Rákosův pavilon v pražské zoo zaznamenává první hnízdní aktivity, chystají se i nestoři kea

Tři týdny po otevření Rákosova pavilonu v pražské zoologické zahradě zaznamenávají zoologové první hnízdní aktivity jeho ptačích obyvatel – papoušků a dalších exotických ptáků. Někteří papoušci začali likvidovat vegetaci v expozicích. Nejdestruktivnější jsou filipínští madové modrotemenní. Ačkoliv jde o jeden z nejmenších druhů papoušků v pavilonu, prokázal největší schopnost destrukce vegetace. „S tímto jsme počítali, právě expozici pro madu modrotemenného jsme proto cíleně nechali zarůst více, takže nám ji svým zásahem jen upravil do kýžené podoby,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl.




„Naopak amazoňani rudoocasí úspěšní nebyli. Asi tři dny intenzivně oštipovali liány v horní části expozice, ale ty rostou tak rychle, že svůj boj s nimi nakonec vzdali.“ Jako nejšikovnější „montéři“ se projevili arové hyacintoví, kterým se podařilo odšroubovat kovové závity od stropního postřikovače. Jde ovšem zatím o jedinou destrukční činnost papoušků na technickém vybavení pavilonu. Mistry kanadských žertíků jsou bezpochyby nestoři kea. Zatímco na Novém Zélandě turistům hravě odmontovávají stěrače z aut, ve venkovní novozélandské expozici hned z kraje Rákosova pavilonu baví návštěvníky tím, jak se hašteří mezi sebou navzájem nebo se přetahují o potravu s dalšími obyvateli expozice – husicemi rajskými či flétnáky australskými.

V Rákosově pavilonu je již k vidění i hnízdní aktivita. Materiál do budek si nosí například aratingové andští, místa ke stavbě hnízd hledají i mníšci šedí – na snímku. (Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha)

Zahnízdily tinamy a korunáči

Zábavnou podívanou představuje také to, jak si tito inteligentní papoušci sami vylepšují jídlo. Chodí si jej namáčet do vody, což pro ně současně představuje součást přirozeného enrichmentu (obohacení prostředí). K vidění je již i hnízdní aktivita, a to nejen u zmíněných nestorů kea, jenž objevili hnízdní dutiny, které vystýlají hnízdním materiálem (kousky trávy, kořínky apod.). Materiál do budek si nosí také aratingové andští a místa ke stavbě hnízd hledají i mníšci šedí. Jde o jediný druh papouška, který nehnízdí v dutinách stromů nebo na zemi, ale staví si rozsáhlá hnízda z větviček, v nichž hnízdí hned několik párů mníšků najednou. U dvou ptačích druhů v Rákosově pavilonu už chovatelé dokonce evidují snůšky; a to u tinamy tataupy a korunáče šedomodrého.

K TÉMATU: Na návštěvě Rákosova pavilonu, nové expozice vzácných papoušků pražské zoo

Ptáci si v Rákosově pavilonu velmi dobře zvykají také na přítomné návštěvníky. Díky tomu, že je pavilon dlouhý a provoz v něm plynulý, pojme desítky lidí, aniž by to bylo nekomfortní jak pro ně samotné, tak pro papoušky. Plachost ptáků se naopak zmenšuje a spolu s ní se zmenšuje i jejich „útěková vzdálenost“. Papoušci jsou tak lidem stále blíž. Aby zoo usnadnila návštěvu i dětem, jejichž rodiče se musejí víc zamýšlet nad výdaji, o nedělích – až do konce roku – mohou s každým dospělým návštěvníkem přijít až dvě děti za třetinové vstupné, tedy jedno za 50 Kč.

Život v Rákosově pavilonu pro vzácné papoušky se – po třech týdnech od otevření – ustálil; spokojení jsou jak jeho ptačí obyvatelé, tak návštěvníci. Na snímku amazoňan jamajský v expozici Jamajka. (Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha)

Úvodní foto: Petr Hamerník, Zoo Praha




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..