Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Brazilská vláda ukončila spolupráci s ACTP, zastavilo se kvůli tomu vypouštění arů škraboškových do přírody

Kakapové testují nový ostrov Coal Island, ochránci tam už dříve vypustili nelétavé ptáky kivi

Volně hnízdící arové škraboškoví v Brazílii už létají s prvním letošním mládětem

Bude Jamajka žádat repatriaci pašovaných amazoňanů, kteří v roce 2011 skončili ve vídeňské Zoo Schönbrunn?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 24. až 26. května 2024

Vybledlá ararauna vzbuzuje otázky mezi brazilskými ornitology i chovateli

Chovatelské organizace vyzývají kandidáty do Evropského parlamentu, ať zveřejní, zda jsou pro pozitivní seznam zvířat

Čtyři pašeráci naházeli přenosky s více než 100 papoušky do moře, když je chtěla zkontrolovat pobřežní stráž Portorika

Velké zoo odmítají novelu zákona, která chce zlegalizovat a akreditovat menší zooparky a zookoutky

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 17. až 19. května 2024

Nové záchranné centrum pro ary škraboškové otevřeli v Zoo Sao Paulo, má kapacitu 44 papoušků

Invazní nemusí být jen papoušci, na předměstí britského Cardiffu žije už sedm let turako bělolící

Britové si na invazní alexandry malé zvykli, na venkově je ale nechtějí, zjistil průzkum

Papoušíčci vrabčí jsou v přírodě velmi teritoriální. Proč někdy zabíjí cizí mláďata a jindy je adoptují?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 10. až 12. května 2024

Tasmánie hlásí rekordní hnízdní sezónu kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých: 74 mláďat

Ochočení papoušci preferují živé videohovory před sledováním starších videí s jinými ptáky

Orni Park v Jaroměři se otevřel veřejnosti a začal pracovat na druhé etapě výstavby

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 3. až 5. května 2024

Nezvyklé kamarádství mezi kakaduem havraním a lorim mošusovým

Do třetice to vyjde? Orni Park v Jaroměři se otevře veřejnosti tuto sobotu 4. května

Proč přepeřování u papoušků automaticky znamená konec hnízdní sezóny? A platí to vždycky?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 26. až 28. dubna 2024

Havajský parlament bude hlasovat o pilotním programu na likvidaci invazních alexandrů malých

Vědci chtějí sekvencí DNA rozbít gangy pašeráků papoušků a ptáky vracet do jejich biotopu

Ochránci učí divoké amazoňany portorické, že u voliér vždy najdou potravu. Pro případ dalšího hurikánu

Klubová výstava zebřiček se letos stěhuje z Exotiky v Lysé nad Labem do Pardubic

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. dubna 2024

Mláděti loriho, které přišlo o nohu, nechal útulek vytisknout 3D protézu

Nejen videohovory, ochočené papoušky baví i hraní her na tabletech. Vědci je chtějí lépe uzpůsobit ptákům

Úřady prošetří volný chov mníšků šedých u Hustopečí. Papoušci si zakládají nové kolonie

Noví unikátní kříženci papoušků: ara arakanga x aratinga zelený, ara arakanga x ara malý a ara zelenokřídlý x ara Flame

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Zdeněk Špalek: S ary kobaltovými to asi nevyjde, ale lákají mě arary

Podařilo se mu jako prvnímu v České republice nebo tehdejším Československu odchovat pět druhů arů a je jediným chovatelem u nás, který má téměř úplnou kolekci těchto velkých papoušků. Celkem čtrnáct druhů, včetně největších arů hyacintových. Do kompletního stavu mu chybí už jen dva, které ale momentálně nelze legálně získat: ara kobaltový a ara škraboškový, který je v přírodě vyhynulý. O chovu arů jsme se bavili se Zdeňkem Špalkem z Břízy u Hradce Králové.

Jak jste se vlastně dostal k chovu arů? V minulosti jste měl i jiné druhy papoušků, poslední léta se ale specializujete výhradně na ary.

