Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Další západoevropská metropole řeší problém s přemnoženými alexandry malými. V Paříži a blízkém okolí momentálně žije na 8000 jedinců těchto papoušků původem z jihovýchodní Asie. Podle webu Connexionfrance.com jde o potomky dvou skupin alexandrů, které unikly z přenosek na pařížském letišti Orly v 70. letech minulého století a v roce 1994 na letišti Charlese de Gaulla. Ještě v roce 2013 se celková populace alexandrů malých v Paříži odhadovala na 2300 jedinců, za posledních osm let se ale téměř zečtyřnásobila, konstatuje organizace Ligue pour la Protection des Oiseaux (LPO). Ačkoli počty alexandrů stoupají, na původní druhy ptáků to nemá takřka žádný negativní vliv.
„Dá se říci, že v severozápadní Evropě obecně neškodí původním druhům. Měli jsme trochu obavu o ptáky, kteří s alexandry sdílí hnízdní biotopy, především pak dutiny, ale studie prokázala, že na ně mají jen malý dopad, snad kromě brhlíka, kde ale vstupují do hry ještě další faktory,“ uvedl Connexion Frédéric Mahler z LPO. Ve Francii jsou silné populace alexandrů malých i v Marseille, Montpellier, Nantes a Lille. V západní a jižní Evropě lze pak na největší populace těchto invazních papoušků narazit v Londýně, Bruselu, Frankfurtu a na jihu Španělska a Portugalska. Zřídkakdy se ale vyskytují mimo města. Alexandři si oblíbili městské parky, kde se nechávají přikrmovat návštěvníky a mají zde o potravu postaráno i během zimy.
Pokusy o plašení alexandrů se míjí účinkem
Zimní měsíce jsou ve městech také mnohem teplejší než v otevřené krajině. Lidé si zdivočelé papoušky oblíbili a už je považují za přirozenou součást městské avifauny. Pokud si na ně někdo stěžuje, většinou mu vadí hluk, který vydávají za úsvitu a soumraku, nebo trus v místech, kde papoušci v hejnech nocují nebo kam létají za potravou. Ačkoli v Paříži alexandři nezpůsobují původním druhům zvířat žádné škody, na jihu Španělska mají katastrofální dopad na místní populaci velkých netopýrů, s nimiž sdílí stromy na nocování. Španělské úřady proto plánují redukci jejich populace, stejně jako u mníšků šedých, kterých je jenom v Madridu odhadem okolo 20 tisíc.
„Většina pařížských úřadů proti alexandrům zatím nic nepodnikla, ale některé se o to po stížnostech obyvatel pokusily,“ uvedl Connexion Frédéric Mahler. Používaly například plašení dělobuchy a ohňostroji nebo odchyt do sítí a přesun ptáků do jiné lokality. „Je to ale stejné jako u špačků – tato opatření chvíli fungují, ale jakmile si na ně ptáci zvyknou, obvykle se brzy přesunou zpátky do lokality, kde jsou používaná,“ konstatuje zástupce LPO. V Bruselu se populace alexandrů malých stabilizovala kvůli omezenému množství hnízdních dutin a díky predátorům, které přirozeně redukují jejich stavy, jako jsou sovy a dravci. Ornitologové očekávají, že k podobnému vývoji dojde také v Paříži.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Dr. Raju Kasambe
