Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Na pouhou tisícovku z dnešních dvou tisíc by měl do 50 let klesnout počet volně žijících kakaduů palmových v Austrálii. Tvrdí to vědci z Australské národní univerzity, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu těchto papoušků. Kakadu palmový žije i v Nové Guineji, australský poddruh představuje jen menší část celkové světové populace. I další poddruhy se ale potýkají s problémy, především kvůli ničení původních biotopů odlesňováním a nelegálnímu odchytu ptáků. Právě kvůli němu je kakadu palmový zařazen do první přílohy CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin. Autoři australského výzkumu žádají po tamní vládě, aby kakaduovi palmovému zajistila lepší ochranu.
Výzkum, který zveřejnil časopis Biological Conservation a o němž informoval magazín Australian Geographic, tvrdí, že divocí kakaduové palmoví odchovají pouze jedno mládě za deset let. „Tato velmi malá míra reprodukce společně s rizikem ničení jejich biotopů svedla kakaduy palmové na velmi nebezpečnou trajektorii,“ varují vědci. Přímo v Austrálii žijí tři populace palmových kakaduů, všechny na severním poloostrovu Cape York. Jedna se nachází v oblasti Železných a McIlwraithských hor na východní straně Cape Yorku, druhá v deštných pralesích na západní straně poloostrova a třetí v lesních oblastech u samé špičky poloostrova. Vědci dlouhodobě všechny tři populace monitorovali, aby zjistili, zda jsou nějak propojené a zda lepší reprodukcí jedné populace není možné kompenzovat méně úspěšné páry jiné populace. To se však nepotvrdilo.
Kakaduy palmové v Austrálii ohrožuje plánovaná těžba bauxitu
Vědci věří, že by pomohla Červená kniha IUCN
Naopak, kakaduů palmových nadále ubývá a špatná prognóza by měla podle autorů výzkumu přispět k překlasifikování stupně ohrožení tohoto papouška v Červené knize IUCN, kde je nyní veden v nejnižším stupni „nejméně dotčený“ (LC). „Náš dokument je výzvou vládám i veřejnosti, že je třeba najít způsob, jak těmto ptákům pomoci. Jinak riskujeme, že o ně v Austrálii přijdeme,“ říká Robert Heinsohn, který se studiu kakaduů palmových zabývá 20 let. „Dožívají se velmi dlouhého věku a obývají stanoviště v odlehlých oblastech,“ popisuje s tím, že zajištění jejich ochrany vyžaduje velmi tvrdou a namáhavou práci, která potrvá přes 20 let. „Doufáme, že velmi špatné zprávy o jejich stavu povedou k nové klasifikaci druhu jako ohroženého, a to mu zajistí lepší ochranu,“ dodává Heinsohn.
Klíčovými hrozbami je stárnoucí populace na východním pobřeží Cape Yorku, která se nestačí dostatečně rychle reprodukovat. Na západě poloostrova zase dochází k masivním ztrátám přirozených stanovišť kakaduů palmových kvůli rozsáhlému odlesňování nalezišť baxitu, jež jsou připravována pro těžbu. „V následujících 20 letech chtějí těžební společnosti zlikvidovat 5 000 kilometrů čtverečních buše, proto je nutné včas identifikovat a chránit biotopy kakaduů palmových,“ naléhá Robert Heinsohn. Těžba dřeva vede ke klimatickým změnám a častějším požárům, kvůli nimiž kakaduové přichází o vhodná hnízdiště. „Je příliš snadné tvrdit, že na odlehlém severu Austrálie je vše v pořádku. Berme naši zprávu jako varovný výstřel, že je třeba něco dělat, dokud ještě zbývá dostatek ptáků na to, abychom tento druh zachránili,“ konstatuje Robert Heinsohn.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Jim Bendon