Jako malý kluk z vesnice jsem měl od začátku kladný vztah k zvířatům. Začínal jsem od morčat, část mi jich tehdy ale pochytaly kočky. Potom jsem choval andulky, rosely a perličkové korely, což byla za totality rarita. Stály tehdy dva tisíce korun, což byly obrovské peníze. Potom jsem přešel na australské papoušky, penanty, u kterých mi jeden pár odchovával dvakrát do roka po pěti mladých. Byl jsem jedním z prvních, kdo u nás odchovával papoušky červenokřídlé, královské, prvenství jsem měl u papoušků patagonských, choval jsem papoušky červenočapkové i horské. Nakonec se mi ale začaly líbit ary a kakaduové.

Kdy jste získal svého prvního aru?

Zpočátku byli úplně nedostupní, první dvě ararauny jsem získal až v roce 1976. Hned na to jsem si pořídil kakaduy, jako první goffiny, potom kakaduy bílé, molucké… Celkem asi osm druhů. Jenže mě štvali, protože to byli hodně plaší ptáci, většinou z odchytu. Na mně si většinou zvykli, ale jakmile přišel někdo na návštěvu, zalétli dovnitř a voliéry byly prázdné. Byli divocí. Měl jsem třeba kakaduy žlutočečelaté tritony, které jsem choval od mláďat, samice mi sedmým rokem snesla vejce a samec dostal osmý rok takové chování, že je úplně zlikvidoval. Měl jsem u něj přistřižené křídlo a on tak vyšiloval, že dělal čtyřmetrové skoky. Hrůza, v životě jsem nic takového neviděl.

Co jste s nimi dělal?

Samici jsem od něj dal na čtrnáct dní pryč, potom jsem ji k němu zase vrátil, týden bylo všechno v pořádku a potom se to znovu opakovalo. Naštvalo mě to, takže když jsem postupně dostal možnost získat ary, začal jsem si je postupně dovážet. Tehdy ještě naštěstí před zavedením mezinárodní úmluvy CITES.

Jako první jste si tedy pořídil ararauny?

Ano, potom ary zelenokřídlé, arakangy, a potom už to šlo docela rychle. Ary vojenské jsem získal společně s kanindami. Jako soukromý chovatel mám české prvoodchovy u arů kanind, arakang, vojenských, červenouchých, červenoramenných, byl jsem asi třetí v republice, kdo odchoval ararauny. Postupně se mi dařilo získávat další a další druhy, až jsem se dostal k arům hyacintovým. Ty jsem si dovezl taky ještě před vznikem CITES, stejně jako ary horské.

Bylo těžké dostat takové ptáky přes polovinu zeměkoule?

Těžké ani ne, spíš to byla trošku otázka času, ale šlo to.

Naprostou většinu arů se vám daří odchovávat. Je nějaký druh, u kterého se vám to ještě nepodařilo?

Zatím mi nedaří odchovat ary zelené. Samice snášela, ale měl jsem samce, který k ní absolutně nešel. Teď mám asi tři roky nového samce, asi patnáctiletého, z Loro Parque Tenerife. Úžasně k sobě jdou, brání boudu, ale samice přestala snášet. Podle mě to je ale otázka času. Arové jsou dlouhověcí ptáci, dožívají se až 80 let, takže je třeba být trpělivý. Potíže jsem měl taky s ary rudobřichými. Mám úžasný pár, měl třikrát tři plné vejce, vždycky je bez problémů vylíhli, ale potom mláďata ušlapali. Nevěděl jsem, co s nimi, až předloni se mi podařilo odchovat jedno mládě. Letos jsou dvě, ale mohly být tři. Ale myslím si, že u tohoto páru už mám vyhráno.

Máte mezi těmi druhy arů, které chováte, nějaký nejoblíbenější?

Ne. Každý pár má něco do sebe. Nerozlišuji mezi tím, jestli jde o nejmenší aru – nobilisku, nebo aru hyacintového. Absolutně žádnému druhu nepřilepšuji, krmení mají všichni stejné. Krmné směsi si nechávám míchat a dělám si svoje vlastní složení. Aby ho neměla celá republika stejné, domíchávám si do směsi různé věci.

Který z druhů arů se vám sháněl vůbec nejhůře?

To se nedá takhle říct. Část šla přes dovozce v Německu, kteří je vozili z odchytu. Byla to spíš otázka financí.

Jste známý tím, že dáváte přednost odchovům mláďat pod rodiči, ruční dokrmování příliš nepraktikujete. Proč?

