Jan Potůček 
UVNITŘ TABULKA – Amazoňan kubánský byl k 31. prosinci loňského roku stále nejčastěji chovaným druhem papouška v Česku, který podle mezinárodní úmluvy CITES podléhá povinné registraci. Od roku 2004, kdy vznikl centrální registr CITES při ministerstvu životního prostředí, bylo u krajských úřadů a správ Chráněných krajinných oblastí registrováno 1 043 těchto ptáků. Oproti červnu 2012, kdy server Ararauna.cz vydal poprvé statistiku chovu papoušků CITES v Česku, přibylo 90 nově registrovaných amazoňanů kubánských.
Překvapivý nárůst arů arakang a červenouchých
„Ve statistice jsou zahrnuty exempláře zaregistrované od května 2004 po současnost, nejsou v ní uvedeny uhynulé exempláře nebo jedinci prodaní do zahraničí,“ upozornil server Ararauna.cz Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv Odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazů Ministerstva životního prostředí, který na vyžádání poskytl tabulku s aktuálními počty chovaných papoušků v Česku. Vyplývá z ní, že amazoňan kubánský byl také druhem, u něhož za poslední půlrok proběhlo nejvíce nových registrací.
Druhým nejčastěji registrovaným papouškem v druhém pololetí 2012 byl amazoňan velký. V centrálním registru CITES pro Česko přibylo 73 exemplářů a celkově bylo ke konci loňského roku v tuzemsku chováno 715 těchto ptáků, což je po amazoňanu kubánském druhý největší počet z povinně registrovaných druhů papoušků. Třetím „nejplodnějším“ druhem byl ara marakána, u kterého od června 2012 přibylo 45 nových registrací (na aktuálních 201 ptáků). Poměrně zajímavé nárůsty nastaly i u arů arakang (přibylo 34 jedinců na celkový počet 388) a arů červenouchých (nárůst o 21 jedinců na počet 149).
Aratingů žlutých je v Česku už stovka
České chovy se loni rozrostly i o vzácnější druhy arů. Například arů hyacintových bylo ke konci roku registrováno 79, což je o devět více než v červnu 2012 a o deset více než před rokem. O devět exemplářů se rozrostl i počet arů kanind v Česku, momentálně jich tu je 87. Arů horských přibylo za poslední půlrok 11 a aktuálně je jich registrovaných 63. Nejméně chovaný dostupný druh ary, středoamerický ara zelený, je zastoupen 37 jedinci, což je o pět více než loni v červnu. Naproti tomu podobný, ale mnohem častější ara vojenský si připsal jen tři nové registrace na aktuální počet 170 ptáků.
U kakaduů zaznamenal největší přírůstky kakadu žlutolící, jichž za poslední půlrok přibylo 18 na celkový počet 171. Nově registrovaných kakaduů moluckých bylo šest a dohromady jich bylo ke konci roku 2012 registrováno 140. Pouhou jednu novou registraci zaznamenal centrální registr CITES u kakadua palmového (nyní jich je v Česku evidovaných 35). Poměrně zajímavý je nárůst počtu chovaných arating žlutých. Zatímco v červnu 2012 jich registr evidoval 89, ke konci roku jich bylo již 98. O 20 víc než před půl rokem je v Česku i amazoňanů vínorudých (aktuálně 406).
Kakaduů filipínských ubyla téměř polovina
Registr CITES však nezaznamenal jen nárůsty. U některých druhů papoušků došlo naopak za poslední půlrok k poklesu počtu evidovaných jedinců. Nejmarkantnější úbytek zaznamenal amazoňan žlutokrký, a to o 40 exemplářů na počet 103. Od června 2012 v Česku také ubyli čtyři kakaduové filipínští (momentálně jich je registrovaných šest). Mírné úbytky se týkaly i kakadua Goffinova, pyrury modrobradého a amazoňana žlutoramenného. U vůbec nejvzácnějších papouščích druhů v Česku, arů kobaltových a amazoňanů ohnivých, se počty chovaných jedinců nezměnily.
Zveřejněná tabulka však neobsahuje úplně všechny exempláře daných druhů papoušků v českých chovech. Nejsou do ní započítáni ptáci, kteří byli registrováni před vznikem centrálního registru pro ČR, tedy před květnem 2004, a také ti papoušci, kteří byli dovezeni před přistoupením Česka k mezinárodní úmluvě CITES. Konečné stavy tak mohou být o něco vyšší. Server Ararauna.cz přinese další aktuální data zase za půl roku, ke konci prvního pololetí 2013.
Úvodní foto: Wikimedia.com
14 Comments
A jak je to s amazoňanem vějířovým?
Amazoňan vějířový není v první příloze CITES, tudíž jeho chov nepodléhá povinné registraci. Centrální registr CITES ho nevede, takže žádná data o počtu chovaných exemplářů v Česku nemá.
Máte třeba i přehled, u koho jsou chovány některé vzácné druhy papoušků? Jsem překvapen, že v naší malé republice je chováno třeba 35 kakadu palmových
Ne, tuto statistiku jsme si vyžádali jen „početní“. Ostatně, ministerstvo životního prostředí by nám asi ani jména chovatelů nesdělilo, porušilo by tím zákon na ochranu osobních údajů. Proto jsme od začátku žádali jen o anonymní data a díky tomu jsme je získali. Ono by asi nebylo dobré zveřejňovat nějaká jména, natož pak místa bydliště chovatelů, kteří vlastní tak vzácné a drahé druhy. Na to se už stalo příliš mnoho krádeží… Každopádně zjistit si pár jmen chovatelů kakaduů palmových není tak těžké, stačí zalistovat v katalozích výstav, kde se za poslední léta objevili – například na loňské Exotě v Olomouci…
Plánujete reportáž z návštěvy pana Nedělníka nebo jiného chovatele amazoňanů? Díky Honza
Plánujeme spousty návštěv chovatelů, ale záleží na čase – jak našem, tak především těch, které bychom chtěli navštívit. A samozřejmě ochotě ukázat svůj chov. Přivítáme i tipy na chovatele, kteří nejsou všeobecně známí, ale mají co ukázat.
Třeba pan Šimerda z Přeštic.
Pan Šimerda je jistě velmi zajímavý chovatel černých kakaduů, ale pochybuji, že se bude chtít veřejně prezentovat. Za pokus to ale jistě stojí, díky za tip.
Nebo pan M.Václavík-Mšeno
Co chová pan Václavík?
Pan Václavík chová nespočet druhů, které jinde snad ani neuvidíte-např. kakadu havraní, žlutouchý, přilbový nebo amazoňany granadské, rudoocasé-vše několik párů, má asi 50 voliér.
To zní velmi dobře. Uvidíme, zda bude ochotný o svém chovu mluvit a nechal by nás pořídit nějaké fotky.
Ještě také L.Horňanský a J.Studený, oba jsou kousek od Brna.
Jj, ti mě osobně zajímají kvůli arům zeleným 🙂