Na co je dobré otestovat nového papouška, než ho zařadíte do chovu?

UVNITŘ ANKETA – Stále více chovatelů se soustředí na větší a dražší druhy papoušků. Přitom málokdo při nákupu nových ptáků dbá na to, aby ochránil svůj chov a nového jedince nejprve umístil do karantény a provedl u něj všechny potřebné testy. Jedině tak se ale dá předejít mnoha nepříjemnostem, ať už ohledně záměny pohlaví papouška nebo zavlečení nepříjemných onemocnění do chovu. Testování nově zakoupených papoušků je na místě i v takovém případě, že testy provedl už prodávající. Jak se říká, důvěřuj, ale prověřuj. Několik základních testů vyjde na pár stokorun, což mnohdy představuje jen zlomek ceny ptáka. Vyplatí se kvůli ušetření tak malé částky zbytečně riskovat?

Test pohlaví analýzou DNA

Možná si řeknete, co to je za nesmysl, když si papouška kupujete právě proto, že potřebujete samici nebo samce. U druhů, které spadají do první přílohy CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy, je dokonce pohlaví přímo uvedeno ve výjimce ze zákazu komerční činnosti (tzv. žlutý eurocites). Ale ani to se nemusí rovnat stoprocentní jistotě, že pták, kterého jste koupili, že opravdu samec, případě samice. Znám případy i hodně známých chovatelů, kteří léta chovali ve společné voliéře údajný pár velkých arů, aby nakonec zjistili, že to byli ptáci stejného pohlaví. A skončil bych tak také, pokud bych si před časem neudělal kontrolní test DNA u údajného páru arů horských dovezeného z Loro Parque. To není žádná výtka, jenom zkušenost a dobrá rada, že i ptáka dovezeného z renomovaného chovného zařízení se vyplatí otestovat.

Test na cirkovirózu (PBFD)

Jedním z největších strašáků chovatelů papoušků je nemoc peří a zobáku (PBFD). Dnes je už celkem běžné, že pokud si kupujete nějakého většího papouška, a nemusí jít přímo o aru, prodávají vám rovnou nabídne i výsledky testu na PBFD. Přesto je dobré papouška znovu přetestovat ve vašem domácím prostředí. Transport a nové podmínky vyvolávají stres a ten může spustit onemocnění, které se zatím nijak neprojevovalo. Nehledě na to, že test, který vám poskytne prodávající, nemusí být zrovna nejmladší a mezitím se papoušek mohl dostat do kontaktu s dalšími ptáky, potenciálně infekčními. A proto je také dobré nového papouška nejprve umístit do karantény a krmit ho zvlášť jako posledního, dokud nepřijdou výsledky testů.

Test na polyomavirus (APV)

Ptačí polyomavirus se často označuje také jako „francouzské pelichání“ a dříve byl známý hlavně u andulek. Jde o infekční onemocnění, které se šíří trusem a prachovým peřím, ale nejčastěji jím nakazí rodiče při krmení mladých. Mladí papoušci pak těsně před opuštěním budky hynou. Ta, která přežijí, mohou mít doživotní problémy s peřím a nelétají. Mezi chovateli se jim říká „skokani“. Životnost takových ptáků je minimální a představují obrovské riziko pro zdravé ptáky v chovu. APV patří mezi jedno ze základních vyšetření, které by neměl chovatel opomenout před zařazením nového ptáka do chovu. Laboratoře už dnes nabízí balíčky testů, které zahrnují test pohlaví metodou analýzy DNA, test na PBFD a také na APV za sníženou cenu, než kdybyste si je objednávali samostatně.

Test na chlamydie (psitakózu)

Těžká bakteriální infekce, která postihuje plíce a je jednou z nemocí, která se může přenášet z papoušků na lidi. Proto se také její výskyt musí hlásit hygienické správě. Psitakóza se přenáší kapénkami, prachovým peřím a částečkami uschlého trusu. Prakticky je tedy velmi infekční v prostorách, kde se vykytují nakažení ptáci. Oproti testu pohlaví pomocí analýzy DNA, testu na PBFD a APV ji nelze zjišťovat z peří, ale výhradě ze vzorku krve a výtěru kloaky. Jestliže tedy u předchozích tří testů může chovatel vzorky odebrat sám a zaslat laboratoři poštou, u odběru vzorků na test chlamydií se zpravidla neobejde bez pomoci veterináře.

Test na bornaviry

Bornavirus je mezi chovateli více skloňovaný teprve posledních několik let, a to v souvislosti s dilatací žláznatého žaludku. To je neléčitelné neuropatické onemocnění, které papouškovi znemožní trávit potravu a ten postupně chřadne, až uhyne. Bornavirus toto onemocnění nezpůsobuje přímo, je to autoimunitní reakce organismu na jeho přítomnost v těle. Předpokládá se, že až třetina všech papoušků chovaných v zajetí má ve svém těle bornaviry, ale ty se nijak neprojevují. Smrtelná reakce může přijít až ve chvílí zvýšené námahy, stresových situací nebo jako reakce na sekundární infekci. Testy na bornaviry jsou v České republice teprve v plenkách a zpravidla se vzorky posílají do zahraničí, především do Německa. Odběr tedy zajišťují specializovaní veterináři, přičemž podobně jako u chlamydií jde o krev a výtěr z kloaky.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

[poll id=“107″]