Dávám přednost odchovu pod rodiči, protože takoví ptáci jsou mohutní a kvalitní, i když dnes už jsou na trhu dobré dokrmovací směsi, na nichž se ptáci dají odchovat ručně. Občas se ale stane, že je kvalita těchto směsí horší. Mezi uměle dokrmovanými ptáky a těmi, co odchovali rodiče, je ale ze začátku obrovský rozdíl. Mám zkušenosti od chovatelů, kteří si u mě chtějí dopárovat ptáky, vyberou si ze svého chovu nejlepšího ptáka, dovezou ho ke mně, a on bývá o čtvrtinu menší než moje odchovy. Sami to tu vidí. Nemám ale problém některé druhy odchovat ručně, obvykle u araraun, které jsou většinou určené na ochočení. Dokrmuje je buď můj syn, nebo kamarád Jaroslav Jelínek z Hradce Králové.

Podle některých chovatelů je problém mláďata arů odchovaná pod rodiči prodat, protože se nedají tak dobře ochočit. Předpokládám, že vy s tím problém asi nemáte, protože většina vašich odchovů jde zase do chovů.

Mláďata odchovaná pod rodiči jsou naprosto ideální do chovu. Osobně mám při dokrmování zkušenosti pouze s araraunami, ty odchovávám už spoustu let. Většina šla k chovatelům u nás v republice. Část jich byla na ochočení, z komerčních důvodů je zájemci chtěli třeba do různých firem jako reklamu. I když jsem jim říkal, že jde o ručně dokrmené ptáky, později přijeli a chtěli je dopárovat s divokým arou. Jsou ptáci, u kterých to jde, a u jiných zase ne. I ptáci ze stejného hnízda mohou mít úplně jinou povahu, stejně jako to bývá u lidí. Mají i různé schopnosti. Moje samice ararauny třeba už ve čtyřech letech snesla osm vajec, všechna byla oplozená, vyseděla je, ale mláďata nekrmila. U jiné to bylo naopak, nechtěla sedět na vejcích, ale mláďata krmila. Záleží čistě na povaze každého ptáka.

I když jste proti ručnímu odchovu mláďat, u arů hyacintových jste se mu nakonec neubránil.

V jejich případě jsem nemohl dělat jiného, deset let jsem se je pokoušel odchovat pod rodiči a přišel tak o spoustu mláďat. Konzultoval jsem to se zoologickým ředitelem Loro Parque Tenerife Matthiasem Reinschmidtem a přišli jsme na to, že v Loro Parque dávají arům hyacintovým hnízdní boudy vysoké 60 centimetrů a kontrolní kamery do nich umisťují z boku, kdežto já je mám uvnitř shora, a proto mám boudy vysoké metr. Když samec uvnitř krmí samici, ta při tom úplně skáče. Pokaždé tak udupala mládě. Když je bouda vysoká jen 60 centimetrů, nemůže samice při krmení tolik hýbat hlavou a dá se říct, že je klidná. Potom se daří mláďata odchovávat pod rodiči.

A už se je podařilo pod rodiči odchovat i vám?

Zatím ne, protože jediný pár, který mi úspěšně hnízdí, má stále původní hnízdní boudu. Nechci riskovat její výměnu, nevím, jak by zareagovali na novou. Se syny teď ale sestavuji nový pár arů hyacintových a u toho už plánujeme boudu nižší s otvorem pro kameru z boku. Uvidíme, jak se to projeví.

Teď máte dva nepříbuzné páry arů hyacintových. Počítáte s tím, že si z jejich odchovů časem složíte další páry?

Už máme tři páry arů hyacintových, ale jeden je ještě mladý. Samice je z loňského listopadu, samec je o rok starší. Plánujeme ještě asi jeden pár.

Je mezi českými chovateli o mláďata arů hyacintových velký zájem? Zůstávají spíš v Česku, nebo jdou do zahraničí?

Zatím spíš zůstávají tady, protože se tu příliš mnoho odchovů nedaří.

