Na návštěvě zimoviště papoušků v ostravské zoologické zahradě

„Zase nám vyhodili kotel,“ postěžovala si ošetřovatelka, již potkáváme před expozicí velkých papoušků ostravské zoologické zahrady. Právě míříme s fotografem Tomášem Kubelkou a zooložkou Yvetou Svobodovou na návštěvu zimoviště exotických ptáků s převážně jihoamerickými papoušky, kde by měla být udržovaná stálá teplota okolo dvaceti stupňů Celsia. Jenže dnes ráno, po mrazivé noci, tu naměřili stupně čtyři. A to je problém, zvlášť když se to stalo v krátké době podruhé za sebou.

„Arům ořechy jen v neděli!“

Firma, která tu provádí opravy elektroinstalace, málem zadělala chovatelům na velké potíže. Vždyť zimoviště, do kterého právě vstupujeme, obývají nejvzácnější papouščí druhy ostravské ZOO: aratingové žlutí, kteří se právě připravují na hnízdění a pár arů hyacintových, největších papoušků světa, co si vůbec první snůšku odbyli letos na jaře a byť byla neoplozená, zahrada si slibuje, že by je snad už v příštím roce mohla rozmnožit. Vcházíme do malé předsíňky, za kterou je slyšet křik velkých papoušků. Tady přede dveřmi k vnitřním voliérám nás ale vítají jen dva malí loriové mnohobarví horští v poněkud maličké kleci.

„Máme je tu v karanténě, chytili salmonelu a na veterině nebyly tak dobré podmínky,“ vysvětluje nám Yveta Svobodová.  Teď ironicky poznamenává, že kvůli výpadkům kotle by loriům bylo přeci jenom lépe a tepleji na veterině. „Jejich stav se ale už viditelně zlepšil, chvílemi jsme o ně měli opravdu strach,“ uzavírá krátký příběh o tom, jak zahrada málem přišla o letošní odchov mláďat, jež by se snad v příštím roce měla objevit v novém průchozím pavilonu Papua společně s lorii tříbarvými a dalšími exotickými ptáky.

Chovný pár arů zelenokřídlých v zázemí ostravské zoologické zahrady (Foto pro Ararauna.cz: Tomáš Kubelka)

Vstupujeme do samotného zimoviště a na první pohled mě zaujme přípravna krmiva se zvýrazněným ručně psaným pokynem: „Všem arům ořechy jen v neděli!“ Yveta Svobodová hned přispěchá s vysvětlením, že ořechy jsou v jejich chovu používané jako stimul pro hnízdění, takže je velcí arové, v tomto konkrétním zimovišti jeden pár arů zelenokřídlých a jeden pár arů hyacintových, mimo sezónu skutečně dostávají jen jednou týdně. Dnes je sice středa, ale chovatelé kvůli nám udělají výjimku a použijí rozpůlené vlašské ořechy jako návnadu, aby se arové nebáli fotografa.

Když se lori zamiluje do ledňáka

Hned u vchodu nás vítají zmínění arové zelenokřídlí. Podle Yvety Svobodové jde o čerstvě složený pár, který se k sobě má tak dobře, že se ptáci navzájem mírně oškubali. Nevypadá to ale nijak tragicky. Jednoho z ptáků získali ostravští teprve nedávno ze ZOO Ústí nad Labem, nyní už má pár v zimovišti přistavenou velkou boudu. O kousek dál vidíme voliéru, ve které byli původně loriové mnohobarví. Hned se nám dostává poněkud kuriózní historky o tom, jak se samec z páru zamiloval do ledňáka obrovského ve vedlejší voliéře a místo samici svého druhu se věnoval jen jemu. „Ráno se už těšil, až ho vypustíme do proletové voliéry, kde se s ním uvidí a večer jako by se s ním loučil,“ popisuje Svobodová.

