Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Předejít spolupráci obyvatel obce Curuçá v severobrazilském státu Bahia s pytláky, kteří budou mít zálusk na extrémně vzácné ary škraboškové, chce brazilská federální vláda. Proto ještě před plánovaným návratem tohoto papouška do volné přírody, kde je od roku 2000 považován za vyhubeného, proškolí a materiálně zabezpečí nejchudší rodiny z tohoto nehostinného regionu. Začátkem února vydala vláda vyhlášku o pracovní skupině, jež by měla přímo na místě vybrat rodiny vhodné pro zapojení do tohoto programu. K vypouštění arů škraboškových v okolí obce Curuçá má dojít do roku 2021, ale patrně se tak stane mnohem dříve.
Brazilská strana si totiž stanovila podmínku, že první ary vrátí zpět do volné přírody, jakmile jich v zajetí bude žít alespoň 150. Rozhodnutí padlo v době, kdy se ary škraboškové dařilo v zajetí rozmnožovat jen velmi sporadicky a v několika málo chovech na světě žilo necelých 80 ptáků. Jenže v loňském roce se podařilo záchranným stanicím Al Wabra v Kataru a ACTP v Německu odchovat rovnou dvacítku mláďat a počet arů škraboškových v zajetí stoupl na 127. Teoreticky je tak možné, že by k vypouštění arů škraboškových do volnosti mohlo dojít již napřesrok. Brazilci pro to ve spolupráci s Al Wabrou a ACTP dělají vše možné.
Testovací fáze začne příští rok
Přímo u obce Curuçá finišuje stavba reintrodukčního centra arů škraboškových. Farma Concordia bude sloužit jako jakýsi „trenažer“ pro ary určené k návratu do přírody. Ve velkých proletových voliérách se budou seznamovat s okolní krajinou a ošetřovatelé jim budou předkládat pouze takové krmivo, s nímž se budou moci setkat po vypuštění do volné přírody. Spolupráce místních lidí je pro úspěch reintrodukčního programu velmi důležitá. „Mezi oblastmi, kde ministerstvo životního prostředí plánuje podporovat místní rodiny, patří i Curuçá, kde budou vypouštěni arové škraboškoví,“ potvrdila Juliana Simõesová, ředitelka odboru federálního brazilského ministerstva životního prostředí.
K TÉMATU: Do Česka dorazí chovatelé arů škraboškových i kurátor Loro Parque, vystoupí na setkání v Kozovazech
Testovací fáze vypouštění arů škraboškových má podle brazilského Institutu pro zachování biologické rozmanitosti (iCMBio) začít v roce 2017. „Cílem je zajistit vhodné prostředí a ekologicky vzdělávat místní obyvatele, aby byli na toto vypouštění připraveni,“ uvedl iCMBio na svém webu. „Do roku 2021, kdy chceme dosáhnout celkového počtu 150 arů škraboškových v zajetí, uvolníme část ptáků na svobodu v chráněné krajinné oblasti, která vznikne v tomto regionu,“ dodal institut. Curaçá je historicky posledním místem, kde byl ara škraboškový spatřen ve volné přírodě. Do roku 2000 zde žil poslední samec, který vytvořil pár se samicí ary marakány a několikrát se společně pokoušeli zahnízdit.
Pomůžou místní s ochranou, nebo pytlákům?
Po roce 2000 již nebylo zaznamenáno žádné pozorování ary škraboškového ve volnosti a druh byl prohlášen za vyhynulý. „K jeho vyhubení došlo zejména kvůli nelegálnímu odchytu a černému obchodu s divoce žijícími zvířaty. Ptáci mají být znovu vypuštěni v jejich přirozeném prostředí,“ vysvětluje iCMBio důvod, proč volba padla právě na okolí obce Curaçá. Projekt reintrodukce arů škraboškových je společnou iniciativou iCMBio, brazilského ministerstva životního prostředí, německého sdružení ACTP a katarské záchranné stanice Al Wabra. Program na podporu rodin, které žijí v extrémní chudobě, s projektem návratu arů škraboškových do volné přírody úzce souvisí. „Cílem je, aby se tyto rodiny staly partnery při ochraně ohrožených zvířat,“ vysvětluje Juliana Simõesová.
ČTĚTE TAKÉ: Na světě je už 127 arů škraboškových, jenom za loňský rok se jich podařilo odchovat 20
„Název programu Bolsa Verde znamená přínos, ale také odpovědnost za stav životního prostředí,“ upozorňuje Simõesová. Federální brazilská vláda tyto programy zahájila v září 2011. Jejich cílem je projít všechny oblasti, kde se vyskytují ohrožené druhy zvířat, a poskytnout sociální příspěvek 300 dolarů měsíčně rodinám žijícím v extrémní chudobě. Dávka je poskytována po dobu dvou let s možností prodloužení tohoto období na další dva roky. ICMBio neuvádí, jakým způsobem zajistí, aby se adresáti dávek skutečně aktivně podíleli na ochraně arů škraboškových a nepomáhali překupníkům s exotickými zvířaty, kteří budou mít k dispozici mnohem větší finanční prostředky.
Úvodní foto: de.vogel-lexikon.wikia.com