Dokonce jsem slyšel, že se na každé mládě dělají pořadníky zájemců…

Asi ano, ale já to tak nedělám. Když se mi někdo ozve, udělám si sice záznam, ale jen v případě, že pár už minimálně sedí na snůšce. To se netýká jen arů hyacintových, ale všech našich ptáků. Pokud vím, že to je pár, který odchovává bez problémů, poznamenám si zájemce. Třeba když má pár čtyři vejce, předběžně počítám s dvěma mladými. Jistější to je až ve chvíli, kdy už mají mladé a když už jsou okroužkované. Jakmile kroužkuji, hned mláďatům odebírám krev, abych je později nestresoval. Nedělám endoskopii, moji ptáci jsou zdraví, v chovu nemám žádnou migraci. Před vylétnutím mláďat z budek už vím, jakého jsou pohlaví.

Časopisu Papoušci jste nedávno řekl, že byste si strašně rád pořídil ary kobaltové. Je to vůbec reálné?

Není. V současné době to je vyloučené. Ptal jsem se na to Mathiase Reinschmidta a ten mi řekl, že je sice v Loro Parque mají, ale ze všech odchovů si budou tvořit další chovné páry. Takže snad někdy v budoucnu…

A na čem by to záleželo? Vyloženě jen na rozhodnutí Loro Parque Tenerife?

Ne, všichni arové kobaltoví chovaní v zajetí, stejně jako arové škraboškoví, jsou majetkem brazilské vlády. Ta má koordinátorku pro tyto chovné programy, která dává požehnání konkrétním institucím, aby je mohly chovat. Jde ale jen o zoologické zahrady a jednoho soukromého chovatele v Kataru.

Zajímavé je, že divokou populaci ary kobaltového se poměrně úspěšně daří rozšiřovat, je jich už asi tisíc, kdežto třeba ara kaninda, který je v zajetí celkem častý, v přírodě téměř vyhynul a je momentálně nejohroženějším druhem volně žijícího ary.

V přírodě jich ubývá, ano. Kanindy se mi docela daří odchovávat, zatím u dvou párů. Myslím si, že jich bude docela dost. U arů kobaltových je podle mě otázka času, kdy brazilská vláda povolí a půjdou i mezi soukromé chovatele.

Pak je ještě jeden druh ary, který nemáte, ale u toho je prakticky vyloučené ho sehnat – v přírodě vyhynulý ara škraboškový.

Naděje tu asi bude, ale u mě určitě ne, a myslím si, že ani u další chovatelské generace. Bude to trvat hodně let, než se podaří ary škraboškové natolik namnožit, aby se nějací ptáci dostali mezi soukromé chovatele.

Dá se vůbec odhadnout cena arů kobaltových a škraboškových, když se s nimi zatím nedá volně nakládat?

Asi ne, momentálně těžko. Kdysi byli dokonce nabízeni, cena byla samozřejmě vyšší, ale nešel jsem do toho, protože jsem neznal jejich původ. Za to by byl kriminál.

Už jste zmínil, že z menších druhů arů se hůře odchovává ara rudobřichý, ale celkem málo se chová i jeden poddruh arů červenoramenných amazonských (cumanensis).

Ano, ten je chovatelskou raritou. Měl jsem je, ale už je nechovám. Před dvaceti lety jsem je odchovával, nebyl o ně ale absolutně žádný zájem. Obyčejné nobilisky chtěl každý, ale u těchto jsem měl takové problémy prodat odchovy, že jsem se nakonec zbavil i chovného páru. Dnes by o ně zájem byl, ale už je nemám. Dají se sehnat, ale nepídil jsem se po nich. V současné době na ně nemám místo. Kromě arů tu mám už jen pár žaků, ale ti jsou tady za zásluhu. Odchovávají mladé už přes třicet let. Až odpadnou stářím, možná si tyto ary ještě pořídím. Jinak mám všechny malé ary, kromě nobilisek, po jednom páru. Kdežto velké ary po dvou a více párech.

V čem jsou na chov tak problematičtí arové rudobřiší?

Trochu v krmení a jsou takoví nevyzpytatelní. Jsou dost bázliví, jejich chování je jiné než u ostatních malých arů. Ale jak říkám, už se mi je daří odchovávat. Letošní dvě mláďata se už opeřují. Plné bylo i třetí vejce, ale samice ho nechala vedle. U malých arů nemám v budkách kamery, takže jsme na to přišli poměrně pozdě. Samice je neustále na snůšce, jakmile snese vejce, nehne se od nich. Nemám náturu na to, abych ji ze snůšky zvedal, nechci ptáky stresovat. Takže jakmile jsme přišli na to, že na třetím vejci nesedí, odebrali jsme ho a podložili ho ke snůšce nobilisek. Druhý den se z něj vylíhlo mládě, ale nobilisky ho nekrmily, takže jsme o něj přišli.