Ošetřovatelé se proto rozhodli lorie přemístit do společné voliéry s ochočeným kakaduem žlutočečelatým, jenže sameček loriho se zamiloval i do něj. Teď jsou prý loriové na samotce, aby se mohli věnovat opravdu jen sobě. „Z toho je vidět, že menšinová orientace se opravdu netýká jen lidí,“ směje se Yveta Svobodová a předává nás své kolegyni, aby mohla odběhnout ke konzultaci ohledně hnízdění čápů marabu. Míjíme voliéru s amazónky bělobřichými, údajně dost vysazenými na ženy a zastavujeme se u ubikace aratingů žlutých. Tyhle poměrně malé, ale vzácné papoušky se ostravské ZOO daří odchovávat, ale pouze uměle.

Autor článku s ochočeným kakaduem žlutočečelatým, do kterého se v ostravské ZOO „zamiloval“ samec loriho mnohobarvého (Foto pro Ararauna.cz: Tomáš Kubelka)

Jak na aratingy žluté?

Místní pár aratingů žlutých dokáže vysedět vejce, ale nestará se o mláďata. Yveta Svobodová tak musela ručně odchovat již tři mladé „guarouby“, jak se tento papoušek latinsky nazývá. Dvě mláďata putovala na Slovensko do ZOO Bojnice, jedno k soukromému chovateli. Čtvrté mládě, které se vylíhlo letos, ve stáří tří měsíců nečekaně uhynulo na šok. Aratingové nás po očku sledují a samec hlasitě protestuje proti naší přítomnosti. Roztahuje přitom křídla a čepýří se. „Už se připravují na hnízdění,“ vysvětluje nám ošetřovatelka. Stoupá u nich agresivita, zejména vůči nenadálým vetřelcům.

Později nám Yveta Svobodová líčí plán, jak by chtěla aratingy žluté přeci jenom naučit odchovat mladé až k samostatnosti. Čerstvě vylíhlá holata odebere do inkubátoru, „rozkrmí“ a v určitém věku vrátí zpátky do hnízdí boudy, kde budou pod neustálým dohledem kamery. „Pokud bude mláďat víc, budeme je v boudě střídat po dni nebo po dvou,“ říká zooložka. Podaří-li se zdárně odchovat další mladé, jedno si chce ZOO nechat a sehnat k němu nepříbuzného ptáka, aby vytvořila druhý chovný pár.

Aratingové žlutí se už připravují na hnízdění. ZOO Ostrava dosud úspěšně odchovala tři mláďata, všechna ale uměle. Nyní chce chovný pár naučit krmit mladé, aby docílila odchovu i pod rodiči. (Foto pro Ararauna.cz: Tomáš Kubelka)

Poloviční úspěch s ary hyacintovými

Hned naproti aratingům žlutým doráží na pletivo kakadu žlutočečelatý. Ve voliéře je úplně sám a od začátku naší návštěvy na sebe upozorňuje úpěnlivým pískotem. Je to ochočený papoušek, který se víc než o jiné ptáky zajímá hlavně o lidskou pozornost. Ošetřovatelka jde chvíli za ním a uklidňuje ho, kakadu ale evidentně nechce, abychom od něj odcházeli a věnovali se i dalším ptačím obyvatelům zimoviště. Dokonce chytne přes pletivo nic netušícího fotografa za šňůru od foťáku, takže ho musíme, přichyceného zády k pletivu, zachraňovat.

Okolo ubikace ledňáků obrovských s odrostlými mláďaty procházíme k voliéře aratingů slunečních, ale víc nás zajímá protilehlé zázemí arů hyacintových. Tyto papoušky u nás momentálně chová pět zoologických zahrad a další je zřejmě ještě získají z ptáků, kteří byli zabaveni Českou inspekcí životního prostředí soukromým chovatelům kvůli špatnému značení a chybným dokumentům k registraci CITES. Jenom ostravská ZOO je ale blízko tomu, aby ary hyacintové rozmnožila, jako se to v roce 1990 poprvé v tehdejším Československu podařilo královédvorské ZOO.

