Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Ara kobaltový patřil ještě před několika lety mezi nejohroženější druhy papoušků, jejichž počet ve volné přírodě se odhadoval na pouhých 70. Nyní jich ve volnosti žije okolo 1 300, už nejsou považováni za kriticky ohrožené, ale přesto se potýkají s problémy, které se mohou podepsat na vývoji početnosti jejich divoké populace. Na rozdíl od příbuzných druhů arů, kteří hnízdí ve stromových dutinách, však nejde o kácení pralesa, nýbrž množící se invazní druh afrických včel, který začal obsazovat dutiny ve skalnatých prohlubních využívaných ary kobaltovými k hnízdění. Brazilští ochránci přírody proto přišli s nezvyklým programem, jak ary zbavit nevítané konkurence: pomocí speciálních kuší, lan a včelařských obleků čistí dutiny od včelích rojů, informuje server Altasobsura.com.
Není to žádná legrace. Skalní dutiny se nachází na příkrých stěnách desítky metrů vysoko nad zemí a africké včely jsou známé svojí agresivitou i nebezpečným jedem. Ochránci proto vymysleli postup, jak včely v dutinách nejprve omráčit insekticidem a poté je i s plástvemi přenést ve speciálním pytli jinam. Ale jak dopravit insekticid do nor obsazených včelami? Právě k tomu slouží speciálně upravené kuše, jimiž se ochránci snaží trefit do pláství vyčnívajících ze skalních dutin. Hrot šipky je napuštěný insekticidem, přičemž část včel zabije a část jenom omráčí. Stejný způsob použili ochránci přírody i v jiných částech světa při ochraně hnízdních dutin dalších druhů ptáků a toxikologicky mají potvrzeno, že látka poté neuškodí ptákům ani dalším zvířatům.
Včely zabírají hnízdní prostor arům
Po několikerém úspěšném zásahu se musí střelec nebo jeho kolega oblečený ve včelařském „skafandru“ slanit shora k zasažené plástvi setřást ji do pytle. Poté vybere všechny zbylé včely a prostor vyčistí natlakovanou tryskou nebo jej vykouří. V jednom ze známých hnízdišť arů kobaltových takto ochránci již v roce 2016 vyčistili 52 dutin od invazních včel. A při kontrole stejného místa v roce 2020 bylo osm z těchto dutin obsazeno párem arů kobaltových, kteří zde úspěšně vyhnízdili. „Tam, kde se vyskytují arové a zároveň jsou velké populace invazních včel, bude docházet ke konkurenci při obsazování dutin vhodných k hnízdění,“ upozornil Donald Brightsmith, expert na papoušky z texaské A&M University. Rekultivace hnízdišť arů kobaltových naznačuje, že přítomnost včel může ovlivnit početnost populace těchto vzácných papoušků.
Podle bioložky Ericy Pacífico se první včely ve skalních dutinách v hnízdištích arů kobaltových objevily okolo roku 2009. Šlo o hybridní „zabijácké“ včely, které unikly ze zajetí v 50. letech minulého století a od té doby se rozšiřují po celé Americe. Ví se o nich, že jsou velmi houževnaté a pokud se cítí ohrožené, pronásledující lidi. Jejich bodnutí je velmi nebezpečné, což musí brát ochránci přírody v úvahu, protože když se nachází na laně 80 metrů nad zemí v lokalitě, která je daleko od civilizace, šance na záchranu při alergické reakci je minimální. Členové týmu jsou ale zkušení a už dříve pracovali na projektech, kdy se papouščí hnízdiště zbavovala invazních včel. Pouze nyní to je poprvé ve skalních dutinách a nikoli ve stromech nebo umělých hnízdních budkách.
Kolik stojí záchrana ohroženého druhu? U arů kobaltových vyšla na 3,66 milionu dolarů
Úvodní foto: Atlasobscura.com / Cris Prates