Mezi vaše největší úspěchy patří chov arů červenouchých, o kterých se hodně traduje, že jsou nejvíc náchylní na nemoci a škubání. Čím to, že se jim u vás tak hodně daří?

Nevím, a ani zahraniční chovatelé si to nedokáží vysvětlit. Zřejmě to je krmnou dávkou, vlastní směsí. Ptáky nepřekrmuji. Asi to má vliv i na to, že se neškubou. Ani jeden z osmi arů červenouchých, které chováme, se nepoškozuje.

Bavil jsem se s jedním z chovatelů arů, který uvažuje o koupi tohoto druhu, ale obává se toho, že bývají často zmiňovaní v souvislosti s dilatací žlaznatého žaludku.

Tento problém se netýká jen arů červenouchých, riziko je u všech druhů arů. Záleží, jak moc u nich tato nemoc propukne, ale arové červenouší jsou v dospělosti nejnáchylnější na změnu prostředí a jsou to jediné ary, které s ní podle doktora Tukače absolutně vůbec nebojují. Ostatní ary jsou se žlaznatým žaludkem schopny bojovat. Někdy se tu nemoc podaří zarazit a ara přežije, ale u červenouchých ne. Jakmile u nich propukne, takový pták je odepsaný. A můžete nasadit antibiotika, jaká chcete, prostě o toho ptáka přijdete.

Taky mě překvapilo, že nedáváte arům žádné exotické ovoce, ale jenom to, co si sám vypěstujete na zahradě. Nechybí třeba arům hyacintovým palmové ořechy a olej?

Podle mě ne, protože se mi daří odchovávat mladé. Ptáci jsou naprosto zdraví. Jediný problém u arů hyacintových je při líhnutí mladých pod rodiči nebo u náhradního páru. Taková mláďata mají rovný zobák, kdežto když se vylíhnou v líhni, zobák mají zakřivený. Nikdo neví, čím to je, děje se to i na farmách v Americe. Zajímavé je i to, že když se arové hyacintoví dokrmují ručně, okruží kolem oka mají bílé a teprve časem jim zežloutne, kdežto když jsou mláďata odchovávána pod rodiči nebo náhradním párem, okruží mají od začátku žluté.

To jsem ještě neslyšel…

Je to taková rarita. U zobáku se to postupem času srovná. Ale je to otázka pěti, někdy i deseti let.

Četl jsem o vás, že jeden den v týdnu ptáky vůbec nekrmíte, že jim dáváte dietu.

Ne, krmím je každý den, ale střídmě. U ovoce nejsem příznivcem žádných exotických plodů, máme dost velkou zahradu a z ní vlastní jablka i hrušky. V zimě arům dávám zhruba jednou týdně namražené černé jeřabiny. Co se týká ořechů, lískové mají ve směsi, vlašské jim dávám během návštěv, takže během léta častěji. Nemám to ale stanovené tak, jako někteří chovatelé, že bych dávkoval třeba čtyři ořechy denně na jednoho ptáka. Dávám je podle chuti – vždyť i já, pokud mám chuť, si dám jablko a pak ho třeba dva týdny nemusím.

Všimnul jsem si, že u vlašských ořechů si dáváte pozor a půlíte je, abyste viděl, jestli uvnitř nejsou plesnivé.

Rozdělávám je proto, že nejsou z naší sklizně. Sice máme tři ořešáky, ale loni byla malá úroda, takže jsem si je musel nakoupit od dodavatele u Znojma. Pro jistotu se do nich dívám, protože občas je nějaký plesnivý. Mám ale takovou zkušenost, že když dám arům víc ořechů a nějaký je špatný, nechtějí ho. Jenom ho rozloupnou, ale nežerou ho. U menších druhů arů je půlím čistě z praktického důvodu, protože si je nedokážou rozloupnout sami.

Šípky arům nedáváte?

Ne. Asi jsem trochu lajdák, ale stále ještě chodím do práce, takže nemám moc času na jejich sběr.

