Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Nejen Evropa a velká města ve Spojených státech řeší stále narůstající populaci invazních mníšků šedých. Papoušci původem z Jižní Ameriky, kteří si jako jediní staví hnízda z větviček a nevyužívají stromové dutiny, se stále více rozmáhají také v Mexiku. Podle studie, jejíž závěry začátkem října zveřejnil web Scientificamerican.com, sílící invaze mníšků v Mexiku přímo souvisí s rozhodnutím Evropské unie, která z obav před ptačí chřipkou zakázala od roku 2007 dovážet jakékoli ptáky z třetích zemí, kteří byli odchyceni z volné přírody. Do té doby mnoho odchytových mníšků putovalo do Evropy, poté se však vývozci soustředili na Mexiko.
Náhradní odbytiště místo Evropy
Evropský zákaz představoval ztrátu celosvětově největšího odbytiště mníšků mimo areál jejich přirozeného výskytu. Obchodníci s exotickými ptáky proto hledali náhradu a nalezli ji v Mexiku. Jestliže v roce 2005, dva roky před zákazem dovozu odchytových ptáků do Evropy, byli v Mexiku zaznamenány jen jednotlivé případy výskytu mníšků šedých v přírodě, v roce 2015 tito papoušci obývali již 97 mexických měst. Mníšci jsou považováni za zemědělské škůdce a jejich velká hnízda, která pojmou celé kolonie párů, mohou způsobit výpadky elektrického proudu. Papoušci si je totiž s oblibou staví na sloupech vysokého napětí.
K TÉMATU: Invazní mníšci šedí už hnízdí i pod Akropolí v Athénách
„Jde opravdu o velmi rychlou invazi,“ konstatuje behaviorální ekoložka Elizabeth Hobsonová ze Santa Fe v Novém Mexiku. Obvykle je podle ní složité přijít na to, co invazi způsobilo a proč. V případě mníšků šedých v Mexiku jsou ale příčiny a důsledky naprosto jasné díky lodní dokumentaci o dovozu ptáků z Jižní Ameriky a pozorováním mníšků v přírodě, která zaznamenali dobrovolníci díky aplikacím iNaturalist a eBird. Prokázalo se, že zákaz dovozu odchytových ptáků do Evropy posunul celosvětovou poptávku po mníšcích šedých z Evropy do Mexika. V Mexiku navíc od roku 2008 platí přísné zákony, které zakazují chovat jako domácí mazlíčky původní druhy mexických papoušků. Lidé si proto začali pořizovat mníšky.
Může za to i mexický zákon na ochranu papoušků
„Mníšek byl jednou z mála možností, jak legálně koupit papouška jako domácího mazlíčka,“ vysvětlují vědci. Jenom v letech 2000 až 2015 bylo do Mexika dovezeno více než půl milionu mníšků šedých. Z toho devadesát procent v letech 2008 až 2014 z Uruguaye. Zvýšený výskyt mníšků ve volné přírodě se shoduje s těmito daty, dodávají vědci. „Celá tato invaze se zdá být fascinující sérií nepředvídatelných důsledků změn v regulaci,“ říká Elizabeth Hobsonová. Podle ní je důležité dopředu myslet na případné negativní dopady změn legislativ. Mexiko zakázalo komerční dovoz mníšků šedých v roce 2014 z obav před šířením ptačí chřipky. Koncem roku 2016 pak země prohlásila mníška šedého za invazní druh.
ČTĚTE TAKÉ: Madrid čelí invazi pěti tisíc mníšků šedých, v celém Španělsku jich žije už přes 20 tisíc
Stejný zákon pak předpokládá vypracování plánu redukce volně žijících mníšků v Mexiku. „To však nemusí nutně znamenat, že invaze skončí,“ varuje Hobsonová. V mexických domácnostech jsou statisíce mníšků, kteří mohou ulétnout svým majitelům a posílit zdivočelou populaci. Rovněž není jasné, jaký vliv mají mníšci na původní ptačí druhy, na městskou infrastrukturu a místní ekonomiku. Studie upozorňuje na význam zákazu mezinárodního obchodu s mníšky šedými a na potřebu vyhodnocení nezamýšlených důsledků legislativních změn. Mexiko by mohlo v tomto smyslu posloužit jako ukázka země, která včas podchytila nástup invazního druhu ptáka a dokázala mu čelit.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Bernard Dupont
