Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Návrat ary škraboškového do volné přírody se patrně uskuteční dříve než v avizovaném roce 2021. Díky umělé inseminaci a s ní spojené zvýšené reprodukci druhu v zajetí by se totiž počet všech ptáků na světě mohl přiblížit požadovanému číslu 150 již během následujících dvou let, upozornil brazilský list Estadão. Právě dosažením hranice 150 žijících exemplářů podmiňuje brazilská strana kroky, které by měly vést k postupnému vypouštění ptáků zpět do volné přírody. Jenom za letošní rok se přitom podařilo odchovat 20 mláďat arů škraboškových – 16 v katarské záchranné stanici Al Wabra a čtyři v německém ACTP. Z toho v pěti případech šlo o asistovanou reprodukci.
Ve Švýcarsku má být 17 ptáků
Na celém světě nyní žije 127 arů škraboškových, z toho 110 je zapojeno do záchranného programu. Nejvíc – 86 – jich vlastní katarská Al Wabra, která se může pochlubit 36 samci a 50 samicemi. Po 12 arech škraboškových chová německé ACTP a brazilská chovná stanice Nest. V Německu je sedm samců a pět samic, v Brazílii pět samců a sedm samic. Dalších 17 arů škraboškových vlastní soukromí chovatelé ve Švýcarsku, kteří se záchranného programu neúčastní a odmítají nárok brazilské vlády na všechny ptáky tohoto druhu. Zajímavé je, že ze 110 arů škraboškových ve třech záchranných center se pouze čtyři páry rozmnožují přirozenou cestou, u ostatních ptáků se využívá umělé inseminace.
K TÉMATU: Katarská Al Wabra hlásí už 16 mláďat arů škraboškových za letošní rok. Oproti loňsku dvojnásobek
Katarská Al Wabra vlastní dva chovné páry, které jsou schopny se rozmnožit bez lidské pomoci, německé ACTP a braziská stanice Nest se mohou pochlubit pouze jedním takovým párem. Švýcarští chovatelé ohledně chovu arů škraboškových nepodávají žádné informace, takže podobná statistika v jejich případě chybí. Letošní boom odchovaných mláďat arů škraboškových by se mohl v příštích letech zopakovat, protože právě v letošním roce se rozjel projekt vzájemných výměn ptáků mezi Al Wabrou, ACTP a brazilským Nestem. Všechna tři chovná zařízení se navíc domluvila na užší spolupráci při snaze vrátit tohoto papouška zpět do volné přírody. Již v příštím roce by mělo být dobudováno chovné zařízení přímo v místě budoucího vypouštění arů škraboškových.
Vznikne v Brazílii unikátní rezervace?
Má jít o podobné zařízení jako v Al Wabře nebo ACTP, které vznikne na farmě Concordia poblíž obce Curãcá v severobrazilském státě Bahia. Podle prezidenta ACTP Martina Gutha by se do něj měli první arové škraboškoví nastěhovat v roce 2016, a krátce nato by mělo dojít k prvním pokusům o jejich vypouštění do volné přírody. Právě u obce Curãcá se zdržoval poslední známý divoce žijící ara škraboškový, který zmizel v roce 2000 a od té doby je tento druh v přírodě považován za vyhynulý. Tento poslední samec vytvořil pár se samicí ary marakány a několikrát se pokoušeli o hnízdění. Právě arové marakány, kterých v oblasti poslední dobou přibývá, mají pomoci s reintrodukcí arů škraboškových.
ČTĚTE TAKÉ: Berlínská stanice ACPT ohlásila čtvrté letošní mládě ary škraboškového. Dala mu jméno Marcus
Brazilská vláda plánuje v celém regionu vytvořit novou přírodní rezervaci o rozloze 44 tisíc hektarů. „Pokud se to povede, pošleme do Brazílie více arů škraboškových,“ slíbil podle deníku Estadão prezident ACTP Martin Guth. Ještě do konce letošního roku plánuje brazilská strana přestěhovat všechny ary škraboškové z chovného zařízení Nest v Sao Paulu do nové chovné stanice, jejíž přesné umístění přísně tají. Pokračovat by měly výměny pohlavně dospělých ptáků, aby se předešlo příbuzenskému křížení, kvůli němuž se v minulosti nedařilo dosahovat úspěšných odchovů. Určitým paradoxem je, že další instituce, která se v minulosti podílela na záchraně arů škraboškových, kanárský Loro Parque, již žádného papouška tohoto druhu nechová. Po zhoršení vztahů s brazilskou stranou si totiž Brazílie všechny ptáky vyžádala zpět, včetně odchovaných mláďat.
Úvodní foto: ACTP
