobí v hierarchii větší zmatek než jeho návrat, protože navrátilci by si mohli vybojovat své původní místo cíleným kontaktem s konkrétním soupeřem. Výzkum však ukázal, že jak absence, tak navrácení ptáka vedou ke srovnatelnému množství změn v dominančním žebříčku. Jednoduše řečeno, během jeho nepřítomnosti se hierarchie v hejnu změnila a nikdo nechce přijít o své nové postavení.
Návrat dominantního ptáka spustí boj o nově získané pozice
Rozdíl mezi odchodem a návratem člena hejna spočívá především v tom, vůči komu papoušci své dominantní chování směřují. Když byl ze skupiny odebrán vysoce postavený jedinec, zbývající ptáci v jeho nepřítomnosti přehodnotili svoje postavení a začali projevovat dominanci vůči jedincům s nižšími pozicemi ve skupině, než měli oni sami. Jakmile se však původní dominantní pták po pauze vrátil, celá skupina vůči němu projevovala zvýšený tlak. Vysoce postavení ptáci čelili po svém návratu daleko větší reakci hejna než ptáci s původně nižším hodnostním zařazením.
Podle autorky studie Annemarie van der Marel, která v současnosti působí v Institutu pro ekologii a biodiverzitu v Chile, spočívá důvod tohoto chování ve snaze zbývajících ptáků udržet si své nové pozice. Během nepřítomnosti dominantního jedince totiž ostatní členové hejna postoupili v žebříčku výše. Při jeho návratu se pak všichni snaží zabránit ztrátě svého čerstvě nabytého sociálního statutu. Vedlejší účinky těchto mocenských bojů však pro papoušky obvykle nebývají nebezpečné, protože prosazování dominance u mníšků šedých spočívá převážně v neškodném hašteření a jen velmi vzácně přeroste v potyčky, které vedou ke zraněním.
Papoušci pozorují konflikty ostatních a plánují své kroky
Mníšci šedí, kteří pocházejí z Jižní Ameriky a staví si unikátní rozsáhlá hnízda z větviček ve velkých koloniích, prokazují podle vědců pozoruhodné kognitivní schopnosti. Výzkumníci z laboratoře Elizabeth Hobsonové zjistili, že tito ptáci mají detailní přehled nejen o svém vlastním postavení, ale také o statusu všech ostatních členů hejna. Papoušci pečlivě pozorují vzájemné šarvátky a jemné projevy dominance mezi jinými jedinci, díky čemuž dokáží v reálném čase sledovat změny v sociálním žebříčku. Při svých interakcích pak postupují strategicky a cíleně si vybírají soupeře, jejichž poražení jim nejvíce pomůže v postupu nahoru.
Spoluautorka studie Claire O’Connell z Thomas More University zdůrazňuje výrazné rozdíly v reakcích na odebrání a opětovné začlenění ptáka. Předchozí práce týmu Hobsonové navíc ukázaly, že samci a samice mníšků šedých vyvolávají dominantní konflikty nebo se stávají jejich terčem se zcela stejnou pravděpodobností. Zároveň se ukázalo, že papoušek může ztratit své původní postavení v hejnu už po pouhých osmi dnech nepřítomnosti. To svědčí o tom, že paměť, pozornost a schopnost dedukce hrají v sociálním životě papoušků kognitivně velmi náročnou roli.
Mníšci šedí ve Španělsku nalezli způsob, jak se rozšířit na venkov: využívají hnízda čápů bílých
Výzkum pomáhá pochopit evoluci sociálního chování
Výzkum mníšků šedých probíhal po dobu více než dvou let, přičemž všichni ptáci byli pro přesnou identifikaci označeni barevnými značkami. Biologové si tak mohli podrobně všimnout i individuálních osobnostních rysů jednotlivých papoušků. Výzkum finančně podpořily Národní vědeckou nadací (NSF) a University of Cincinnati a o jeho výsledcích informovaly také vědecké portály Earth.com a Phys.org. Studie je zajímavá i z toho důvodu, že mníšek šedý patří mezi invazní druhy a mimo svůj přirozený areál výskytu se rozšířil prakticky po celém světě včetně západní a jižní Evropy.
Pochopení toho, jak mníšci šedí vyhodnocují sociální vztahy a na základě jakých informací si vybírají své protivníky, poskytuje vědcům cenné podklady pro srovnání s jinými živočišnými druhy. Podle Elizabeth Hobsonové pomáhají tyto experimenty odhalit, jakým způsobem kognitivní schopnosti tvarují sociální svět zvířat a jak se sociální chování spolu s inteligencí vyvíjely v širším evolučním kontextu.
Invazní mníšci po celém světě pocházejí z jednoho místa v Uruguayi, tvrdí studie
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Giles Laurent