Jan Potůček 
Kriticky ohrožený novozélandský papoušek kakariki horský nežije pouze v národním parku Arthur’s Pass a okolo jižního ramene řeky Hurunui v lesoparku Lake Summer, jak se dosud domnívali ochránci přírody. Dosud neznámou skupinu těchto ptáků nyní vědci objevili v údolí Canterbury, kde se kakariki horský přirozeně vyskytoval naposledy před 15 lety. Není jasné, zda jde o zbytek původní populace, kterého si ornitologové léta nevšimli, nebo zda se sem ptáci přesunuli od zbytku populace v národním parku Arthur’s Pass, kde žijí na ploše 30 kilometrů čtverečních prakticky veškeří zbylí kakariki horští. Početnost celkové divoké populace těchto ptáků se odhaduje na pouhých 360 jedinců.
Fantastická hnízdí sezóna kakariků horských na Novém Zélandu: ptáků přibylo až o třetinu
Testy DNA mají odhalit, zda jde o izolované jedince
Unikátní pozorování tří kakariků horských nahlásili terénní pracovníci v rámci projektu Jobs for Nature, který se zaměřuje na ochranu ohrožených druhů a do něhož novozélandská vláda investovala 5,1 milionu dolarů. Podle Wayna Beggse, tajemníka novozélandského ministerstva životního prostředí, by pozorování mohlo mít „skutečně vzrušující důsledky“. „Kakariki horský byl již dvakrát prohlášen za vyhynulého. Genofond těchto ptáků je poměrně malý a prošel si dost strastiplnou cestou. Historicky se v této oblasti ptáci vyskytovali. Nevíme, zda jde o pozůstatek tehdejší populace, nebo jestli jde o rozšíření její jižní větve,“ uvedl Beggs pro server Stuff.co.nz.
Tým vědců se na místo vrátí během léta, aby se zaměřil na hledání hnízd se snůškami či mláďaty, kterým by bylo možné udělat testy DNA a potvrdit jednu či druhou teorii o původu této populace. Podle Beggse se kakarikové horští z údolí Canterbury před lety odstěhovali kvůli změně klimatu. „Už tam nejsou tak kruté zimy, takže přežívá více krys a myší, které představují více potravy pro lasice. Teplejší počasí také vyvolalo rychlejší růst bukových lesů. Buky původně vysemenily vždy jen jednou za několik let, oteplování ale vedlo k tomu, že je častější. Bukvice sice představují potravu pro některé původní druhy, ale mohou také vést k přemnožení hlodavců, což má ničivé následky pro divokou zvěř,“ upozornil Wayne Beggs.
Koronavirus oddálil vypouštění kriticky ohrožených kakariků horských do přírody
Stát chce vytvořit nové subpopulace kakariků
Podle ministryně životního prostředí Kiri Allan je nález nové lokality s kakariki horskými skvělou zprávou pro zachování tohoto druhu. „Pokud by šlo o novou populaci, představovala by cenný příspěvek ke genetické rozmanitosti,“ uvedla. Zároveň jde podle ministryně o jasný důkaz smysluplnosti projektu Jobs for Nature, který potrvá čtyři roky a zaměstná až 25 lidí. Jejich nábor stále ještě probíhá, ale někteří pracovníci jsou již v terénu. „Zaměříme se na monitoring výskytu predátorů v horských údolích bohatých na biologickou rozmanitost, kde žijí i kakariki. Pomůže to ale také dalším ohroženým druhům jako je kiwi nebo nestor kea,“ věří Kiri Allan.
Průzkum nové populace kakariki horských společně s monitoringem známých populací na Blumine Island a v Marlborough Sounds poslouží jako podklad k připravovaným reintrodukčním programům. Nový Zéland chce vypouštět ptáky odchované v zajetí do dalších horských údolí a vytvářet tak nové subpopulace. Má jít o dlouhodobou záležitost, která neskončí poté, co ministerstvo přestane financovat projekt Jobs for Nature. „Kakariki horský je kriticky ohrožený druh, který se nám daří udržet při životě a potřebuje od nás veškerou možnou pomoc, kterou mu můžeme poskytnout,“ říká ministryně. Souběžně s projektem Jobs for Nature probíhá i další program, v jehož rámci mají turističtí průvodci v údolí Canterbury provádět kontroly výskytu predátorů v prostředí vhodném pro kakariki horské.
Kriticky ohrožení kakarikové horští byli poprvé uměle vypuštěni přímo na Novém Zélandu
Úvodní foto: Leonie Heyder, The Isaac Conservation and Wildlife Trust
