Další pašovaní arové kobaltoví v Evropě: dvě mláďata úřady zabavily překupníkovi z Rakouska

Ara kobaltový zabavený v PortugalskuUVNITŘ VIDEO – Prodej dvou mláďat ohrožených arů kobaltových překazily rakouskému překupníkovi úřady v Portugalsku. Teprve tříměsíční ptáky měl muž získat od pašeráků, kteří do země ilegálně dovezli oplozená vejce vybraná z hnízda ve volné přírodě v Brazílii a nechali je vylíhnout v líhni. Papoušci byli zabaveni již začátkem letošního roku, teprve minulý měsíc byl ale případ medializován v souvislosti s dohodou brazilské a portugalské vlády o převozu vzácných ptáků zpět do země původu, kde mají být začleněni do chovného programu pod vedením zoologické zahrady v Sao Paulu. Té se letos vůbec poprvé v historii podařilo ary kobaltové rozmnožit (viz video níže). Dva zabavení arové kobaltoví zamířili 18. listopadu právě do Sao Paula.




Stejný scénář jako u „pražských“ arů kobaltových

Arové kobaltoví žijí výhradně na severovýchodu Brazílie ve státě Bahia, kde jsou známy dvě těžko přístupné lokality se skalními kaňony, v nichž si tito papoušci tvoří hnízdní kolonie s „norami“. Podle výsledků posledního sčítání by jich mělo ve volnosti přežívat přes 1 300 a jejich počty v posledních letech mírně stoupají. O ptáky je obrovský zájem mezi soukromými chovateli, protože se jich v zajetí nikdy moc nevyskytovalo. I v současné době je na celém světě chována asi jen stovka arů kobaltových, což je dokonce ještě méně než u mnohem vzácnějšího a v přírodě vyhubeného ary škraboškového. Těch ke konci letošního roku žilo v zajetí 127. Podobně jako v případě ary škraboškového, i u ary kobaltového se podařilo nastartovat chovný program, kterého se účastní celá řada institucí po celém světě, včetně pražské zoologické zahrady.

K TÉMATU: Arové kobaltoví poprvé po 71 letech v Německu: od katarské Al Wabry je získalo sdružení ACTP

Pražská zoo získala tři ary kobaltové v roce 2010, kdy tyto ptáky na území České republiky zabavila Celní správa a Česká inspekce životního prostředí nelegálním dovozcům (byli za to odsouzeni na tři roky nepodmíněně). Stejně jako nyní u rakouského překupníka, i tehdy šlo o čerstvě odstavená mláďata, která se měla vylíhnout z vajec propašovaných z Brazílie do Portugalska. Z genetického hlediska jde tedy o nesmírně cenné ptáky, kteří obohatí populaci chovanou v zajetí. Pražská zoo posléze získala souhlas brazilské vlády, aby si ptáky ponechala a pokusila se od nich odchovat mláďata. Ke třem původním arům letos na jaře přibyli další dva zabavení ve Švýcarsku. Pražská zoo se navíc dohodla na výměně a získání dalších papoušků tohoto druhu s katarskou záchrannou stanicí Al Wabra a Loro Parquem na Tenerife.

Pražská zoo plánuje chov v kolonii

V Praze se chystají arům kobaltový postavit umělou hnízdní stěnu, která bude simulovat jejich skutečné hnízdní prostředí v brazilské Bahii. Navíc se pokusí o jejich chov v kolonii, tedy ve společné velké proletové voliéře, která bude umístěna v připravovaném Rákosově pavilonu určeném pro velké a vzácné druhy papoušků. Obdobné plány má i německé sdružení ACTP, které chová ary kobaltové teprve od letošního roku. Tři ptáky na jaře zakoupilo od katarské Al Wabry, další tři získalo koncem léta z Brazílie. ACTP i Al Wabra jsou zapojeny do záchranného programu arů kobaltových a počítají s pravidelnou výměnou ptáků, aby zabránily příbuzenskému křížení. Velké úspěchy s chovem arů kobaltových má Loro Parque na Tenerife.

ČTĚTE TAKÉ: Arové kobaltoví z katarské Al Wabry zamíří i do pražské zoologické zahrady

Loro Parque se daří ary kobaltové odchovávat každoročně, dokonce s nimi slaví větší úspěchy než se známějšími a dostupnějšími ary hyacintovými. Park ale řeší problém s hromaděním odchovaných ptáků, které nemůže bez souhlasu brazilské vlády poskytovat dalším chovným institucím. To zdržuje výměnu ptáků s pražskou zoo, ale i plány zoologické zahrady v německém Wuppertalu, kde chtějí arům kobaltovým vystavět speciální průchozí voliéru Aralandia, na kterou navážou neveřejné chovné voliéry. Situaci komplikují i napjaté vztahy mezi Loro Parquem, který se poslední dva roky netěší příliš velké přízni brazilské vlády, a německým ACTP, které si naopak s brazilskou stranou vybudovalo nadstandardní vztahy (i díky svým úspěchům s chovem arů škraboškových).

Členové pracovní skupiny pro chovný program arů kobaltových, včetně ředitele pražské zoo Miroslava Bobka (Zdroj: ICMBio)

Členové pracovní skupiny pro chovný program arů kobaltových, včetně ředitele pražské zoo Miroslava Bobka (Zdroj: ICMBio)

Brazílie chce sestavit 26 chovných párů

Brazilská strana v minulosti nechala z Loro Parque odvézt všechny ary škraboškové, které se na Tenerife rovněž dařilo odchovávat. Roli Loro Parque v záchranném programu arů škraboškových tak převzalo německé ACTP a vztah mezi těmito dvěma chovnými zařízeními je velmi napjatý. V záchovném programu arů kobaltových ale spolu musí spolupracovat, stejně jako s katarskou Al Wabrou, která vlastní největší počet arů kobaltových v zajetí (a stejné je to i v případě arů škraboškových). Poslední dobou se ale snaží i brazilská strana, která postupně shromažďuje všechny ary kobaltové chované v zemi v zajetí a vytváří chovnou skupinu, která by měla podle Národního akčního plánu na zachování ary kobaltového z roku 2006 dosáhnout 26 chovných párů. Jejich odchovy chtějí Brazilci postupně vypouštět do volné přírody, zejména v oblasti Boqueirão Oz, kde žijí dvě dosud známé izolované populace těchto papoušků.

NAPSALI JSME: Další evropská zoo vystaví ary kobaltové: v německém Wuppertalu jim staví Aralandii

Ještě okolo roku 2000 se předpokládalo, že ve volné přírodě žije necelá stovka arů kobaltových. Později bylo objeveno dosud neznámé hnízdiště a odhad početnosti jeho populace stoupl na 400 jedinců. Přesto byl stále veden jako kriticky ohrožený (CR) v Červené knize Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Později, když došlo k revizi jejich početního stavu a divoká populace se prokazatelně přehoupla přes tisíc jedinců, byl přeřazen do nižší kategorie ohrožených živočichů (EN). Nejde jen o endemitu, který se vyskytuje pouze v regionu Roso da Catarina na severovýchodu Brazílie, ale také o potravního specialistu, který je závislý na plodech palmy licuri. Bez těchto ořechů se neobejde ani jeho chov v zajetí.

Úvodní foto: Portugalský národní orgán CITES/Brazilské ministerstvo životního prostředí




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..