Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Třetí vypouštění arů arakang ze záchranné stanice Xcaret na poloostrově Yucatan mají za sebou ochránci přírody v Mexiku. Do volné přírody se vrátilo 10 ptáků a celkově jich už letos bylo vypuštěno 37. Celkově jich má být letos 60, do pěti let by je mělo následovat dalších 250 jedinců. Ara arakanga je v Mexiku silně ohroženým druhem a hrozí mu bezprostřední vyhubení. Podle aktuálních odhadů nyní žije v Mexiku, Guatemale a Belize dohromady asi jen 250 až 400 arů arakang. Vypouštěním ptáků odchovaných v zajetí by se měla jejich populace zdvojnásobit.
Zatím poslední skupina deseti arakang byla vypuštěna v národním parku Palenque na jihu mexického státu Chiapas. Mexická populace těchto papoušků je rozdělena do dvou samostatných skupin, které žijí odděleně v džungli na jihu země. Ochránci se pokusí vypouštěním papoušků tyto dvě skupiny propojit, protože jejich oddělení má ničivý dopad na genofond divokých arakang v Mexiku. Původně se přitom tito papoušci vyskytovali od severu k jihu Mexika a objevovali ze už v severní oblasti Tamaulipas poblíž hranic s Texasem, odkud vymizeli už před několika desítkami let.
Vědci do projektu zapojili i místní obyvatele
Na dramatickém poklesu počtu volně žijících arakang v Mexiku se podepsalo ničení původních lesů a přirozených hnízdišť těchto ptáků, ale i nelegální odchyt a obchod. Záchranná stanice Xcaret zahájila program jejich návratu do přírody loni v prosinci, kdy přesunula první ptáky do speciálních voliér v národním parku Palenque, kde se připravovali na vypuštění do divočiny. Ještě než se tak stalo, museli se papoušci naučit rozpoznat potravu, kterou se budou život v pralese, poznat přirozené nepřátele, dokázat se před nimi ukrýt mezi stromy a v neposlední řadě létat ve volném prostoru, který jim žádná, byť sebevětší voliéra, nenahradí.
K TÉMATU: Mexiko letos vypustí do přírody 60 arů arakang, do pěti let dalších 250
Záchranný program počítá s intenzivním vzděláváním místních obyvatel, kteří by měli pomoci v boji proti pytlákům. Ara arakanga je vděčným cílem nelegálních odchytů ptáků a obchodování na černém trhu, a to i přes to, že je už delší dobu zařazen do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES o ochraně volně žijících živočichů a veškeré exempláře chované v zajetí podléhají povinné registraci. Biologové chtějí domorodcům vštípit i potřebu ochrany hnízdišť arů arakang.
Úvodní foto: Pbase.com
