Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Ještě před několika málo lety se předpokládalo, že papoušek noční, nenápadný zelený pták žijící v odlehlých pláních Západní Austrálie a Queenslandu, je vyhynulý. Na přelomu tisíciletí se podařilo nalézt několik uhynulých ptáků a peří a v roce 2013, po více než sto letech, jej spatřil a vyfotografoval ornitolog John Young. Nyní se zdá, že populace papoušků nočních nemusí být tak malá, jak se domnívá mezinárodní organizace BirdLife International, jež ji odhaduje na 50 až 249 pohlavně dospělých ptáků. Úplně novou skupinu totiž objevili australští vědci v Diamantině národním parku v Queenslandu.
Doposud se předpokládalo, že v Queenslandu žijí papoušci noční pouze na jediné lokalitě dnes známé jako rezervace Pullen Pullen. Vědci z Australské organizace ochránců přírody (AWC) a Správy queenslandských parků a ochrany divoké zvěře vedení Johnem Youngem ale oznámili, že narazili na větší počet papoušků nočních v blízkém Diamantině národním parku. K objevu došlo při širším průzkumu parku a monitoringu ohrožených druhů, které se vyskytují na jeho území. Celkově byla letos v celé Austrálii zaznamenána čtyři pozorování papoušků nočních, byla nalezena tři hnízda a pořízeny tři nahrávky hlasu těchto nočních ptáků.
Asi na ně narazíme i jinde, věří vědci
„Moje první reakce a tento objev byla velmi vzrušená – to je skvělé, že v přírodě existuje více ptáků, než jsme si mysleli,“ popsal deníku The Guardian Atticus Fleming, výkonný ředitel AWC. „Ale když začnete tuto informaci analyzovat, zjistíte, že opravdu významným faktem na tom je, že by se tito ptáci mohli v přírodě vyskytovat četněji, než jsme se domnívali. To je něco, co si v několika příštích letech vyžádá studie dalších vhodných lokalit,“ dodal Fleming. Papoušci noční byli objeveni v té části národního parku, která je ohraničena tokem řek Diamantina a Mayne. Queenslanská vláda okamžitě prohlásila tuto oblast za přísně střeženou rezervaci s omezeným přístupem veřejnosti a vysokými pokutami za porušení tohoto zákazu.
K TÉMATU: Papoušek noční nevyhynul, australskému ornitologovi se ho podařilo vyfotit
Sankce mají odradit pytláky, ale také amatérské ornitology od vyhledávání vzácných papoušků. Stejný režim předtím vláda zavedla i v rezervaci Pullen Pullen. Kromě lidí papoušky ohrožuje skot, který spásá zemědělskou půdu v okolí, zdivočelé kočky a časté požáry, které jsou v australské buši velmi časté. Oheň ničí trsy vysoké trávy Spinifex, v nichž si papoušci noční vytváří svá hnízda. Papoušci jsou o to zranitelnější, že hnízdí na zemi a většinou po ní také chodí, pouze výjimečně létají. Vědci také nedávno zjistili, že jedno z hnízd, které monitorovali, zničil had. Na původce zkázy vzácné snůšky přišli až díky analýze DNA ze skořápek zničených vajec.
Vzácný skoro jako kakapo
Ornitologové sice ztráty hnízda, které měli pod neustálým dohledem kamer, litovali, ale zdá se, že letošní hnízdní sezóna papoušků nočních bude jinak velmi úspěšná. Umožní to bezprecedentní dešťové srážky, pro oblast středního a západního Queenslandu netypické, které vedou papoušky noční k nebývalé pohlavní aktivitě. Vědci proto očekávají, že pár, jehož hnízdo zničil had, letos zahnízdí ještě jednou. „Vše nasvědčuje tomu, že letošní rok bude velmi dobrý, a to nejenom pro papoušky noční, ale i pro ostatní ptáky,“ uvedl jeden z ornitologů z týmu pro výzkum a ochranu papoušků nočních. „Věřím tomu, že papoušky noční se podaří objevit i na dalších lokalitách, kde jsme s jejich výskytem dosud nepočítali,“ dodal.
ČTĚTE TAKÉ: Vědci poprvé objevili hnízdo papouška nočního a zjistili, proč je tak zranitelný
Papoušek noční je jedním z pouhých dvou druhů papoušků na světě, kteří žijí výhradně nočním životem. Dalším je nelétavý zavalitý kakapo soví, nejtěžší papoušek světa, který je ještě ohroženější než papoušek noční. Novozélandští vědci museli po kakapy vytvořit speciální ostrovní rezervace, které zbavily veškerých predátorů, aby zbylé ptáky ochránili před zdivočelými kočkami, krysami, lasičkami a vačicemi. Díky reintrodukčnímu programu a umělé inseminaci se podařilo zvýšit počet kakapů sovích z kritických 50 jedinců na konci 20. století na aktuálních téměř 130 exemplářů. Kakapo se však nadále neobejde bez přímé pomoci člověka a neočekává se, že by se to mělo v dohledné době změnit.
Úvodní foto: John Young