Samička ary hyacintového „Blue“ byla odchována uměle a lidí se příliš nebojí. Obavy ošetřovatelů, že by jí to mělo bránit ve zdárném hnízdění, se ale naštěstí nenaplnily. (Foto pro Ararauna.cz: Tomáš Kubelka)

Už letos arové poprvé hnízdili, měli však čistou snůšku. ZOO se obávala potíží, protože samice byla odchovaná uměle a je ochočená, takže panovaly obavy, zda by kvůli příliš velké vazbě na lidi nezanedbávala rodičovské povinnosti. To se však nepotvrdilo. Blue, jak samičku v ostravské ZOO nazývají, začala být na začátku hnízdění vůči lidem agresivní a věnovala se hlavně svému partnerovi. Při naší návštěvě ale neskrývá zvědavost a pomalu se k nám blíží po pletivu. Nechá se podrbat na zobáku, ale opatrně nás přitom sleduje. Pamlsek v podobě ořechu si sice vezme, k ošetřovatelce a později i Yvetě Svobodové ale na ruku nejde – bojí se přítomnosti cizích lidí. Samec nás pozoruje z delší vzdálenosti, ten nikdy ochočený nebyl.

Chovný pár arů hyacintových v zázemí ostravské ZOO. V pozadí je vidět hnízdní bouda. (Foto pro Ararauna.cz: Tomáš Kubelka)

Zobáková protéza pro amazoňana vínorudého

Nesmíme však zapomenout ještě na jedny obyvatele tohoto zimoviště, amazoňany vínorudé. Ostravská ZOO je opět chová (a odchovává) jako jediná u nás a letos řešila zapeklitý problém se zmrzačenými mláďaty, kterým rodiče uklovali části zobáků. Veterinář jim musel implantovat „zobákové protézy“ z hmoty, která se běžně používá v lidské medicíně pro tvorbu zubních náhrad. Zvlášť u jednoho mláděte to bylo dost složité, protože přišlo o kompletní horní čelist. S protézou se však naučilo přijímat i potravu, kterou je třeba louskat, což jsme osobně při návštěvě viděli. Umělou část zobáku budou ošetřovatelé postupně obrušovat tak, jak mláděti bude dorůstat skutečný zobák. Otázkou zůstává, zda se obnovená horní čelist vytvaruje správně.

Ostatní mláďata amazoňanů vínorudých tak velká poškození zobáku nemají, deformace jsou ale patrné u všech. Podle Yvety Svobodové zaznamenala ZOO takové chování dospělého páru k mladým při posledních dvou hnízděních a zatím si je nedokáže vysvětlit. Je to ale zajímavá zkušenost, o kterou se ZOO jistě podělí na některém ze zasedání komise pro chov papoušků při Unii českých a slovenských zoologických zahrad, již Yveta Svobodová vede. Odborné fórum se schází jednou ročně vždy v jedné z členských zoologických zahrad a jednotliví zoologové si na něm vyměňují zkušenosti a řeší aktuální problémy spojené právě s jejich chovy.

Mládě amazoňana vínorudého s protézou místo horní čelisti zobáku, kterou mu uklovli rodiče (Foto pro Ararauna.cz: Tomáš Kubelka)

Návštěvu jednoho ze zimovišť papoušků končíme opět u „karanténovaných“ loriů, naproti nimž vykukuje z voliéry holub korunáč. Další zázemí s ary arakangami, vojenskými, ale třeba i amazoňany jamajskými, si dnes už bohužel prohlédnout nestihneme. Alespoň ale máme důvod se do Ostravy brzy vrátit. Vždyť s devatenácti druhy papoušků patří do první trojky zahrad s nejrozmanitějším chovem hned po Praze a specializované Papouščí ZOO v jihomoravských Bošovicích.

Ararauna.cz brzy přinese rozhovor s Yvetou Svobodovou z ostravské zoologické zahrady

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..