Internetová petice žádá německé úřady, aby prošetřily ACTP. Podepsalo ji 48 000 lidí

Téměř 50 tisíc lidí podepsalo prostřednictvím internetové služby Care2 petici, která nabádá německý spolkový úřad na ochranu přírody (Bundesamt für Naturschutz), aby prošetřil činnost Sdružení pro ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP). Tvůrci petice se odvolávají na nedávný článek australské mutace britského deníku Guardian, který upozornil na fakt, že ACTP rozprodává ohrožené druhy papoušků soukromým chovatelům. List zjistil, že jde i o ptáky, pro které ACTP získalo vývozní povolení od australské federální vlády, a kteří měli být původně exponáty ve veřejné zoologické zahradě. Bundesamt für Naturschutz se již k případu vyjádřil a podle jeho šetření k porušení zákona ze strany ACTP nedošlo.




Organizátoři petice, kteří se nepodepsali, označují ACTP za „podezřelou organizaci“, jež kontroluje 90 procent veškeré zbylé populace arů škraboškových, v přírodě vyhynulých jihoamerických papoušků. „V zajetí je chováno přibližně 159 ptáků a 90 procent z nich je drženo jedním mužem a jeho sdružením – a to je problém,“ píší autoři petice. Citují Guardian, podle něhož prezident ACTP Martin Guth se spíš než o chov ptáků zajímají o to, jak je prodat soukromým sběratelům, kteří za ně zaplatí stovky tisíc euro. Připomínají také Guthovu trestní minulost včetně únosu a vydírání. „Nyní ochránci a další bijí na poplach a vzkazujíc vládám na celé světě, ať přestanou povolovat vývoz svých nejvzácnějších druhů ptáků do této pochybné organizace,“ dodávají.

První odchov arů škraboškových v berlínském ACTP z roku 2015: sameček Tiango a samička Carla (Foto: ACTP)

Vědecký ředitel ACTP: Jde o závist

„Nikdo nezpochybňuje bezpečnost ani péči o ptáky v ACTP, motivy tohoto sdružení jsou ale v rozporu s jejich stanoveným posláním a vlády by neměly důvěřovat takové neziskové organizaci a nenechávat jí napospas druhy, jejichž přežití visí na vlásku, jako je ara škraboškový,“ uvedli organizátoři petice. Na závěr textu žádají, aby Bundesamt für Naturschutz prošetřil postup ACTP a Martina Gutha a zjistil, zda tato organizace dodržuje své poslání a chrání vzácné ptáky, které má ve své péči. Samotné ACTP na informace otištěné v deníku Guardian oficiálně nereagovalo. Martin Guth se k němu vyjádřil pro jednu německou televizní stanici a krátce reagoval na svém facebookovém profilu.

K TÉMATU: Australský Guardian obvinil ACTP z obchodování s ohroženými druhy papoušků

Delší reakci získal brazilský zpravodajský web ConexaoPlaneta.com.br od vědeckého a zoologického ředitele ACTP Cromwella Purchase. „Příběh našeho majitele je delší než 20 let a nikdy nebyl zapojen do nezákonného obchodování s ptáky (…) Existuje mnoho závistivců, kteří se chtěli účastnit na záchovném programu arů škraboškových a nelíbí se jim, že jsme dokázali dosáhnout takových úspěchů. Mnoho původních partnerů tohoto projektu muselo odejít kvůli narušení politiky a pravidel programu, takže jsem si jistý, že řada těchto lidí stojí i za obviněními, o kterých mluvíte… Článek postrádá fakta, jsou to jen samé domněnky,“ uvedl Cromwell Purchase.

Mladí arové škraboškoví před loňským transportem z Kataru do Německa (Foto: AWWP)

„Nikdo z Brazílie nechtěl investovat do jejich záchrany“

Vědecký a zoologický ředitel ACTP zároveň vysvětlil, proč se podle jeho mínění v projektu záchrany arů škraboškových více neangažují brazilští chovatelé. „Žádný brazilský chovatel nebyl ochoten investovat peníze na záchranu tohoto druhu. Náklady na realizaci tohoto projektu jsou obrovské, zejména pokud to děláte úspěšně; projekt vyžaduje dlouhodobý závazek,“ upozornil. Úspěšnost programu na záchranu arů škraboškových je za posledních sedm let podle Cromwella Purchase neuvěřitelná. „Podařilo se transformovat projekt, který neměl prakticky žádnou naději na úspěch a jeho bývalí partneři jsou na tento úspěch extrémně žárliví, protože se to nepodařilo během doby, kdy byli v programu zapojeni oni.“

ČTĚTE TAKÉ: Ochránci žádají parlamentní vyšetřování vývozů papoušků z Austrálie do německého ACTP

Internetový deník ConexaoPlaneta.com.br se rovněž zeptal brazilského ministerstva životního prostředí, za jakých podmínek se budou vracet arové škraboškoví do země původu. ACTP totiž přislíbilo v první polovině letošního roku do Brazílie vyvézt 50 těchto ptáků (sdružení nedávno prostřednictvím Facebooku oznámilo, že získalo vývozní povolení dokonce pro 61 arů škraboškových) a ve světle článku otištěném v deníku Guardian nebylo jasné, zda Brazílie nebude muset za ary zaplatit. Ministerstvo to jednoznačně odmítlo. ConexaoPlaneta.com.br nicméně upozorňuje, že farma Concordia, na níž vzniká chovné a reintrodukční centrum pro ary škraboškové, vlastní ACTP a tudíž celý projekt vypouštění těchto vzácných papoušků bude pod kontrolou tohoto sdružení.

Úvodní foto: ACTP




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..