Co říkáte na to, jak se v posledních letech rozmohla móda chování araraun, arů zelenokřídlých nebo arakang jako domácích mazlíčků? Je vidět, že za poslední léta ceny těchto ptáků hodně padají. Je to dobře, nebo špatně?

Myslím si, že to souvisí s ekonomickou krizí. Mezi lidmi je méně peněz, tím pádem šly ceny ptáků dolů. Ale je zajímavé, že se to stalo jenom u druhů, které jste jmenoval, zatímco třeba u arů červenouchých, hyacintových, zelených nebo kandind se ceny pořád drží. Ba naopak, u arů červenouchých během posledních tří let šly ceny nahoru. Je to ale i otázka poptávky a nabídky.

Asi taky záleží na tom, o jak kvalitní jde chov, zda jde o ptáky odchované pod rodiči a zda jsou rodiče z odchytu, ne?

Já mám ceny tak nějak v souladu s Evropou, takže spíš malinko níže, protože si říkám, že bych měl pomoci začínajícím chovatelům. Podle mě v Čechách nemáme předražené ptáky, jsou tu spíš nižší ceny.

Které z druhů arů mají podle vás z tohoto pohledu budoucnost – u kterých ceny nebudou klesat a udrží se, nebo stoupnou?

Těžko říct. Zatím si myslím, že to budou arové hyacintoví, protože u nich tu není moc odchovů. A snad pár let i arové červenouší, protože na to, kolik párů už je v republice, se jich tady odchovává hrozně málo. U arů kanind je otázka, jak se který pár chytne, ale u nich si myslím, že by hnízdění neměl být problém. U mě prakticky odchovávají dva páry, u třetího páru jsem přišel o samce, ale samice odchovala mladé jako první v republice.

Už jste říkal, že chcete zvýšit počet hnízdních párů arů hyacintových, máte i víc párů arů kanind a červenouchých. Chystáte se rozšířit počty párů i u nějakých dalších druhů?

Ne, protože na ně už nemám volné místo. Synové také ne. Máme sice devět nových, lepších a větších voliér, ale ty jsou už obsazené a myslím, že dál už přistavovat nebudeme. Možná, až budu v důchodu, ale zatím žádnou novou voliéru neplánuji.

Nestíhal byste to všechno ukrmit?

Asi stíhal, ale pořád to mám jako koníčka, nikoli jako byznys, i když nějaký užitek z toho je. Za ta léta se to muselo začít trochu vracet. Máme ale plno dalších zvířat.

Takže se nechystáte ani na jiné druhy papoušků kromě arů?

Ne, ary zůstanou jako hlavní, a pak už bude záležet na synech. Jediné, co bych možná chtěl vyzkoušet, jsou arary, což je takový přechod k arům. Jsou to dost vzácní papoušci.

Má je u nás vůbec někdo?

Ne, nikdo. Ale v zahraničí se odchovávají, zejména arary zelené, a mám známé, od kterých by se daly získat, takže by to asi nebyl problém. Bude ale záležet na tom, jak to půjde s odbytem stávajících odchovů arů. Zatím jsem ale neměl žádný problém, každý rok jsem prodal všechny odchovy.

Takže nejdřív se pokusíte o arary a pak možná o ary kobaltové.

No, snad ano.

Foto pro Ararauna.cz: Přemek John

Předchozí článek

Zakažte vývoz žaků z Konga a Kamerunu, žádala mezinárodní petice. Neuspěla

Dálší článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 4. a 5. srpna 2012

2 Comments

  • Jednoznačně nejlepší web pro papouškáře. Reportáže, rozhovory, fota – super, jen tak dál. Prostřednictvím Vašich článků můžem navštívit chovatele, ke kterým se pravděpodobně nikdy nepodíváme a nebo o nich ani nevíme, takže fandím. Co nejvíc takových reportáží a rozhovorů, hodně fotek, je to inspirace. S pozdravem Aleš.

  • Díky za pochvalu. Rozhovory i návštěvy budou dál pokračovat, záleží ale i na ochotě samotných chovatelů, zda se chtějí podělit se svými zkušenostmi. Zatím tu máme jeden článek denně, časem jich snad bude víc a přibude diskusní fórum a další možnosti, jak by se mohli zapojit i sami čtenáři.

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější